Sprašové stěny v lokalitě bývalé cihelny Kotlářka v Praze 6.

20.7.2018 od Hanka

Sprašové stěny jsou zajímavé tím, kdo všechno v nich bydlí. Nejvíc jedinců blanokřídlého hmyzu se tu pohybuje brzy na jaře, ale i teď v červenci stojí za to stěny pozorovat. Pouze je problém, že se s fotoaparátem nejde dostat blízko. Přístup je zarostlý, a vlastně by ani nebylo správné si sem cestu vytvářet, následně by to tu mohlo být pro děti nebezpečné, kdyby sem pak taky lezly. Proto jsem zdejší hmyz fotografovala na rostlinách v okolí.

Sprašová stěna s mnoha otvory, ve kterých někdo z hmyzu bydlel nebo bydlí.
/Sprašová stěna s otvory pro bydlení hmyzu.

Na okolních rostlinách je taky hmyzí nával. Nejvíc jedinců v těchto dnech patří druhu ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris). Je to nápadný, větší druh.
/Ruděnka běloretá na květech máčky ladní.
Ruděnka běloretá se živí v květech máčky ladní.
/Ruděnka běloretá, foto z boku.

V minulém týdnu tu ještě nebylo takové sucho jako nyní, a hodně hmyzu tu bylo na květech štírovníku růžkatého. Fotografovala jsem na něm samotářskou včelu čalounici menší (Megachile pilidens).
/Čalounice menší na květech štírovníku.
Čalounice menší se živí nektarem ve květech štírovníku růžkatého.
/Čalounice menší saje nektar v květu štírovníku.

Na květech štírovníků bylo i mnoho dělnic čmeláků skalních (Bombus lapidarius).
/Štírovník a dělnice čmeláka skalního.
Na štírovníku se ale čmeláci fotografují obtížně. Jsou velcí, těžcí, drobné květy se pod nimi prohybají až k zemi, a mezi trávou se čmelák těžko fotografuje.
Naopak se mi tu povedlo udělat čmeláčí obrázky na jestřabině, která roste hned za horní hranou sprašové stěny.

/Čmelák skalní, za letu s viditelnými křídly.
/Jestřabina a čmelák skalní v letu před květy.
/Jestřabina a čmelák skalní v práci na květech.
K dnešnímu dni ale musím napsat, že kvůli extrémnímu suchu už štírovník i jestřabina kvetení vzdaly, jejich květy zaschly. Stále ale má dostatek nektaru pro hmyz zdejší vičenec ligrus, jeho odolnost suchu je obdivuhodná.
Vičenec ligrus a dělnice čmeláka zemního (Bombus terrestris).
/Vičenec ligrus a čmelák zemní.

Dobrou odolnost k suchu má i máčka ladní. Na jejích květech jsem fotografovala ploskočelku zlatolesklou (Halictus subaurus).
/Ploskočelka zlatolesklá na máčce ladní.
/Ploskočelka zlatolesklá, zobrazená hlava.
/Ploskočelka zlatolesklá saje v květech máčky ladní.

Na chrpě luční jsem tu fotografovala ploskočelku chrastavcovou (Halictus scabiosae), samečka.
/Ploskočelka chrastavcová, sameček na květu chrpy luční, 2018.

Samozřejmě tu žije ve sprašové stěně a v jejím těsném okolí mnohem víc druhů, než kolik se mi podařilo fotografovat. K úspěšnému životu potřebují nejen správné hnízdiště, ale zejména bohaté zdroje potravy. A tady na Kotlářce mají blízko sebe obojí.

Poznámka: Aby se plocha této cihelny Kotlářka v Praze 6 nepletla s lokalitou Kotlářka v Praze 5, nyní se tato plocha v Praze 6 přejmenovává na Centrální park Hanspaulka.

Na jívách začaly rozkvétat jehnědy (kočičky)
Lysolajský nosorožec
Včera napadl sníh i v Praze.
Čím se živí ptáčci v zimě?

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist