od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka páskovaná (Andrena gravida) je dlouhá 10 až 14 mm. V Praze velmi hojná na výslunných biotopech. Živí se na květech mnoha druhů rostlin. Je to druh časného jara.
Na horním obrázku je samička na květech řeřišničníku písečného (foto 9. 4. 2017).
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka popelavá (Andrena cineraria) je v Praze velmi hojná. Samičky jsou co do velikosti srovnatelné s dělnicemi včely medonosné. Samičky jsou výrazně větší a nápadnější než jejich samečkové. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, významně se podílí na opylování ovocných stromů.
Na horním obrázku je samička.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka posedová (Andrena florea) je veliká jako menší dělnice včel medonosných, podobá se jí i tvarem těla. Na rozdíl od obyčejných včel má pískorypka posedová první dva články zadečku s červenou kresbou. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze v květech posedu bílého, případně v květech posedu dvoudomého. Dospělci létají v přírodě od května do konce srpna.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka potulná (Andrena vaga) je to poměrně velký druh pískorypky, je dlouhá 11 až 15 mm a i na šířku je docela mohutná. Zjara se probouzí velmi brzy, vyletuje hned jak sejde sníh, třeba už na konci února. Hnízdečka si buduje výhradně v písku, často v náplavech velkých řek. Hnízdečka bývají hluboká 20 až 60 cm, jsou v nich jedna až pět plodových komůrek.
Larvy se vyvíjejí na zásobách pouze z pylu a nektaru z vrb, často z vrby jívy.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka přelétavá (Andrena florivaga) je menší druh pískorypky, je dlouhá 9 až 11 mm, samečci bývají i menší. V ČR žije vzácně na nezarostlých stepních lokalitách. Obvykle se s ní lze setkávat na horních hranách skalních stepí, které sousedí s lučními porosty. Samičky si budují hnízdečka v hlubších sprašových půdách. Sbírají nektar a pyl na mnoha druzích rostlin. Nejoblíbenější jsou pampelišky a také další rostliny se žlutými květy jako jsou mochny nebo pryskyřníky.
Na zdejších fotografiích je sameček. Samečkové mají bílý čelní štítek.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka pyskatá (Andrena labiata) je drobný druh pískorypky, je dlouhá jenom 7 až 10 mm. Je nápadná částečně červeným zadečkem.
Podobných druhů je víc, ale druh pískorypka pyskatá je v Praze nejhojnější.
Létá od dubna až do července. Má ráda výslunné stráně.
Sbírá nektar a pyl na mnoha druzích rostlin.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka ryšavá - meruzalková (Andrena fulva) je časně jarní druh, v přírodě je k vidění už od konce března. Však je taky vybavená do chladného počasí. Má snad ze všech druhů pískorypek nejkrásnější a nejhustší kožíšek.
Naletuje na různé jarní květy. Má ráda javor mléč, ale nejvíc ze všeho miluje angrešty. Právě na angreštu se podařilo jí fotografovat.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka úhledná (Andrena haemorrhoa) je dlouhá 9 až 11 mm. Je to hojný druh na mnoha typech stanovišť od nížin až do hor. Dospělci létají zjara od března do června.
Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin, ale dává přednost květům různých dřevin.
Podobně jako všechny pískorypky musí nejprve vylézt na sluníčko a zahřát se, teprve potom je schopná létat. Při zamračené obloze a chladnu zůstává schovaná a na květy nelétá.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zahradní (Andrena dorsata) bývá dlouhá 10 mm nebo i trochu méně. Krátce po vylíhnutí má hezky hnědočerveně zbarvené chloupky na hrudi, postupně ale během života šediví. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Má 2 generace do roka. První generace létá od začátku dubna do května, druhá od června do srpna.
Foto 1. 4. 2019 Praha Lysolaje, na květu mochny písečné.
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zvonková (Andrena pandellei) je dlouhá 9 až 12 mm. Létá od května do července. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na zvoncích. Dospělci jsou schopní se živit i na květech jiných druhů rostlin, zejména dospělí samečkové se totiž mohou objevit v přírodě ještě před rozkvětem jejich oblíbených zvonků na lokalitě.
Samičky mají zřetelně bíle páskovaný zadeček, řitní páska a sběráčky jsou světle hnědé, většinou je ale vidíme posypané bílým zvonkovým pylem.