čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka kalichová (Andricus quercuscalicis) má běžně známé hálky na žaludech dubu zimního a dubu letního. Tento druh žlabatky má ale také 2 odlišné generace. Podle některých údajů se samičky a samečkové líhnou na květních jehnědách dubu ceru, podle jiné literatury na dubu šípáku. (Nejpravděpodobnější je obojí, případně mohou být i další možnosti.)
Vnitřek velké hálky na žaludu je dutý a na vrcholu hálky je otvor. Na dně této dutiny je drobná vnitřní hálka, ve které se vyvíjí žlabatka. Vnitřní hálky mohou být i dvě nebo i víc vedle sebe.
Teprve při prohlížení zvětšené fotografie jsem si všimla, že je z kulatého otvoru hálky vysunuté tykadlo nějakého živočicha. Žlabatce to tykadlo nepatří, ale je vidět, že dutinu v hálce využívají jako kvalitní úkryt i další druhy hmyzu.
Překvapilo mne, jak jsou tyhle hálky pevné. Obyčejným kuchyňským nožem se mi nepodařilo je rozříznout. Proto asi musí být během vývoje larvy v hálce otvor, aby se mohl k larvě dostávat kyslík.
11. 9. 2018 jsem fotografovala hálky žlabatky kalichové na jednom dubu letním v pražké Stromovce. (Dub cer roste hned v sousedství.)
Na žaludech tu bylo hodně hálek, a některé měly neobvyklé bizardní tvary.
Z larvy se stává dospělec už v listopadu, ale
dospělá samička vylézá až na jaře. Někdy si dokonce prodlouží zimní spánek na dva i více roků.
Pan Jiří zima fotografoval hálku žlabatky v termínu, když byla ještě zelená.
A povedlo se mu jí rozpůlit tak, aby zůstala nepoškozená světlá vnitřní hálka.
Ke konci vývoje už je vnitřní hálka nepřirostlá k podkladu a je tam jen volně uložená, takže se dá snadno vyndat k dalšímu prozkoumání.
A tady už je vidět obyvatelka, bílá larvička.