Atlas Seznam
Rhogogaster scalaris - pilatka zelená Rhogogaster scalaris
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka zelená (Rhogogaster scalaris) je dlouhá 10 až 13 mm. V ČR je to hojný druh. Dospělci létají od poloviny května do začátku září. Dospělé samičky jsou dravé, živí se různým menším hmyzem. Barevně je to proměnlivý druh, světlé formy mají redukovanou tmavou kresbu, naopak u tmavých forem bývá černá barva na všech částech těla.
Larvy (housenice) se vyvíjejí na mnoha různých listnatých stromech nebo na rozmanitých bylinách, nejčastěji vyhledávají rostliny z čeledi růžovitých. S larvami se lze v přírodě setkat od července do října.
Ruděnka - popis rodu Sphecodes sp.
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnky (Sphecodes sp.): V ČR žije 24 druhů ruděnek. Největší z nich je ruděnka běloretá, ta je často k vidění, protože upoutává pozornost jak svou nápadnou barevností, tak velikostí, je dlouhá až 15 mm (stejně jako dělnice včel medonosných).
Ostatní druhy jsou menší, často velmi malé (několik druhů je menších než 6 mm), a podle fotografií jsou navzájem obtížně rozlišitelné.
Všechny druhy jsou hnízdní paraziti. Hlavními hostitely jsou ploskočelky rodů Halictus a Lasioglossum (také pískorypky a hedvábnice).
Ruděnka běloretá Sphecodes albilabris
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.
Ruděnka hrbatá Sphecodes gibbus
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka hrbatá (Sphecodes gibbus) je štíhlá a dlouhá jen 7 až 13 mm. Je to hnízdní parazit u ploskočelek rodu Halictus.
Přezimují oplodněné samičky, ty pak začínají vyletovat od poloviny dubna. Od června do září vyletuje nová generace, samečkové i samičky. V teplých oblastech ČR je to hojný druh.
Rozsah červeného zbarvení zadečku je proměnlivý.
(Na zdejších fotografiích je sameček.)
Sciapteryx consobrina - pilatka jarní Sciapteryx consobrina
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka jarní (Sciapteryx consobrina) je dlouhá jen 6 až 10 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a květnu. Patří k druhům, které se objevují při prvním jarním oteplení, někdy se ukáže už na konci března. Má ráda vlhčí louky a lužní lesy.
Její housenice okusují listy a květy bylin, mezi oblíbené patří pryskyřníky, zejména pryskyřník plazivý, sasanky nebo orsej jarní. Orsej jarní rozkvétá zjara velmi brzy a má v květech nektar, proto ho vyhledávají také dospělci pilatky jarní.
Selandria melanosterna - pilanka Selandria melanosterna
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae
Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.
Smolanka rezavá Trachusa byssina
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Smolanka rezavá (Trachusa byssina) je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze u nás setkávat od konce května do srpna. Samičky si budují hnízdečka v zemi, obvykle na chudých pastvinách na mírných jižních svazích v sousedství lesů. Hnízdo je tvořené 10 až 15 cm dlouhou podzemní chodbou s bočními uličkami s plodovými komůrkami. Plodové komůrky obkládá ústřižky listů, které slouží jako stěny. Ústřižky listů spojuje stromovou pryskyřicí, většinou používá pryskyřici z borovic. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z květů bobovitých rostlin, často to jsou štírovníky.
Smutilka obecná Melecta albifrons
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Smutilka obecná (Melecta albifrons) je hnízdní parazit několika druhů pelonosek, nejvíc u druhu pelonoska hluchavková. Samička smutilky proniká do již uzavřených plodových komůrek pelonosek, prokouše se přes přepážku a otvorem vyklade dovnitř svoje vajíčko. Potom komůrku znovu uzavírá zeminou zvlhčenou sekretem. Vylíhlá larva smutilky zabije larvu hostitelské včely (zlikviduje vajíčko hostitelské včely) a dál se sama živí na zásobách připravených pro hostitelskou včelu pelonosku.
V Praze je to relativně hojný druh.
Srpuška Gasteruption assectator agg.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptiidae
Srpuška Gasteruption assectator je hnízdní parazit samotářských včel, zejména včel maskonosek (Hylaeus) z čeledi hedvábnicovití (Colletidae).
V současnosti se ukázalo, že původně hodnocený jako jeden druh je ve skutečnosti skupina podobných druhů. Vzhledově stejné samičky odlišných druhů se liší různou hnízdní strategií.
Srpuška Gasteruption jaculator agg.
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptionidae
Srpušky z okruhu druhu Gasteruption jaculator jsou nápadně štíhlé. Samičky mají velmi dlouhé kladélko s bílým zakončením. V ČR se vyskytuje větší počet navzájem podobných druhů.
Jsou to hnízdní parazité samotářských včel. Proto samička takové dlouhé kladélko potřebuje, aby dosáhla do komůrky samotářské včely a nakladla tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky nejprve zlikviduje larvičku hostitelského druhu, a potom se sama živí na zásobách nektaru a pylu, jaké v hnízdní komůrce připravila včelička.
Dospělce lze spatřit, jak se krmí nektarem a pylem na květech. Navštěvují květy mnoha druhů rostlin, k nejoblíbenějším patří miříkovité.