Atlas Seznam
Žahalka šestiskvrnná Scolia sexmaculata
od Hanka
čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) je dlouhá 10 až 16 mm. Je to mediteránní druh, v jižní Evropě je hojná, u nás je vidět jen velmi vzácně. Svoje pojmenování získala podle toho, že má na horních článcích zadečku 4 nebo 6 světlých skvrn. Má hnědožluté základy křídel se zlatými chlupy. Okraj křídla je tmavý s fialovými odlesky. Žahalky šestiskvrnné se vyvíjejí jako parazitoidi na larvách vrubounovitých brouků, zejména na larvách brouků listokazů a velkých zlatohlávků.
Žahalka žlutá Scolia hirta
od Hanka
čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka žlutá (Scolia hirta) je dlouhá 16 až 22 mm. Patří u nás tedy k velkým druhům blanokřídlého hmyzu. Samičky vyhledávají v zemi jako potravu pro svoje potomstvo larvy větších druhů brouků zlatohlávků. Prohrabávají se k nim s pomocí silně otrněných předních nohou. Hostitelskou larvu pak trvale ochromí žihadlem. Potom v blízkosti larvy (někdy hlouběji v zemi) vybudují prostornou komůrku, a do té kořist zatáhnou. Pak na zadeček kořisti vyklade samička žahalky svoje vajíčko, následně matka žahalka komůrku opustí a přístupovou chodbu zahrabe. Vývoj mladé žahalky z vajíčka je rychlý, obvykle larvy dorostou během dvou týdnů a zhotoví si pevný hnědý kokon, ve kterém přezimují ve stadiu předkukly až do jara příštího roku.
V ČR žije jen v nejteplejších oblastech.
Žlabatka bezkřídlá Biorhiza pallida
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka bezkřídlá (Biorhiza pallida) tvoří 2 odlišné typy hálek, ale celý vývoj jejích odlišných generací trvá 2 roky.
Na zdejších fotografiích je pouze bramborovitá hálka na větvičkách dubu. Ta vzniká poté, co samička žlabatky nabodne v zimním období pupen na větvi dubu a vloží dovnitř vajíčka. V hálce se pak začne vytvářet větší počet komůrek.
Hálka je protkána vodivými svazky, které dosahují až k pletivu v larválních komůrkách.
Žlabatka dubová (listová) Cynips quercusfolii
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka dubová (Cynips quercusfolii) má 2 generace do roka.
Hálky žlabatky dubové jsou vlastně ty nejznámější duběnky, jaké jsou v přírodě vidět na listech našich dubů od července do října. V hálce je jediná komůrka. Larva se živí pletivem hálky, v komůrce se i zakuklí. Dospělci se líhnou v zimním období. V této generaci jsou jenom samičky, které se rozmnožují partenogeneticky, bez oplození.
Kladou vajíčka do adventivních pupenů kmene i větví dubu, a tam pak začíná vyrůstat druhý typ hálky - drobná, protáhlá pupenová hálka , která je zpočátku červená, později sametově fialová. Z těch se v květnu a v červnu líhne pohlavní generace, samečkové a samičky.
Žlabatka hrášková (lentilková) Neuroterus quercusbaccarum
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka hrášková (Neuroterus quercusbaccarum) je naše nejhojnější žlabatka. Na fotografii jsou podzimní hálky žlabatky hráškové na listu dubu. Je to velmi hojný druh žlabatky, na dubu letním a dubu zimním téměř všudypřítomný.
Tato žlabatka má 2 generace do roka, vytváří 2 odlišné typy hálek.
Žlabatka kalichová Andricus quercuscalicis
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka kalichová (Andricus quercuscalicis) má běžně známé hálky na žaludech dubu zimního a dubu letního. Tento druh žlabatky má ale také 2 odlišné generace. Podle některých údajů se samičky a samečkové líhnou na květních jehnědách dubu ceru, podle jiné literatury na dubu šípáku. (Nejpravděpodobnější je obojí, případně mohou být i další možnosti.)
Vnitřek velké hálky na žaludu je dutý a na vrcholu hálky je otvor. Na dně této dutiny je drobná vnitřní hálka, ve které se vyvíjí žlabatka. Vnitřní hálky mohou být i dvě nebo i víc vedle sebe.
Žlabatka penízková Neuroterus numismalis
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka penízková (Neuroterus numismalis) je na území Prahy vzácnější. Podařilo se mi jí najít pouze v Dendrologické zahradě v Průhonicích (30. 9. 2016).
Má podobný vývoj jako žlabatka hrášková. Také má 2 generace do roka, vytváří 2 odlišné typy hálek, oba vyrůstají na dubových listech.
Žlabatka pruhovaná Cynips longiventris
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka pruhovaná (Cynips longiventris) má na podzim nápadně zbarvenou hálku. Ta se tvoří na spodní straně listu různých druhů dubů. Na podzim hálka spadne s listem na zem. Samička se v prosinci prokouše ven a pak vyhledává na dubech pupeny. Do pupenů pak vkládá vajíčko.
Zjara se v pupenech začne vyvíjet jiný typ hálek. Ta je protáhlá, mírně zašpičatělá, zelenavě šedá a hustě bíle ochlupená. Tahle hálka dozrává během května a června, a pak se z ní líhnou samečkové a samičky.
Má tedy 2 generace do roka. Z druhé generace se líhnou pouze samičky.
Žlabatka růžová Diplolepis rosae
od Hanka
čeleď: Žlabatkovití - Cynipidae
Žlabatka růžová (Diplolepis rosae) vytváří na šípkových keřích nápadné veliké hálky. Je to hojný druh. Velké hálky vznikají srůstem většího počtu sousedních hálek, proto se uvnitř vyvíjí víc larev žlabatek, každá larvička má svojí vlastní komůrku. Larvičky v hálce přezimují, brzy zjara se zakuklí a potom zakrátko vylétají ven dospělé samičky žlabatek, vzácně i samečkové.
Samička žlabatky klade vajíčka do růstových vrcholů a do pupenů šípkových růží, vyjímečně i do jiných druhů a odrůd růží. Vylíhlé larvy žlabatek svým působením ovlivňují růst růží tak, že začne narůstat hálka.