Atlas Seznam
Nomáda šestiskvrnná Nomada sexfasciata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda šestiskvrnná (Nomada sexfasciata) je větší druh nomády, je dlouhá 11 až 14 mm. U nás se s ní lze setkat jen vzácně, pouze v teplých oblastech.
Je to hnízdní parazit u samotářských včel stepnic rodu Eucera.
Její výskyt se povedlo dokumentovat 12. 5. 2024 v Divoké Šárce.
Nomáda značená Nomada signata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda značená (Nomada signata) je dlouhá 8 až 13 mm. Je to hnízdní parazit u pískorypky ryšavé (Andrena fulva). Letová perioda dospělců je od dubna do poloviny června. V ČR se vyskytuje od nížin až do hor, ale jen nehojně. Všude se lze setkávat jen s jednotlivými kusy.
Na fotografiích je sameček. (Samičku se mi zatím fotografovat nepodařilo.)
Nomáda žlutá Nomada flava
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutá (Nomada flava) je velká 8 až 14 mm. Místy je to hojný druh. Dospělci létají od dubna do června.
Podobně jako všechny nomády, i nomáda žlutá je hnízdní parazit.
V Praze je hlavním hostitelským druhem je pískorypka lesklá ( Andrena nitida). Může parazitovat i u dalších druhů pískorypek, zejména u druhů pískorypka písčinná ( Andrena carantonica) a pískorypka ryšavá (Andrena fulva).
Na horních dvou fotografiích je sameček, jak se krmí ve vrbové jehnědě.
Nomáda žlutoskvrná Nomada flavopicta
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutoskvrná (Nomada flavopicta) je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. U nás žije pouze na teplých místech v nižších polohách.
Je to hnízdní parazit u pilorožek (Melitta sp.). Nejčastěji se s ní lze setkávat na hnízdištích pilorožky zdravínkové (Melitta tricincta).
Na zdejších fotografiích je sameček.
Nomáda žlutotečná Nomada flavoguttata
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Nomáda žlutotečná (Nomada flavoguttata) je drobný druh, je dlouhá jen 5 až 7 mm. Je to hnízdní parazit u několika druhů pískorypek, zejména u pískorypky malé (Andrena minutula). Může mít dvě generace do roka, podobně jako její hostitelé. Proto se s ní lze setkat od konce března až do srpna.
V ČR je to hojný druh, rozšířený od nížin až do hor.
Olejnice vrbinová Macropis europaea
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Olejnice vrbinová (Macropis europaea) je druh vázaný na sběr pylu z vrbin, zejména z vrbiny obecné. Zvláštností těchto rostlin je, že ve květech netvoří nektar, ale olejíček. To je pro samotářské včely olejnice důležité a nenahraditelné. Žijí totiž na velmi vlhkých místech, zejména na březích řek a rybníků, na zaplavovaných mokřadech. Olej z vrbin samičky využívají nejen ve směsi s pylem jako potravu pro svoje larvičky, ale také pro impregnaci plodových komůrek proti vlhkosti.
Dospělci získávají energii sáním sladkého nektaru ve květech jiných druhů rostlin.
Olejnice žlutonohá Macropis fulvipes
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes) se podobá olejnici vrbinové. Liší se zejména tím, že se zjara objevuje dřív. Proto ta olejnice žlutonohá zpočátku navštěvuje dříve kvetoucí vrbinu tečkovanou nebo vrbinu penízkovou, až později i vrbinu obecnou.
Podobně jako její příbuzná olejnice vrbinová vytváří zásoby potravy pro svoje larvičky pouze z pylu vrbin a z olejnatého sekretu květů vrbin, s přídavkem menšího podílu nektaru z květů jiných rostlin. (Vrbiny netvoří nektar.)
Pačmelák cizopasný Bombus rupestris (Psithyrus rupestris)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák cizopasný (Bombus rupestris) se vzhledově velmi podobá svému nejčastějšímu hostiteli druhu čmelák skalní. Liší se tmavšími křídly a krátkou hlavou.
Je to hnízdní parazit nejen u druhu čmelák skalní, ale může obsadit i hnízdečka čmeláka rolního a lesního.
Na horním obrázku je sameček. Samečkové mají po vylíhnutí na hrudi šedavý (žlutošedavý) límec, podobně i lesklé světlé proužky na zadečku. Během několika dnů se jim ale tyto světlé chloupky obvykle olámou, a pak už jsou celí černí, s červeným koncem zadečku.
Je to nápadně velký druh.
Pačmelák český Bombus bohemicus (Psithyrus bohemicus)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák český (Bombus bohemicus) je hnízdní parazit u druhu čmelák hájový (Bombus lucorum). Je to hojný druh v chladnějších polohách. (V Praze je takovou chladnější lokalitou např. severní stráň nad Šáreckým potokem.)
Má tmavší křídla než jeho hostitelský druh.
Na horní fotografii je samička na květu rostliny štětka planá - foto Dejvice 8. 7. 2017.
Pačmelák kosmatý Bombus barbutellus (Psithyrus barbutellus)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák kosmatý (Bombus barbutellus) je hnízdní parazit u čmeláků zahradních, možná i u několika dalších druhů čmeláků.
Přezimované samičky létají v přírodě od konce dubna, samci a mladé samičky v červenci až září. V Praze je to vzácný druh, častěji se vyskytuje na horách nebo v podhůří.
Samičku jsem fotografovala 26. dubna 2024 v Šáreckém údolí v Praze 6.