Kutilka písečná Ammophila sabulosa


čeleď: Kutilkovití - Sphecidae

Kutilka písečná (Ammophila sabulosa) je štíhlá a dlouhá 14 až 24 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do září. Bývají aktivní pouze za slunečných dnů.
Dospělci často sají nektar na květech. Mohou sát nektar i z takových druhů rostlin, kde je nektar uložený hluboko v květu.
Hnízdečka pro larvy si buduje v zemi. Larvy zásobuje ochromenými housenkami, většinou lysými housenkami můr nebo píďalek. Druh kořisti se během sezony proměňuje, závisí na tom, co je kde v danou dobu k dispozici. Kořist dopravuje k hnízdu vlečením po zemi. Po zásobení komůrky samička hnízdo uzavírá a pečlivě zamaskuje vchod kamínky z okolí. Vchod často ještě upěchovává kamínkem drženým v kusadlech.

/Kutilka písečná se vyhřívá na sluníčku na kameni.

/Kutilka písečná se zvednutým zadečkem.
V ČR je to hojný druh.

Hrudní končetiny fungují jako hrábě. Při budování hnízdečka pro larvy kutilka vyhrabuje písčitou zem hrabáním materiálu pod svoje tělo a dál dozadu ven před vstupní otvor.
/Kutilka písečná, zaostřeno na hlavu.
Foto podzim 2016 na jižní stěně Nebušické skály.

Pokusy bylo dokázáno, že při vyhledávání housenek v krajině se kutilka řídí hlavně čichem. Zejména trus housenek vydává silný pach, který kutilky láká. Pokud lidi označili některé listy na zemi pachem z trusu housenek, kutilky na ta označená místa naletovaly a slídily tam po kořisti (ačkoliv kořist, tedy housenky, na pokusných listech nebyly).

Lovenou housenku ochromuje kutilka opakovanými vpichy žihadla do různých míst na spodu housenky, a potom ještě kusadly housenku masíruje, pravděpodobně proto, aby se jed ze žihadla rozšířil po celém těle housenky. V mikroskopu mohou výzkumníci pozorovat žihadlové vpichy jako tmavé tečky na břišních článcích housenky. Je zajímavé, že poslední články housenčího těla nechávají kutilky neochromené. Pravděpodobně je to důležité proto, aby se i ochrnutá housenka mohla vyprazdňovat, a nedocházelo k předčasnému zkažení kořisti.

Letní fotografie na květu dobromysli.
/Kutilka písečná na květu dobromysli.
/Kutilka písečná se živí na květech dobromysli.

Na detailu hlavy jsou vidět mohutná kusadla. Slouží k uchopení kořisti.
/Kutilka písečná, hlava v detailu.

V srpnu 2018 jsem fotografovala hlavu a kusadla v lepším detailu.
/Kutilka písečná, kusadla v detailu.

Kutilka táhne ochromenou housenku po zemi směrem k připravenému hnízdečku. Kořist je často mohutnější než kutilka. V takovém případě dá samička do plodové komůrky jen jednu ochromenou housenku a na ní vyklade vajíčko.
/Kutilka písečná táhne housenku.
(Foto kutilky s housenkou Slávka Němcová.)
Pokud je kořist drobná a nestačila by jako potrava pro larvu kutilky, tak samička přináší do hnízdečka postupně další housenky. Kutilka písečná pečuje současně jen o jedno hnízdečko.
Po zásobení komůrky samička hnízdo uzavírá a pečlivě zamaskuje vchod zrny písku a kamínky. Vchod často pěchuje kamínkem drženým v kusadlech.
/Kutilka bere do kusadel kamínek.
Ani to ale nedokáže vždy zabránit vnitrodruhovému parazitismu. Při vědeckých pozorováních lidé často popisují, že sledovali, jak se do hnízdečka prohrabe cizí samička, odstraní původní vajíčko kutilky a na housenku vyklade svoje vajíčko. Soupeření mezi samičkami kutilek má i řadu dalších podob, navzájem si třeba kradou ochromené housenky.

Sameček je ještě štíhlejší. Na květu bělotrnu.
/Kutilka písečná, štíhlý sameček.

Sameček, foto shora, na kvítcích svítelu latnatého.
/Kutilka písečná, sameček na květech svítelu latnatého.

K jejím oblíbeným rostlinám patří i různé druhy máty.
/Kutilka písečná, samička, na květech máty.
Sameček na květech máty.
/Kutilka písečná, sameček na květech máty.

Překvapilo mne, že jsem jednu zastihla při ochlazení na konci srpna 2018, jak odpočívá zakousnutá do větvičky keře ořechokřídlece.
/Kutilka písečná na větvičce keře ořechokřídlece.
/Kutilka písečná za chladného počasí.

Pečlivé pokusy a pozorování této kutilky je popsané na
http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/11250000109356422

Mravenec příživný
Maltářka zední
Lumek Phytodietus
Lumci - podčeleď Tryphoninae

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist