Ploskočelka sametová Lasioglossum malachurum


čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae

Ploskočelka sametová (Lasioglossum malachurum) je drobný druh, štíhlý a dlouhý jen 7 až 10 mm.
Je to druh sociální, během vegetační sezony má vždy dělnice, ty jsou vždy menší než jejich matka. Ve střední Evropě mívá dvě, někdy tři generace dělnic. Na severu jen jednu generaci dělnic (v krátkém létě by víc nestihly).
Hnízdí v zemi, často na ušlapaných pěšinách, často ve velkých agregacích stovek až tisíce hnízd blízko sebe.

Na horní fotografii je mladá samička krátce po vyběhnutí z hnízda. Foto v srpnu 2021.

Sameček.
/Ploskočelka sametová, sameček, srpen 2021.
Samečkové se líhnou od konce července (vyjímečně už v červnu), a lze se s nimi v přírodě setkat až do října.
Kakost luční a uvnitř květu je sameček ploskočelky sametové. Při pohledu shora jsou tykadla samečka černá, ale na fotografiích zpředu jsou tykadla hnědooranžová.
/Ploskočelka sametová, sameček uvnitř květu kakostu.
/Ploskočelka sametová, sameček, portrét.
Při teplém a slunečném počasí samečkové létají ve větším počtu nad hnízdečky a očekávají vylétnutí mladých samiček. K páření dochází vždy mimo hnízdo.
Vstup do hnízdečka ploskočelek.
/Vstup do hnízdečka ploskočelek.

Mladé samičky se spáří a v následujících dnech ve zbytku léta a na podzim si doplňují energii sáním nektaru na květech. Také pojídají pyl. Je to pro ně důležité, aby byly v dobré fyzické kondici a následující rok daly život další generaci ploskočelek.
Stále se ale vracejí do svého rodného hnízdečka, budou v něm i přezimovat.

Mladé samičky vyletují v teplých dnech na květy až do pozdního podzimu. Na fotografiích jsou na květech rezedy žluté.
/Ploskočelka sametová na květu resedy žluté.
/Ploskočelka sametová, samička, zvětšená fotografie.
Kvůli porovnání velikosti je na fotografii současně se včelou medonosnou, ta je na obrázku dole.
/Ploskočelka sametová, samička, porovnání s velikostí včely medonosné.
/Ploskočelka sametová, samika, foto zezadu.

Oplozené samičky přezimují v mateřském hnízdě. Zjara vyletují při prvním oteplení (v březnu). Na fotografii je samička po přezimování na květu podbělu.
/Podběl s drobnou ploskočelkou.

Pak samičky zakládají nová hnízda, některá může využít i původní staré hnízdo. Samičky zakládají hliněnou plástev, obvykle se třemi až šesti komůrkami. Z nich se vylíhnou pouze dělnice. Tyto první dělnice pak hnízdo prohlubují a rozšiřují o rozvětvené štoly až s padesáti komůrkami. Z těch se opět líhnou hlavně dělnice, ale částečně i samci. Další generace dělnic opět prohlubují a rozšiřují hnízdečko. A samozřejmě je úlohou dělnic zásobovat hnízdečko dostatkem nektaru a pylu.
Dělnice se zásobou nasbíraného pylu před vstupem do hnízdečka.
/Ploskočelka sametová, dělnice s nasbíraným pylem.
/Ploskočelka sametová, dělnice před svým hnízdečkem.
Dělnice s pylem a vstup do hnízdečka.
/Ploskočelky, dělnice u vstupu do hnízda.
Další dělnice blokuje vstup do hnízdečka. Hlídkuje proto, aby ztížila vstup hnízdním parazitům.
/Ploskočelky, vstup do hnízda vždy hlídá některá dělnice.

Nakonec se vylíhne 100 až 200 pohlavních jedinců (samiček a samců).


Samečkové se líhnou od konce července (vyjímečně už v červnu), a lze se s nimi setkat až do října.
Sameček na okvětním lístku kakostu lučního.
/Ploskočelka sametová, sameček na okvětním lístku kakostu.
/Ploskočelka sametová, sameček se zobrazným zadečkem, srpen 2021.
/Ploskočelka sametová, sameček na modrém květu kakostu lučního.
/Ploskočelka sametová, sameček fotografovaný zepředu.
/Ploskočelka sametová.

Mravenec příživný
Maltářka zední
Lumek Phytodietus
Lumci - podčeleď Tryphoninae

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist