Atlas Seznam
Pískorypka posedová Andrena florea
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka posedová (Andrena florea) je veliká jako menší dělnice včel medonosných, podobá se jí i tvarem těla. Na rozdíl od obyčejných včel má pískorypka posedová první dva články zadečku s červenou kresbou. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze v květech posedu bílého, případně v květech posedu dvoudomého. Dospělci létají v přírodě od května do konce srpna.
Pískorypka potulná Andrena vaga
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka potulná (Andrena vaga) je to poměrně velký druh pískorypky, je dlouhá 11 až 15 mm a i na šířku je docela mohutná. Zjara se probouzí velmi brzy, vyletuje hned jak sejde sníh, třeba už na konci února. Hnízdečka si buduje výhradně v písku, často v náplavech velkých řek. Hnízdečka bývají hluboká 20 až 60 cm, jsou v nich jedna až pět plodových komůrek.
Larvy se vyvíjejí na zásobách pouze z pylu a nektaru z vrb, často z vrby jívy.
Pískorypka přelétavá Andrena florivaga
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka přelétavá (Andrena florivaga) je menší druh pískorypky, je dlouhá 9 až 11 mm, samečci bývají i menší. V ČR žije vzácně na nezarostlých stepních lokalitách. Obvykle se s ní lze setkávat na horních hranách skalních stepí, které sousedí s lučními porosty. Samičky si budují hnízdečka v hlubších sprašových půdách. Sbírají nektar a pyl na mnoha druzích rostlin. Nejoblíbenější jsou pampelišky a také další rostliny se žlutými květy jako jsou mochny nebo pryskyřníky.
Na zdejších fotografiích je sameček. Samečkové mají bílý čelní štítek.
Pískorypka pyskatá Andrena labiata
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka pyskatá (Andrena labiata) je drobný druh pískorypky, je dlouhá jenom 7 až 10 mm. Je nápadná částečně červeným zadečkem.
Podobných druhů je víc, ale druh pískorypka pyskatá je v Praze nejhojnější.
Létá od dubna až do července. Má ráda výslunné stráně.
Sbírá nektar a pyl na mnoha druzích rostlin.
Pískorypka ryšavá - meruzalková Andrena fulva
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka ryšavá - meruzalková (Andrena fulva) je časně jarní druh, v přírodě je k vidění už od konce března. Však je taky vybavená do chladného počasí. Má snad ze všech druhů pískorypek nejkrásnější a nejhustší kožíšek.
Naletuje na různé jarní květy. Má ráda javor mléč, ale nejvíc ze všeho miluje angrešty. Právě na angreštu se podařilo jí fotografovat.
Pískorypka úhledná Andrena haemorrhoa
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka úhledná (Andrena haemorrhoa) je dlouhá 9 až 11 mm. Je to hojný druh na mnoha typech stanovišť od nížin až do hor. Dospělci létají zjara od března do června.
Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin, ale dává přednost květům různých dřevin.
Podobně jako všechny pískorypky musí nejprve vylézt na sluníčko a zahřát se, teprve potom je schopná létat. Při zamračené obloze a chladnu zůstává schovaná a na květy nelétá.
Pískorypka zahradní Andrena dorsata
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zahradní (Andrena dorsata) bývá dlouhá 10 mm nebo i trochu méně. Krátce po vylíhnutí má hezky hnědočerveně zbarvené chloupky na hrudi, postupně ale během života šediví. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Má 2 generace do roka. První generace létá od začátku dubna do května, druhá od června do srpna.
Foto 1. 4. 2019 Praha Lysolaje, na květu mochny písečné.
Pískorypka zvonková Andrena pandellei
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zvonková (Andrena pandellei) je dlouhá 9 až 12 mm. Létá od května do července. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na zvoncích. Dospělci jsou schopní se živit i na květech jiných druhů rostlin, zejména dospělí samečkové se totiž mohou objevit v přírodě ještě před rozkvětem jejich oblíbených zvonků na lokalitě.
Samičky mají zřetelně bíle páskovaný zadeček, řitní páska a sběráčky jsou světle hnědé, většinou je ale vidíme posypané bílým zvonkovým pylem.
Ploskočelka bledá Lasioglossum pallens
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka bledá (Lasioglossum pallens) má tělo dlouhé kolem 8 mm. Tento druh je běžný v jižní Evropě, v posledních letech se šíří na sever. Je to jediný středoevropský druh ploskočelek, u kterého samečci přezimují a se samičkami se páří až na jaře. Má jednu generaci do roka. V Praze to začíná být hojný druh. S létajícími dospělci se u nás můžeme setkávat v dubnu a v květnu, s některými samičkami i na začátku června.
Ploskočelka čtyřpásá Halictus quadricinctus
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka čtyřpásá (Halictus quadricinctus) je dlouhá 13 až 16 mm, samičky jsou velké jako dělnice včel medonosných. Je to vždy samotářský druh. Přezimuje oplodněná samička, ta začíná v dubnu budovat svoje hnízdečko. V zemi si vybuduje rozsáhlou dutinu a uvnitř vystaví hlinitou plástev, kterou zpevňuje svými slinami. V plástvi bývá vedle sebe 10 až 15 plodových komůrek. Plástev je v dutině upevněná na sloupkovitých vzpěrách, okolní vzduch chrání plástev před nadměrnou vlhkostí. Mladá generace se líhne postupně od června do září, stará matka v hnízdečku se vylétnutí potomstva obvykle dožívá. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin. Přednostně vyhledává teplá místa a sprašové biotopy.
Na horní fotografii je na květu chrastavce sameček.