čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci (Ichneumonidae) jsou čeledí, od které se v Evropě vyskytuje několik tisíc druhů, mnohdy navzájem těžko rozlišitelných. Důležitým rozlišovacím znakem je (mimo jiné) tvar žilek v předních křídlech.
Obvykle vynikají dlouhými tykadly, ta jsou zpravidla víc než šestnáctičlenná. Samičky některých druhů mají dlouhé kladélko. Zajímavostí je zvláštní připojení zadečku k hrudi.
Většinou to jsou paraziti larev a kukel hmyzu.
Dospělci často sají nektar na květech miříkovitých rostlin.
LUMCI - popis čeledi Ichneumonidae
Podle údajů na wikipedii byla v roce 1999 čeleď lumkovití rozdělena do 39 podčeledí, jejichž jména a definice se značně lišily. Masoninae byly přidány v roce 2019. Fylogenetické vztahy mezi podčeleděmi jsou stále nejasné.
· Acaenitinae
· Adelognathinae
· Agriotypinae
· Anomaloninae (= Anomalinae)
· Banchinae
· Brachycyrtinae (bývá zahrnovaná do Labeninae)
· Campopleginae (= Porizontinae)
· Collyriinae
· Cremastinae
· Cryptinae (= Gelinae, Hemitelinae, Phygadeuontinae)
· Ctenopelmatinae (= Scolobatinae)
· Cylloceriinae (bývá zahrnovaná do Microleptinae)
· Diacritinae (bývá zahrnovaná do Pimplinae)
· Diplazontinae
· Eucerotinae (bývá zahrnovaná do Tryphoninae)
· Hybrizontinae (= Paxylommatinae)
· Ichneumoninae
· Labeninae (= Labiinae)
· Labenopimplinae (vyhynulá podčeleď)
· Lycorininae (bývá zahrnovaná do Banchinae)
· Masoninae
· Mesochorinae
· Metopiinae
· Microleptinae
· Neorhacodinae (bývá zahrnovaná do Banchinae)
· Nesomesochorinae
· Ophioninae
· Orthocentrinae (bývá zahrnovaná do Microleptinae)
· Orthopelmatinae
· Oxytorinae
· Pedunculinae
· Phrudinae
· Pimplinae (= Ephialtinae)
· Poemeniinae (bývá zahrnovaná do Pimplinae)
· Rhyssinae (bývá zahrnovaná do Pimplinae)
· Sisyrostolinae (bývá zahrnovaná do Phrudinae)
· Stilbopinae (bývá zahrnovaná do Banchinae)
· Tatogastrinae (bývá zahrnovaná do Microleptinae)
· Tersilochinae
· Xoridinae
Do těchto podčeledí zařadili entomologové lumky v 19. a ve 20. století. Při takovém zařazování do podčeledí brali v úvahu tvar těla lumka, způsob života larev a další pozorovatelné znaky.
Ve 21. století vědci zkoumají genetiku druhů, zjišťují DNA a zamýšlejí se nad tím, který druh je nejstarší a jaké další druhy z něj postupně vznikaly. Až to dozkoumají, tak potom bude zase všechno zařazené úplně jinak.
Portrét se podaří málokdy.
Samičky některých druhů lumků mají velmi dlouhá kladélka.
Také je nutné si všímat tvaru zadečku a způsobu připojení zadečku ke hrudi.
Nejnovější z atlasu
