Ploskočelka chrastavcová Halictus scabiosae


čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae) je dlouhá 12 až 15 mm, je podobná menším dělnicím včely medonosné, ale je světlejší. Ještě před pár roky žil tento druh pouze v jižní Evropě a nejblíže k nám na Slovensku. V posledních letech je hojným druhem i v Čechách.
Ačkoliv se ploskočelky zařazují mezi samotářské včely, ploskočelka chrastavcová dokáže žít nejen jako samotářka, ale také ve společenství. Při jarním zakládání hnízda si může pomáhat více samic. Podle klimatických podmínek mohou vyprodukovat i několik generací dělnic, samečkové a samičky nové generace se objevují v přírodě koncem léta a začátkem podzimu. Přezimuje pouze oplozená samička.

Dokáže sbírat nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin, ale dává přednost hvězdnicovitým rostlinám.
Zjara jsem objevila v přírodě první samičku po přezimování 16. 4. 2019 v přírodní památce Baba v Praze 6, právě v době, kdy začaly kvést pampelišky.
/Ploskočelka chrastavcová na pampelišce.

Důležitým rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou krémově žluté pásky na bázi i zadním okraji tergitů (článků zadečku).
/Ploskočelka chrastavcová, rozlišovací znaky na zadečku.

Samečkové jsou štíhlí.
/Ploskočelka chrastavcová, sameček zblízka.
/Ploskočelka chrastavcová, sameček.

Bodlák obecný je jejich nejmilejší rostlinou.
/Ploskočelka chrastavcová na květu bodláku v září.
/Květ bodláku a na něm ploskočelka chrastavcová, samička.

Na květu chrpy na louce před Lysolajemi.
/Ploskočelka chrastavcová na chrpě na louce před Lysolajemi.

Mohou se krmit i na mnoha dalších rostlinách.
/Ploskočelka chrastavcová na podzimním květu.
Mladé samičky se krmí na květech dlouho do pozdního podzimu.
Když jsem jí fotografovala, náhle se zhoršilo počasí, a samička vytušila teplo na mojí ruce, sama se ke mně přesunula zahřát. Stihla jsem s ní udělat jedinou fotku, pak odlétla.
/Ploskočelka chrastavcová na prstu.
Ploskočelka chrastavcová, obalená pylem.
V květu veliké zahradní chrpy.
/V květu chrpy.

Samečkové jsou překvapivě snášenliví. Dokážou být na květu vedle sebe v klidu. (Je to rozdíl proti mnoha jiným druhům blanokřídlých, mnozí samečkové jsou teritoriální a vedle sebe jiného samečka nestrpí.
/Květní úbor bělotrnu se včelami a ploskočelkami.

Důležitým rozlišovacím samečků jsou celá černá tykadla.
/Bělotrn a dva samečkové druhu ploskočelka chrastavcová.
Že by ti dva vedle sebe byli bráškové?
/Bělotrn a dva samečkové ploskočelky vedle sebe.

Samička na květu hlaváče žlutavého.
/Hlaváč žlutavý s ploskočelkou chrastavcovou.

Detail hlavy a kusadel samičky.
/Ploskočelka chrastavcová, zvětšeně fotografovaná kusadla.

Často navštěvuje květy pcháče zelinného.
/Pcháč se samičkou ploskočelky chrastavcové v září 2018.

Chrastavec rolní je rostlina, s jakou se na území Prahy 6 lze setkat jen na málo místech. Proto i ploskočelka chrastavcová je na chrastavci fotografovaná jen málo. Ale jednou se taková fotka povedla.
Starší sameček na květu chrastavce.
/Ploskočelka chrastavcová, sameček na květu chrastavce.


Mravenec příživný
Maltářka zední
Lumek Phytodietus
Lumci - podčeleď Tryphoninae

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist