Atlas Seznam
Ploskohřbetka javorová Pamphilius alternans
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka javorová (Pamphilius alternans) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v české přírodě v dubnu a v květnu. Živnou rostlinou jejích larev jsou javory, pravděpodobně javor klen a javor babyka. Larvy žijí jednotlivě v listových smotcích. Následně se larvy zakuklí v zemních komůrkách.
Plamka v křídlech dospělců je dvoubarevná.
Fotografovala jsem ji na začátku května 2024 v Praze v Dejvicích.
Ploskohřbetka lemovaná Pamphilius marginatus
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka lemovaná (Pamphilius marginatus) je dlouhá jen 8 až 10 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. Živnou rostlinou jejich housenic jsou zejména habry, někdy také líska. Housenice žijí v listových smotcích. Ve druhé polovině léta se zakuklí v zemní komůrce a tak přezimují.
Podle literatury se jedná o vzácnější druh.
Fotografovala jsem jí 12. května v Praze v Dejvicích.
Ploskohřbetka sazenicová Acantholyda hieroglyphica
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka sazenicová (Acantholyda hieroglyphica) je dlouhá 9 až 17 mm. Její larvy se vyvíjejí na jehličí mladých borovic, poškozují zejména hlavní vrcholový letorost s čerstvě narůstajícím jehličím. Je to významný škůdce v borovicových výsadbách.
Pomalenka hladká Eucharis adscendens
od Hanka
čeleď: Pomalenkovití - Eucharitidae
Pomalenka hladká (Eucharis adscendens) asi není vzácný druh, ale jen málo komu se podaří jí fotografovat. Dospělci totiž žijí velmi krátce, snad jen o málo víc než jeden den.
Většinu času svého larválního vývoje prožívá v mraveništi, u svého hostitelského druhu mravence (Formica sp.).
Samičky kladou vajíčka do poupat rostlin v blízkosti mraveniště. Zdá se, že samičky si vybírají pro kladení miříkovité rostliny, takové, kde očekávají, že na jejich květy budou chodit mravenci. O životě pomalenek je zatím málo znalostí a je popsáno málo pozorování. Vylíhlá larva je pohyblivá a aktivně se zachytí na mravence. Larva pomalenky svým pachem úspěšně napodobuje pach mravenčích larev. Proto na ní mravenci neútočí, ale starají se o ní, pravděpodobně jí i krmí, ačkoliv larva pomalenky se vyvíjí jako ektoparazit mravenčích larev.
Pristaulacus compressus Pristaulacus compressus
od Hanka
čeleď: Aulacidae
Pristaulacus compressus je druh, o kterém je zatím málo znalostí. Pravděpodobně se jeho larvy vyvíjejí ve dřevě jako parazitoidi na larvách pilovrtek z čeledi Xiphydriidae a nebo na larvách brouků tesaříků. Larvy druhů z čeledi Aulacidae vyrůstají uvnitř hostitelské larvy. Zpočátku je larva parazitoida maličká, aby neohrožovala život svého hostitele. Teprve když hostitelská larva vyroste, tak se začne larva parazitoida rychle krmit i na vnitřních orgánech hostitelské larvy, a tím ji zahubí. Pak se larva parazitoida zakuklí a následně se vylíhlý dospělec prokouše ven ze dřeva z napadené větve.
Čeleď Aulacidae je vývojově velmi stará, ve fosilních záznamech se často objevují zástupci dnes už vyhynulých druhů z této čeledi.
Druhy z čeledi Aulacidae a také druhy z jejich blízce příbuzné čeledi Gasteruptiidae mají zadeček, který přisedá k přední části těla vysoko nad kyčlemi.
Rejdilka dvoubarvá Miscophus bicolor
od RadimzBeskyd
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Rejdilka dvoubarvá (Miscophus bicolor) je dlouhá 3 až 6 mm, jedná se tedy o velmi drobný druh. Dospělci létají v přírodě od května do září. V nezpevněném písčitém podkladu si rejdilky vyhrabávají jednokomorová hnízdečka. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné pavouky a sekáče. Plodovou komůrku zásobují více kusy kořisti.
K úspěšnému rozmnožování stačí rejdilkám jenom malý kousek písčité země. Na zdejších obrázcích jsou fotografované v otvoru v zatravňovacích dlaždicích.
Rhogogaster scalaris - pilatka zelená Rhogogaster scalaris
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka zelená (Rhogogaster scalaris) je dlouhá 10 až 13 mm. V ČR je to hojný druh. Dospělci létají od poloviny května do začátku září. Dospělé samičky jsou dravé, živí se různým menším hmyzem. Barevně je to proměnlivý druh, světlé formy mají redukovanou tmavou kresbu, naopak u tmavých forem bývá černá barva na všech částech těla.
Larvy (housenice) se vyvíjejí na mnoha různých listnatých stromech nebo na rozmanitých bylinách, nejčastěji vyhledávají rostliny z čeledi růžovitých. S larvami se lze v přírodě setkat od července do října.
Ruděnka - popis rodu Sphecodes sp.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnky (Sphecodes sp.): V ČR žije 24 druhů ruděnek. Největší z nich je ruděnka běloretá, ta je často k vidění, protože upoutává pozornost jak svou nápadnou barevností, tak velikostí, je dlouhá až 15 mm (stejně jako dělnice včel medonosných).
Ostatní druhy jsou menší, často velmi malé (několik druhů je menších než 6 mm), a podle fotografií jsou navzájem obtížně rozlišitelné.
Všechny druhy jsou hnízdní paraziti. Hlavními hostitely jsou ploskočelky rodů Halictus a Lasioglossum (také pískorypky a hedvábnice).
Ruděnka běloretá Sphecodes albilabris
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.
Ruděnka hrbatá Sphecodes gibbus
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka hrbatá (Sphecodes gibbus) je štíhlá a dlouhá jen 7 až 13 mm. Je to hnízdní parazit u ploskočelek rodu Halictus.
Přezimují oplodněné samičky, ty pak začínají vyletovat od poloviny dubna. Od června do září vyletuje nová generace, samečkové i samičky. V teplých oblastech ČR je to hojný druh.
Rozsah červeného zbarvení zadečku je proměnlivý.
(Na zdejších fotografiích je sameček.)