Atlas Seznam
Macrophya montana - pilatka maliníková Macrophya montana
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya montana je v Praze velmi hojná, v čevnu jí lze často pozorovat na květech miříkovitých rostlin. Dospělci se živí květním nektarem a pylem, ale také medovicí, a zřejmě nejsou vybíraví, co se potravy týká, mohou využívat i jiné další zdroje potravy.
Jejich larvy (housenice) se vyvíjejí výhradně na listech ostružin a malin.
Na horní fotografii jsou spolu sameček a samička na květech bršlice.
Macrophya rufipes - pilatka červenonohá Macrophya rufipes
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya rufipes je dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od května do srpna. Často jsou vidět na květech miříkovitých rostlin. Larvy mají jako svojí prokázanou živnou rostlinu ostružiník ježiník, pravděpodobně jsou schopné se živit i na dalších rostlinách. Vyskytují se hlavně na křovinatých stepích.
Na horních fotografiích je samička. U samiček bývá třetí a čtvrtý zadečkový článek červený, ale červené zbarvení je proměnlivé, existují i samičky s černým zadečkem.
Maltářka jetelová Chalicodoma ericetorum
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum) je dlouhá 10 až 14 mm. Rozlišovacím znakem jsou zřetelné tomentové pásky na druhém až pátém tergitu.
V přírodě létá od června do srpna. Sbírá nektar a pyl pouze na bobovitých a hluchavkovitých rostlinách. Hnízdí v nejrůznějších dutinách ve zdech nebo v puklinách skal, příležitostně i v dutých stéblech rostlin. Je častá v blízkosti lidských obydlí, zejména teplých lokalitách.
Maltářka zední Chalicodoma parietina
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Maltářka zední (Chalicodoma parietina) je dlouhá asi 16 mm, podobně jako bývají dlouhé čmeláčí dělnice, ve srovnání s nimi jsou ale maltářky zední štíhlejší. Samičky jsou černě ochlupené a mají červenohnědé břišní kartáče. Samečkové mají hruď a první tři články zadečku červenožlutě ochlupené. Dospělci létají v přírodě od dubna do června. V mediteránní oblasti je to široce rozšířený druh, u nás žije jen na několika málo místech na skalních stepích. Obvykle ji lze pozorovat, když rychle přeletuje mezi bylinami nad horními hranami kamenolomů.
Pro výživu svých larev sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější bylinou je čistec přímý. Kupolovitá hnízda zakládá na skalních stěnách. Zděné plodové komůrky vyrábí z tvrdnoucí směsi písku a zeminy, které slepuje dohromady slinným sekretem.
Maskonoska černá Hylaeus nigritus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska černá (Hylaeus nigritus) je dlouhá 6 až 8 mm, patří ve svém rodu mezi větší druhy. Rod maskonosek patří k nejmenším včeličkám. Některé jsou dlouhé jen 4 mm. S dospělci se lze setkat od května do září. Jsou v teplých oblastech hojné, ale pro svou malou velikost unikají pozornosti.
Samičky maskonosek černých si budují hnízdečka v různých puklinách ve skalách nebo v omítce. Pro svoje larvičky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách, vyhledávají hlavně vratič, řebříček a rmeny. Nemají vyvinutý pylosběrný aparát. Pyl polykají spolu s nektarem. Směs pak vyvrhují do připravených plodových komůrek. Stěny plodových komůrek si vyztužují celofánovitou vrstvou, podobně jako jejich příbuzné hedvábnice.
Maskonoska proměnlivá Hylaeus confusus
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Maskonoska proměnlivá (Hylaeus confucus) je drobná včelička, je dlouhá jen 5 až 7 mm.
Na fotografiích je sameček, který má na hlavě nápadnou světlou masku (samičky mají masku redukovanou).
V ČR je to hojný druh, je častý zejména v lesích a na lesních okrajích. Létá na květy mnoha druhů rostlin. S dospělci se lze setkat od května do září, někdy má 2 generace do roka. Hnízdí v dutinách v trouchnivém dřevě, v chodbách dřevního hmyzu i v dutých stéblech.
Mravenci - popis čeledi mravencovití Formicidae
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenci (Formicidae) jsou v české přírodě všudypřítomní. U nás to jsou malé a středně velké druhy společenského hmyzu. Kolonie jsou tvořeny třemi kastami - neplodnými dělnicemi, plodnými královnami a samci. U některých sociálně parazitických druhů kasta dělnic chybí. Samičky jsou většinou zřetelně větší než dělnice, po vylíhnutí až na vyjímky okřídlené. Dělnice jsou vždy bezkřídlé.
Mravenec černolesklý Lasius fuliginosus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) má samičky dlouhé kolem 6 mm, dělnice dosahují délky jen 3 až 4 mm. Hnízda si zakládá v dutinách stromů poblíž paty kmene nebo v kořenech, při nedostatku vhodných stromů si umí poradit i se založením hnízda v zemi nebo v dutém zdivu. Pro umístění hnízda vyhledává mírně suchá stanoviště. Objemná kartonová hnízda si staví ze směsi z rozžvýkané dřevní hmoty spojené slinami a medovicí a hnízdo navíc zpevňují vlákna houby Cladosporium myrmecophilum (synonymum Septosporium myrmecophilum).
Mravenec čtyřskvrnný Dolichoderus quadripunctatus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec čtyřskvrnný (Dolichoderus quadripunctatus) má samičky dlouhé jen 4 až 5 mm, dělnice jsou ještě zhruba o milimetr menší. Charakteristický je černý zadeček se čtyřmi žlutobílými skvrnami. Na zadohrudi má dva nápadné hrbolky.
Mravenec čtyřskvrnný je stromový druh. Hnízdí v odumřelých částech stromů od paty kmenů až po koruny stromů. Na stromech loví různý hmyz, velkou část potravy získává trofobiozou se mšicemi. V ČR žije v teplých a spíše suchých lokalitách. Má rád starší listnaté lesy a také sady se starými ovocnými stromy.
Mravenec drnový Tetramorium caespitum
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec drnový (Tetramorium caespitum) má rád otevřené výslunné biotopy. Hnízdečka má v zemi, někdy s malou nadzemní hlinitou kupkou, často žije v sousedství lidských obydlí. Dělnice jsou velmi drobné, jejich velikost bývá v rozmezí 2 až 3 mm. Tito mravenci jsou všežraví, v jejich potravě převažují semena různých rostlin. Také se živí medovicí podzemních druhů mšic, které sají ukryté na kořenech bylin. Také loví různé drobné půdní členovce, dokáže konzumovat i větší mrtvý hmyz.
Samičky a samečkové jsou mnohem větší. Samička je dlouhá 6 až 7,5 mm, sameček je jen o maloučko menší než samička.