Atlas Seznam
Zlatěnka kovová Omalus aeneus
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka kovová (Omalus aeneus) je dlouhá jen 3 až 7 mm. Její barva se proměňuje od temně modré po zelonozlatou. Dospělci létají v přírodě od konce května do srpna.
Parazituje v hnízdečkách více druhů z čeledí kutilek a kutíků, ale pouze u takových, kteří vychovávají svoje larvy uvnitř různých prutů nebo větví nebo ve dřevě. S oblibou si vybírá hnízdečka stopčíků rodu Psenulus a Pemphredon, kutěnek rodu Passaloecus a pravděpodobně i mnoha dalších.
Zlatěnka lemovaná Chrysis marginata
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka lemovaná (Chrysis marginata) je dlouhá 7 až 10 mm. Lze se s ní setkat na teplých a suchých lokalitách. Je to mediteránní druh, který se šíří na sever teprve v posledních desetiletích.
Je to hnízdní parazit samotářských včel z čeledi čalounicovití.
Rozlišovacím znakem je zelenomodrá anální páska.
Zlatěnka modrá Trichrysis cyanea
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka modrá (Trichrysis cyanea) je dlouhá jen 4 až 8 mm. Celé tělo má kovově modré se zelenými odlesky.
V ČR je to jedna z nejhojnějších zlatěnek. Jejími hostiteli jsou různé druhy kutilek, jízlivek a samotářských včel, ale pouze takových druhů, které hnízdí ve dřevě. Je to velice přizpůsobivý druh.
U včelích hostitelů se vyvíjí jako ektoparazitoid na dospělé včelí larvě nebo předkukle. Když je hostitelem některá kutilka, tak larva zlatěnky modré odstraní hostitelské vajíčko nebo mladou larvu kutilky, a sama se pustí do uloupených zásob, které předtím nahromadila pro svoje potomstvo kutilka.
Zlatěnka ohnivá - komplex druhů Chrysis ignita
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita) je dlouhá 4 až 13 mm. Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.
Životní strategii určuje druh hostitele.
1. V hnízdech jízlivek a kutilek larva zlatěnky odstraní hostitelskou larvu a sama pokračuje ve vývoji na připravených zásobách ochromeného hmyzu.
2. U samotářských včel musí larva zlatěnky počkat, až se hostitelská larva promění v předkuklu, a teprve potom ji larva zlatěnky napadne a má ji pro sebe jako potravu. Zásoby pylu a nektaru, určené pro vývoj samotářské včely, jsou totiž pro larvy zlatěnky nepoživatelné.
Zlatěnka rolní Holopyga fastuosa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka rolní (Holopyga fastuosa) je dlouhá jen 4 až 6 mm. V Čechách je to hojný druh. S dospělci se lze setkat od května do srpna.
Vývoj je málo známý, pravděpodobně je to hnízdní parazit v zemních hnízdech kutilek (Sphecidae) nebo kutíků (Crabronidae) nebo včel s pevnými zděnými hnízdy, jako je maltářka jetelová (Chalicodoma ericetorum). Protože je tahle maltářka v Praze velmi hojná, je pravděpodobné, že může být hostitelem této zlatěnky.
Zlatěnka stepní Chrysura dichroa
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka stepní (Chrysura dichroa) je dlouhá 5 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna.
Larvy zlatěnek stepních se vyvíjejí v hnízdech samotářských včel z rodu Osmia, ale pouze těch druhů, které hnízdí v prázdných ulitách hlemýžďů. Zlatěnka stepní je hojný druh na skalních stepích.
Na zdejších fotografiích je samička na květech krabilice hlíznaté.
Zlatěnka tyrkysová Chrysis iris
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka tyrkysová (Chrisis iris) má kovově zelenomodrou až modrou barvu, velikost 7-13 mm, spodní strana těla je modrozelená. Tento druh je spíše chladnomilný a je hojnější ve vyšších polohách.
Zlatěnka tyrkysová je hnízdní parazit hrnčířek rodu Symmorphus, případně i parazitoid včel zednic (Osmia).
Často je vidět na osluněných dřevěných stěnách starých roubenek. Hledá tam hnízdečka svého hostitelského druhu, především hrnčířky zední (Symmorphus murarius). Vyskytuje se v celé Evropě, na východ až na Sibiř. V ČR není hojný, roztroušeně se vyskytuje na většině území.
Zlatěnka vínová Hedychrum rutilans
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka vínová (Hedychrum rutilans) bývá dlouhá 4 až 10 mm. Je to hnízdní parazit květolibů, u nás v Praze žije pouze druh květolib včelí (Philanthus triangulum). Samičky květoliba včelího loví pro svůj plod jako potravu včely medonosné, napadá je na květech a ochromuje vpichem žihadla do krku. Během transportu včel do hnízda květoliba nalétává na ochromenou včelu i zlatěnka vínová a tuhým ostrým kladélkem umísťuje do těla včely svoje vajíčko. Larva zlatěnky se pak vyvíjí na ochromené včele, případně i na larvě květoliba.
Zlatěnka zlatoštítá Chrysis scutellaris
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatoštítá (Chrysis scutellaris) je velká jen 6 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. V ČR žije jen na nejteplejších stepních lokalitách.
Larvy se pravděpodobně vyvíjejí jako ektoparazitoidi samotářských včel z čeledi čalounicovitých. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech.
Zlatěnka zlatozelená Chrysis viridula
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatozelená (Chrysis viridula) je dlouhá 6,5 až 9,5 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. V ČR je to hojný druh, vystupuje i do poloh ve středních nadmořských výškách.
Dospělci této zlatěnky sají sladký nektar na květech mnoha druhů rostlin. K jejich nejoblíbenějším patří květy rostlin z čeledi miříkovité.
Larvy zlatěnky zlatozelené se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách hrnčířek rodu Odynerus a Ancistrocerus a také u samotářských včel zednic rodu Osmia.