Atlas Seznam
Mravenec lužní Liometopum microcephalum
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec lužní (Liometopum microcephalum) žije v ČR především v lužních lesích kolem řeky Dyje. Hnízda si buduje ve starých, ale živých stromech s dutinami, nejčastěji dubů, ale také lip nebo vrb. Dává přednost alespoň příležitostně zaplavovaným místům. Občasná záplava území jim totiž zlikviduje takové konkurenční druhy mravenců, které si tvoří hnízda v zemi nebo jen kousek nad zemí. Mravenci lužní mají hnízda až vysoko uvnitř kmenů mohutných stromů a záplava se jejich hnízd nedotkne.
Mravenec obecný Lasius niger
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obecný (Lasius niger) je jeden z našich nejhojnějších mravenců. Dělnice má dlouhé 2,5 až 4 mm. Samičky jsou mnohem větší a mohutnější, dlouhé až 9,5 mm.
V přírodě žije na sušších a otevřených biotopech. Často proniká i do domů k lidem, to hlavně brzy zjara, když ho do budov láká teplejší prostředí. Hnízdí převážně v zemi, ale umí se přizpůsobit a vybudovat si hnízdo i v jiných podmínkách.
V rozvinuté kolonii žije vždy pouze jedna plodná samička (královna), která může být obklopená až deseti tisíci dělnicemi.
Na horní fotografii je mladá samička s křídly, která se chystá vyletět na svůj svatební let. Rojení je v Praze pravidelně ve druhé polovině července, jinde může být posunuté do začátku srpna.
Mravenec obrovský Camponotus herculeanus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) je nápadně velký druh. Dělnice jsou dlouhé 7 až 12 mm, samičky až 16 mm. Hnízdí hlavně v jádrech smrkových a jedlových kmenů, které jsou narušené houbou, která rozkládá celulózu, např. Coniophora. Žije hlavně v horách, až po horní hranici lesa. (Fotografie není z Prahy, ale z lesů za Zbirohem.)
Je zvyklý žít ve tmě. Těžko se nechá přinutit, aby kvůli fotografování byl na světle.
Mravenec příživný Solenopsis fugax
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec příživný (Solenopsis fugax) má samičky dlouhé 5 mm až 6,5 mm, jejich dělnice jsou ale velmi drobné, ty jsou dlouhé jen 1,5 mm až 2,5 mm. Hnízda si zakládá v zemi, obvykle v těsném sousedství některého většího druhu mravenců.
Na fotografiích je mladá okřídlená budoucí mravenčí matka druhu Solenopsis fugax.
Mravenec rodu Myrmica Myrmica cf. sabuleti
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec Myrmica sabuleti je jedním ze šestnácti druhů mravenců rodu Myrmica, kteří se vyskytují v ČR. Tito mravenci mají dvoučlánkovou uzlinovou stopku a na zadohrudi dva nápadné trny. Vzhledově jsou jednotlivé druhy rodu Myrmica obtížně odlišitelné, mají ale odlišné ekologické preference.
Mravenci Myrmica sabuleti žijí v teplejších lokalitách než ostatní naše druhy rodu Myrmica. Nejčastěji se lze s mravenci Myrmica sabuleti setkat na sušších pastvinách, hnízda si vytvářejí obvykle pod kameny. V jejich hnízdech mohou žít housenky motýlů modrásků.
Mravenec stínomilný Lasius umbratus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec stínomilný (Lasius umbratus) se barvou i tvarem těla velmi podobá druhu mravenec žlutý. Vzhledové rozdíly mezi nimi se dají objevit až při zkoumání pod mikroskopem, mravenci stínomilní mají líce porostlé drobnými chloupky, mravenci žlutí nikoliv. Tyto dva druhy se ale zásadně liší svým chováním. Mravenci stínomilní získávají svojí výživu z trofobiozy nejen z kořenovými druhy mšic, ale také lezou za mšicemi na větvě stromů. A jak jejich jméno napovídá, vybírají si k návštěvám hlavně takové větve, které jsou ve stínu, nebo je navštěvují až v noci.
Mravenec titěrný Plagiolepis pygmaea
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec titěrný (Plagiolepis pygmaea) je nejmenší druh mravence na českém území. Dělnice jsou dlouhé 1 až 2,3 mm, matka 3 až 4 mm. Vzhledem k jejich štíhlému tělu a světlé barvě jsou některé dělnice často na hranici viditelnosti pouhým okem. Je to teplomilný druh, žije v rozlehlé oblasti od jižní Evropy přes severní Afriku až po část Asie. U nás má pravděpodobně severní hranici svého rozšíření. Hnízdí pod kameny a v puklinách skal. V naší přírodě obývají suchá a teplá stanoviště, jako jsou lomy a stepi.
Mravenec zrnojed Messor structor
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec zrnojed (Messor structor) se v české přírodě vyskytuje pouze na jižní Moravě. Žije na suchých stepních lokalitách. Podzemní hnízda si buduje ve zpevněné zemi, především na okrajích polních cest. Živí se semeny trav a různých bylin, které skladuje v podzemních hnízdech. Dělnice mají nápadně velikou hlavu a silná kusadla. V hnízdě jsou různě veliké dělnice, jsou dlouhé 4 až 10 mm. Pouze veliké dělnice mají sílu na rozlousknutí semen s tvrdým obalem, menší dělnice pak krmí larvy (i sebe samotné) výživným rozžvýkaným vnitřkem semen.
Mravenec žlutý Lasius flavus
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec žlutý (Lasius flavus) patří k našim nejhojnějším druhům mravenců. Většinou ale uniká lidské pozornosti, protože žije prakticky jen pod zemí, pouze v době rojení vylétávají samečkové a samičky ven. Právě kvůli svému životu v tmavém podzemí jsou dělnice žluté (tmavé mají jenom oči), nepotřebují mít na těle pigment na ochranu proti slunečnímu záření. Samičky mravence žlutého ale jsou tmavohnědé, ty se dostávají na světlo nejen při rojení, ale také během hledání vhodné lokality pro založení svého vlastního hnízda.
Pro založení mraveniště vyhledávají výslunná travnatá stanoviště.
Mšicomar Aphidius sp.
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae (dříve mšicomarovití - Aphidiidae)
Mšicomaři (Aphidius sp.) jsou dlouzí jen kolem 2 mm a velmi štíhlí. Patří k nejdůležitějším parazitům mšic.
Samičky mšicomarů vkládají vajíčka do těla mšic. Při kladení mají samičky typické postavení, zadeček je ohnutý pod hruď. Larva parazita pak vyžere vnitřní část svého hostitele, a uvnitř těla mšice se i zakuklí.
Parazitované mšice bývají hnědé nebo černé, a jakoby nafouklé, obvykle stále přisáté k živné rostlině. Mladý mšicomar pak vylétá z obalu mšice kruhovým otvorem.
Foto 5. 6. 2018