Atlas Seznam
Vosa obecná Vespula vulgaris
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa obecná (Vespula vulgaris) se liší od podobné vosy útočné přerušeným žlutým pruhem podél zadního okraje očí.
Hnízda si zakládá ve vlastních vyhrabaných zemních dutinách nebo v norách drobných hlodavců, příležitostně osidluje i nadzemní tmavé duté prostory. Stavebním materiálem je tlející dřevní hmota.
Na horní fotografii je matka po přezimování.
Vosa prostřední Dolichovespula media
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa prostřední (Dolichovespula media) je barevně variabilní druh. Různě zbarvení jedinci se vyskytují společně v jednom hnízdě. Vyskytuje se hlavně ve světlých lesích a na křovinatých biotopech, často i na zahradách u domů. Vosa prostřední si staví v hustém křoví nebo v živých plotech volně visící kulovitá hnízda. Tento druh má krátký generační cyklus, jejich nadzemní hnízda zanikají už na konci léta.
Na horní fotografii je matka po přezimování. Matky mají na hrudi červenohnědou kresbu, u dělnic se červenohnědá barva objevuje jen vzácně. Matky jsou dlouhé 18 až 22 mm, jsou to naše největší vosy.
Vosa saská Dolichovespula saxonica
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa saská (Dolichovespula saxonica) je v Čechách jedním z běžných druhů vos. Patří mezi tzv. dlouholebé vosy. Charakteristickým znakem je dlouhá hlava. Tmavá skvrna na čelním štítku je proměnlivá. Bývá trojčetná, samičky a dělnice mohou mít na čelním štítku jen tři tečky nebo větší trojčetnou kresbu, někdy i velkou tmavou skvrnu. Samečkové mají na čelním štítku nejméně jednu tmavou tečku, obvykle je tmavá skvrna větší.
Dlouholebé vosy mají krátký generační cyklus. Už začátkem července se objevují nové královny a samečkové a páří se, to vede ke konci staré kolonie kolem poloviny srpna. Jejich nadzemní hnízda pak zanikají.
Vosa útočná Vespula germanica
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa útočná (Vespula germanica) je velmi hojný druh vosy. Přezimují pouze oplozené samičky.
Hnízda si ráda zakládá v zemních dutinách, ale také se lze s jejími hnízdy setkat i v nadzemních dutých a tmavých prostorách. Hnízdo vosy útočné má šedé zbarvení, a tím se dá odlišit od podobných hnízd vosy obecné, která má hnízda zbarvená žlutohnědě.
Byla zavlečená do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.
Vosík francouzský Polistes dominula
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosík francouzský (Polistes dominula) je v současnosti v ČR nejhojnější druh vosíka.
(U nás žije celkem 6 navzájem podobných druhů vosíků.) Pro vybudování hnízda si většinou vyhledává chráněná místa, např. na budovách v místech, kam neprší a kde je neohrožuje silný vítr. Staví si volná hnízda, které tvoří jediná plástev, upevněná k podkladu na krátkém sloupku. Stavebním materiálem je papírovina - rozžvýkaná směs dřevní celulozy se slinami.
Vosilka Gorytes fallax Gorytes fallax
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes fallax na první pohled vypadá jako menší tmavá vosa, ale je to jiná čeleď blanokřídlých. Snad proto jí vědci dali druhové jméno fallax, což v překladu znamená nepravdivý, falešný. Je to prostě taková "falešná vosa".
Vosilky budují v zemi asi 10 cm hluboká hnízda s krátkými odbočkami, zakončenými několika plodovými komůrkami. Jako potravu pro svoje larvy loví nymfy a dospělce malých křísů. Dospělci se živí nektarem z květů.
Vosilka Gorytes planifrons Gorytes planifrons
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes planifrons se objevuje v ČR velmi vzácně, zdá se ale, že je to druh, kterému vyhovuje oteplování a začíná se šířit. Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů. Samičky budují hnízdečka v zemi (někdy i v květináčích na oknech) na teplých místech, kam svítí slunce. Jako zásobu krmení pro svoje larvičky nosí do hnízdeček ulovené křísy. Dává přednost kořisti druhu kornatka hnědá (Issus coleoptratus).
Vosilka hladká Harpactus laevis
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka hladká (Harpactus laevis) je drobný druh, je dlouhá jen 6 až 9 mm. Vyskytuje se ve střední a jižní Evropě a v severní Africe a ve střední Asii, hlavně na písčitých biotopech. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat na teplých lokalitách od června do září.
Samičky si zakládají mnohakomorová hnízdečka v nezpevněné zemi. Jako zásoby potravy pro svoje larvy nosí do komůrek ulovené a ochromené nymfy a dospělce drobných křísů. Do jedné komůrky obvykle ukládá 5 nebo 6 kusů kořisti. Dospělé vosilky se živí nektarem z květů.
Vosilka širopásá Gorytes laticinctus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka širopásá (Gorytes laticinctus) je dlouhá 9 až 14 mm. Pro výchovu svých larviček si buduje asi 10 cm hluboká zemní hnízda s krátkými odbočkami, ty jsou zakončené plodovými komůrkami. Dospělci potřebují získávat hlavně energii do letových svalů, k tomu musí mít v dosahu dostatek nektarodárných kvetoucích bylin. Svoje larvy zásobuje bílkovinnou potravou, loví pro ně nymfy a dospělce malých křísů. Ochromenou kořist samičky ukládají přímo do plodových komůrek.
Zdobenka červená Epeoloides coecutiens
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobenka červená (Epeoloides coecutiens) je dlouhá 9 až 10 mm. Žije jako hnízdní parazit u samotářských včel olejnic. Hostitelským druhem je olejnice vrbinová (Macropis europaea) a olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes).
S dospělci zdobenky červené se lze v české přírodě setkat od konce června do poloviny srpna.
Zdobenky pro sebe získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Samičky zdobenek vyhledávají hnízda hostitelů pomalým letem nad zemí. Po nalezení vhodného hnízda zdobenka zkontroluje, jestli už je poslední plodová komůrka olejnic vydatně zásobená potravou, ale ještě neuzavřená. Potom tam zdobenka naklade svoje vajíčko a sama pak uzavře komůrku i celé hostitelské hnízdečko. Larva zdobenky se líhne velmi brzy, pak odstraní vajíčko hostitele a sama se živí na zásobách, které připravila olejnice pro svoje larvy.