čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa útočná (Vespula germanica) je velmi hojný druh vosy. Přezimují pouze oplozené samičky.
Hnízda si ráda zakládá v zemních dutinách, ale také se lze s jejími hnízdy setkat i v nadzemních dutých a tmavých prostorách. Hnízdo vosy útočné má šedé zbarvení, a tím se dá odlišit od podobných hnízd vosy obecné, která má hnízda zbarvená žlutohnědě.
Byla zavlečená do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.
Jedním z důležitých rozlišovacích znaků tohoto druhu jsou
tři černé skvrnky v trojúhelníku na žlutém štítku.
Od podobné vosy obecné se rozliší nepřerušeným žlutým pruhem podél zadního okraje očí.
Bílá skvrna ve žlutém pruhu podél zadního okraje očí je optický klam, vzniklý odrazem světla při fotografování.
Ráda saje sladké šťávy. Na fotografii je na bobuli vína.
Samička a sameček spolu. Dvojice je fotografovaná 7. 10. 2016 nahoře na skále v Divoké Šárce.
Samečkové mají mohutnější tykadla.
Sameček hledá zbytky nektaru na odkvetlém břečťanu.
Na tykadlech je mnoho smyslových buněk, které dodávají informace přímo do mozku. Proto je nutné o tykadla pečovat a dbát o jejich čistotu.
Portrét samečka. Na kusadlech jsou vidět také tmavé zuby.
Makadla.
Zadeček samečka.
Zobrazené žilky v křídlech.
Vosa útočná je druh, který je hojný v přírodě až dlouho do podzimu (do začátku listopadu).
V tělech vos parazitují očnatky, několik různých druhů z čeledi očnatkovití (
Conopidae).
V polovině září jsem s fotoaparátem zastihla na květech břečťanu očnatku druhu
Leopoldius signatus. Pro tento druh očnatky je typické, že se dospělci objevují v přírodě až v podzimních měsících. Tím se liší od většiny jiných našich očnatek, ostatní druhy očnatek už na podzim nelétají.
Na internetu se píše o tomto druhu očnatky, že umí změnit chování napadené vosy. Vosu ovlivňuje tak, aby se zahrabala do země. Larva očnatky pak dokáže v zemi úspěšně přezimovat.