čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice rezavá (Osmia bicornis) je v Praze i v celé ČR nejhojnějším zástupcem rodu. Významně se podílí na opylování ovocných stromů. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z mnoha různých druhů rostlin.
Na horním obrázku je sameček.
Samičky si budují hnízdečka v různých přirozených dutinách, v suchých lodyhách, v opuštěných chodbách hmyzu ve dřevě a ve spárách v rozmanitém podkladu.
Zatímco sameček má na hlavě zepředu bílé chloupky, samička má hlavu tmavou.
Tady jsou sameček a samička spolu.
Stejně jako všechny včely této čeledi má samička zednice na bříšku sběrací kartáč na pyl. To vyžaduje odlišnou techniku sběru pylu, než jakou používají včely nohosběrné. Břichosběrné včely "plavou" mezi pylovými tyčinkami a vyčesávají pyl vrtivými pohyby zadečku. Píše se o nich, že samička zednice dokáže za stejnou dobu opylit 10x víc květů než dělnice včely medonosné. Zednice ale pracují pouze za slunečného počasí.
Když se časně zjara vylíhnou, jsou krásně barevné. Jak plyne čas, barva mizí, i mnohé chloupky se časem olámou. Stará včelička zednice se nakonec už málo podobá tomu, jak vypadala za mlada. Na fotografii je v červnu na květu hadince.
Při manipulaci s uskladněnými prkny se ukázalo, že ve škvíře mezi prkny si budovala hnízdečko samička zednice. Hnízdečko je teď omylem poškozené, ale umožnilo nám to uvidět, jak se hnízdečko buduje. Vidíme zde hromádky pylu a na nich vajíčka.
Řadové plodové komůrky jsou budované z vlhké hlíny nebo jílu.
Rozpůlené hnízdečko fotografoval Michal Kabát.
Zednice rezavá dokáže hnízdit v mnoha různých přirozených dutinách, v doškových střechách, v prázdných ulitách, i v umělých hnízdech.
V květu koniklece v botanické zahradě.
Zednice rezavá, sameček zvětšeně.
Samička na podbělu.
V časném jaru je na některých lokalitách podběl jedinou kvetoucí rostlinou.
Na květu podbělu. Jsou vidět velká kusadla.
Kusadla se zobrazují podle toho, v jakém úhlu se je podaří zachytit. V určitém směru jsou tenká, v jiném zobrazení je vidět, že jsou široká jak lopaty.
Plodové komůrky odděluje hlínou. K tomu si potřebuje přinášet vlhkou zem. Za sucha to ale nemá jednoduché. Aby našla správně mokrý materiál, hloubí si v zemi tunýlky. Je to podobné, jako když si lidi vykopávají studnu.
V červnu na květech pilátu lékařského. V této době už to jsou samičky stařenky, s malým množstvím chloupků na těle. Proto jsou na jejich fotografiích dobře vidět kutikulární růžky, které mají na čelním štítku.