čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) je nápadně velký druh. Dělnice jsou dlouhé 7 až 12 mm, samičky až 16 mm. Hnízdí hlavně v jádrech smrkových a jedlových kmenů, které jsou narušené houbou Coniophora. Žije hlavně v horách, až po horní hranici lesa. (Fotografie není z Prahy, ale z lesů za Zbirohem.)
Je zvyklý žít ve tmě. Těžko se nechá přinutit, aby kvůli fotografování byl na světle.
Mravenec obrovský Camponotus herculeanus
Mravenec a jeho stín.
Mravenčí dělnice mají černou hlavu a zadeček celý černý, hruď a stopku mají hnědočervenou.
Mravenec obrovský při pohledu z boku.
V hnízdě může být jedna nebo i více samiček (kladoucích královen). Pokud je kladoucích samiček víc, tak nejsou blízko sebe, ale vytvářejí samostatné okrsky s vlastními dcerami - dělnicemi.
Hnízdní teritorium může být rozsáhlé a zahrnovat i víc než 10 hnízdních stromů, které jsou spojené podzemními chodbami podél silných kořenů.
Rojení bývá v červnu, při pěkném počasí.
A jak se mi povedlo mravence obrovské fotografovat, když žijí skrytě a na povrchu v terénu obvykle nejsou vidět?
V dřívějších letech jsem měla úly se včelami také na kopci v lesích za Zbirohem. Na zimu je zvykem nechávat včelstva jen v jednom nebo dvou nástavcích, a prázdné nástavky s uskladněnými soušemi jsou nahoře nad včelstvem jako tepelná izolace. A právě ten prostor nad včelstvem využili na konci zimy mravenci. Správně objevili, že včelstvo svůj chomáč zahřívá, a že tedy nahoře nad včelami je tepleji.
Když jsem začala s nástavkem manipulovat, nastal mezi mravenci zmatek, všichni hledali, jak se ztratit někam do tmy. Mezi mravenci byly i mladé okřídlené samičky, ty ale prchaly do úkrytů nejrychleji ze všech, nenechaly se vyfotografovat. Několik fotografií mravenčích dělnic se povedlo.
Tady je dobře vidět velikost dělnice mravence obrovského ve srovnání s dělnicí včely medonosné.
(Matky mravenců obrovských jsou stejně dlouhé jako včely, ale na rozdíl od včel jsou velmi štíhlé.)
Tenkrát jsem potřebovala zkontrolovat stav včelstva v dolních nástavcích. To už mravenci prchali po stěnách úlu kamsi dolů pod zem, upřednostňovali trasu ve tmě po vnitřních stěnách úlu. U tohoto druhu mravence mne překvapilo, že včely a mravenci na sebe neútočili, ale chovali se k sobě jako známí sousedi. Zřejmě po celou řadu tisíciletí spolu žili druhy mravenec obrovský a včely medonosné v sousedství ve stejném dutém kmenu, a nějak se naučili spolu vycházet. Při blízkém setkání se včely a mravenci dokonce navzájem dotýkali tykadly, jakoby si spolu rozuměli. (S jinými druhy mravenců si včely nerozumějí, blízká setkání končí smrtí mravence nebo včely.)
Nejnovější z atlasu
