Atlas Seznam
Pačmelák lesní Bombus sylvestris (Psithyrus sylvestris)
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák lesní (Bombus sylvestris) je hnízdní parazit u druhu čmelák luční, možná i u čmeláka horského. Je hojnější ve vyšších a středních polohách, ve vlhkých údolích. Protože ale jeho hostitelský druh čmelák luční se v posledních letech stává hojným i v Praze, dá se očekávat, že zde bude brzy hojný i jeho parazit.
Na horní fotografii je sameček.
Pačmelák panenský (Psithyrus vestalis) Bombus vestalis
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pačmelák panenský (Bombus vestalis) je hnízdní parazit u druhu čmelák zemní. Matka pačmeláků po přezimování neumí sama založit svoje hnízdečko. Musí proniknout do hnízda svého hostitelského druhu, a to až v době, kdy je v hnízdečku dostatek dělnic. Pačmeláci svoje dělnice nemají. K proniknutí do hnízdečka hostitelského druhu pomáhá pačmeláčici podobný pach, ostatně jsou to blízcí příbuzní.
Na horním obrázku je samička po přezimování. Pro pačmeláky je charakteristická krátká hlava.
Pakutilka skvrnitá Nysson maculosus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus) je dlouhá jen 5 až 7,5 mm. Dospělci létají v přírodě od června do září. Je to hnízdní parazit u několika druhů vosilek, které jako zásoby pro svoje larvy loví nymfy a dospělce drobných křísů. Samička pakutilky aktivně proniká do hnízdeček hostitelských druhů a tam vyklade svoje drobné vajíčko pod křídla ochromeného kříska. Vývoj zárodku parazita probíhá rychleji než vývoj hostitele. Vylíhlá larva pakutilky pak zničí hostitelské vajíčko a dál její vývoj pokračuje na zásobách ochromené kořisti (křísků).
Paličatka kakostová Corynis obscura
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kakostová (Corynis obscura) je dlouhá 6 až 8 mm. Housenice se vyvíjejí na kakostu krvavém a na kakostu lesním. S dospělci se lze setkávat v květnu a v červnu, obvykle jsou vidět přímo v kakostových květech. Právě uvnitř kakostových květů se také většinou spáří samička a sameček.
V Praze se paličatky kakostové vyskytují na skalnatých svazích, kde roste kakost krvavý. (Kakost lesní se na přírodních stanovištích Prahy pravděpodobně nevyskytuje nebo zde alespoň není hojný.)
Paličatka rozchodníková Corynnis crassicornis
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka rozchodníková (Corynnis crassicornis) je poměrně vzácný druh. Svým vývojem je vázaná na rostlinu rozchodník bílý (případně i rozchodník ostrý), na něm se vyvíjejí její larvy. Potřebuje suchá a teplá stanoviště.
Dospělci si doplňují energii sáním květního nektaru. Dospělci rádi navštěvují květy pryskyřníků, zejména pryskyřníku hliznatého, který také obvykle roste na suchých místech.
Foto nad skalami v Přírodní památce Baba 11. 5. 2017.
Paličatka zimolezová (kovová) Abia aenea
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kovová (Abia aenea) je dlouhá 10 ž 12 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a v květnu. Samičky paličatek kladou vajíčka jednotlivě do komůrek v naříznuté listové čepeli. Larvy (housenice) jsou vázané svým vývojem na zimolezy a pámelník bílý. Larvy se vyvíjejí na rostlinách v květnu a v červnu. Potom si vytvářejí v zemi pevný kokon a přezimují jako předkukly.
Je to v přírodě nehojný druh, v pražských parcích je častější. Obvykle se lze setkávat jen se samičkami, samci jsou vzácní.
Pelonoska čistcová Clisodon furcatus
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska čistcová (Clisodon furcatus) je dlouhá 11 až 12 mm. Dospělci létají v příodě od května do srpna. Hnízdečka pro svoje larvičky si vykusuje v mrtvém dřevě, ve větvičkách nebo v pařezech. Stěny komůrek tapetuje tenkou vrstvou izolačního sekretu.
Sbírá nektar a pyl na hluchavkovitých rostlinách. Jejich nejoblíbenější rostlinou je čistec lesní.
Samečkové jsou při pátrání po samičkách velmi aktivní, celé dny proletují po svých trasách mezi porosty čistců lesních - na vlhkých místech na kraji lesa nebo v příkopech podél lesních cest.
Na zdejších fotografiích je sameček.
Pelonoska hluchavková Anthophora plumipes
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska hluchavková (Anthophora plumipes) je druh tvarem těla velmi podobný malým čmelákům. Na rozdíl od čmeláků ale nemá dělnice, všechnu péči o potomstvo zvládá samotná samička.
Na zdejší horní fotografii je sameček. Ti se totiž líhnou už počátkem března, až o tři týdny dřív než samičky. Patří k prvním druhům hmyzu, které lze vidět při jarním oteplení.
Pelonoska jarní Anthophora aestivalis
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska jarní (Anthophora aestivalis) je dlouhá 13 až 15 mm. Dospělci mají letovou periodu od dubna do konce června.
Sbírá pro svoje larvičky nektar a pyl s mnoha druhů rostlin, ale upřednostňuje různé bobovité.
Hnízda si ráda buduje v hlinitých stěnách, ve starých zdech, někdy i na rovném podkladu, který je krytý proti dešti.
Fotografovala jsem jí v červnu na vikvi huňaté. V této době už má dost sešedivělou barvu, mladí, čerstvě vylíhlí jedinci mají chloupky žlutohnědé.
Phymatocera aterrima - piluška kokoříková Phymatocera aterrima
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Blennocampinae - pilušky
Piluška kokoříková (Phymatocera aterrima) bývá k vidění nejčastěji na rostlinách kosatců a kokoříků. Dospělci se líhnou v dubnu, a létají až do června. Samička klade vajíčka do pletiva rostlin. V přírodě je nejoblíbenější živnou rostlinou jejích housenic kokořík mnohokvětý. Dokáže se ale vyvíjet i na dalších druzích kokoříků, i na několika jiných rostlinách.