Přírodní památka Kalvarie v Motole se skládá ze dvou částí. Známější je část, kde je vysoká skála s křížem na vrcholu. Pro přírodovědné bádání je ale vhodnější druhá část, k jihu obrácená skalnatá step.
Obě části rozděluje silnice a tramvajová trať.
Přírodní památka Kalvarie v Motole.
9.5.2018 od Hanka
Jižní svah. Na obrázku jsou vidět i dráty elektrického vedení pro tramvaje.
Překvapením pro mne byli otakárci ovocní, kteří tu hodně poletovali. Nejvíc se otakárci pohybovali kolem trnkových keřů. Mně se podařilo jednoho fotografovat, když odpočíval na keři šípkové růže. Je to vzácné setkání. Jinde v Praze otakárci většinou nejsou, a tady jich létal větší počet.
Sotva jsem se s fotoaparátem víc přiblížila, začal otakárek sklápět křídla k sobě, a pak odletěl.
V letošním extrémním suchu byla většina rostlin na skalách zaschlá. Mateřídouška na některých místech kvetla, ale zdá se, že ani ta neměla v květech nektar, hmyz o ní neměl zájem.
Překvapivou odolnost vůči suchu tu ukázaly plané jahodníky. Na těch sály nektar zednice dvoubarvé (Neosmia bicolor), jednu se mi povedlo fotografovat.
Překvapením pro mne byly samotářské včely druhu zednice zlatavá (Osmia aurulenta), jinde v Praze jsem je neviděla.
Zednice zlatavé vyřešily sucho ústupem do spodního porostu, na květy hluchavek bílých. Fotografovat včelku, jak saje nektar uvnitř hluchavkového květu, to je problém.
Ale povedlo se mi zaostřit jí za letu před květem.
Nejzajímavější na tom je, že tyhle dva druhy, které se povedlo fotografovat, si staví hnízdečka pro vývoj jejich potomstva v opuštěných ulitách.
Tady v PP Kalvarie jsem viděla páskovky žíhané. Ta fotografovaná páskovka je naživu, v její ulitě se letos včelky zednice neubytují, no ale za rok už se jim třeba bude tahle ulita hodit.
Páskovka žíhaná se pozná podle širokého tmavého pruhu.
Zednice hadincová (Hoplitis adunca), sameček. Zednice hadincová je druh, který si buduje hnízdečka v nejrůznějších dutinách, ve stoncích rostlin nebo v puklinách skal, také umí využívat prázdné ulity.
A co dalšího tu pro hmyz kvete? Dřišťál bývá vynikajícím, včelařsky hodnotným keřem. Letošní sucho ale, jak se zdá, už dřišťálu nevyhovuje a nektar v květech má zaschlý.
Dřišťál obecný je na našem území původní druh, do přírodní památky patří.
Naopak sem ale nepatří štědřence, které se tu ve svahu rozrůstají víc než je správné.
Šeřík a štedřenec ve svahu přírodní památky.
Všechny fotografie 6. 5. 2018.
Nejnovější aktuality
