Atlas Seznam
Čmelák skalní Bombus lapidarius
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák skalní (Bombus lapidarius) je všudypřítomný druh. V nížinách a pahorkatinách patří mezi nejpočetnější čmeláky. Nejčastěji ho najdeme na skalních lesostepích, na loukách a pastvinách. Také na sídlištích v městské zeleni. Budovy mu zřejmě připadají jako jeho oblíbené skály.
Samičky bývají dlouhé 20 až 24 mm, samečci a dělnice 12 až 16 mm. Patří mezi druhy s krátkou hlavou.
Hnízda si rád zakládá ve skalních puklinách, ale také v hromadách kamení, v budovách, nebo i v opuštěných myších hnízdech pod zemí.
Na horním obrázku je samička po přezimování.
Čmelák širokolebý Bombus wurflenii
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák širokolebý (Bombus wurflenii) je horský druh, lze se s ním setkat i nad hranicí lesa. Vyskytuje se i ve středních polohách. Je podobný jako čmelák skalní (Bombus lapidarius), ale má červeně ochlupený 3. až 6. zadečkový článek. Čmelák skalní má červeně ochlupený jen 4. až 6. zadečkový článek.
Fotografie čmeláčí dělnice druhu čmelák širokolebý jsem pořídila 17. 8. 2018 v Krkonoších, na louce, která byla 1.200 m nad mořem. Oblíbenou rostlinou byl hořec tolitový (Gentiana asclepiadea).
Čmelák zahradní Bombus hortorum
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák zahradní (Bombus hortorum) je hojný druh. Patří k velkým druhům čmeláků, samičky mohou být dlouhé až 25 mm.
Vyniká velmi dlouhým sosákem, často se živí i na takových rostlinách, kterých si jiné druhy hmyzu nevšímají.
Velmi podobným druhem je čmelák humenní ( Bombus ruderatus ). Spolehlivě ho lze rozlišit od druhu čmelák zahradní jen pod mikroskopem, odhadem se rozliší podle jasněji žlutého ochlupení na hrudi.
Navzdory svému jménu zahradní je to ve skutečnosti spíš obyvatel světlých lesů a lesních okrajů.
Na horní fotografii se čmelák zahradní pohybuje mezi květy trnovníku akátu.
Čmelák zemní Bombus terrestris
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Čmelák zemní (Bombus terrestris) je náš nejznámější druh čmeláka. Je hojný od nížin do hor.
Na horním obrázku je mladá samička na květech hluchavky nachové..
Samičky si vyhledávají hnízdečka v dutinách hluboko v zemi, zejména využívají opuštěná hnízda hlodavců nebo krtků, často až 1,5 m hluboko pod zemí.
Drvenka desetiskvrnná Sapygina decemguttata
od Hanka
čeleď: Drvenkovití - Sapygidae
Drvenka desetiskvrnná (Sapygina decemguttata) je dlouhá 6 až 9 mm. Je to hojný druh, ale kvůli svému štíhlému tvaru těla a nenápadné barvě uniká pozornosti. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Vyhledává lokality s dostatkem mrtvého dřeva.
Je to hnízdní parazit u samotářské včelky dřevobytky obecné (Heriades truncorum).
Drvenka kyjorohá Sapyga clavicornis
od Hanka
čeleď: Drvenkovití - Sapygidae
Drvenka kyjorohá (Sapyga clavicornis) je štíhlá a dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do července. Je to hnízdní parazit u dřevobytek rodu Chelostoma a zednic rodu Osmia. Samička drvenky proniká ostrým kladélkem do plodové komůrky hostitelského druhu samotářské včelky (často se přitom musí dostat skrz přední jalovou buňku) a vyklade svoje vajíčko na pylový bochník. Vylíhlá larva drvenky nejprve zkonzumuje hostitelské vajíčko nabo mladou hostitelskou larvu, a potom se sama živí na zásobách pylu.
Na horních čtyřech fotografiích je sameček.
Drvodělka fialová Xylocopa violacea
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) je veliká samotářská včela. Je dlouhá až 25 mm, a tvarem těla připomíná čmeláky. Je to nápadný druh, pozornost upoutává hlavně tmavá (černá) barva těla, a tmavší křídla, která se za slunečného počasí lesknou kovově fialovomodře.
Na Moravě je tento druh hojnější, v Čechách je k vidění dost vzácně. V Praze se v posledních letech hodně namnožila, oteplování klimatu jí prospívá, ale většinou se pohybuje v korunách stromů, kam na ní není vidět.
Dřevobytka obecná Heriades truncorum
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka obecná (Heriades truncorum) je drobná samotářská včelka, je dlouhá jen 6 až 8 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do září. Pro svoje hnízdečka si vyhledává dutinky v mrtvém dřevě nebo v dutých stoncích rostlin. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách. V přírodě navštěvuje zejména bodláky a pcháče, také řebříčky a vratič. Velmi často létá do zahrad a bývá vidět ve květech pěstovaných okrasných rostlin.
Dřevobytka pryskyřníková Chelostoma florisomne
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka pryskyřníková (Chelostoma florisomne) je menší, štíhlá, samotářská včela. Je dlouhá 7 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od konce dubna až do poloviny července. Hnízdní komůrky pro svoje larvičky si buduje v dutinách v mrtvém dřevě nebo v dutých stéblech rostlin. Larvám samička připravuje zásoby pouze z pylu a nektaru různých druhů pryskyřníků. Přepážky mezi plodovými komůrkami samička vytváří ze směsi hlíny a písku, zásobené hnízdo uzavírají 4 až 7 mm silnou zátkou, také tvořenou z minerálního materiálu.
Přezimují ve stadiu kukly v kokonu.
Dřevobytka větší Chelostoma rapunculi
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka větší (Chelostoma rapunculi) je dlouhá 8 až 10 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Hnízdečka pro svoje larvy si vyhledává v původních dutinách, většinou v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, nebo v dutých stoncích rostlin, v doškových střechách. Pro svoje larvičky sbírá zásoby nektaru a pylu pouze na různých druzích zvonků. Dospělci ale mohou získávat energii i sáním nektaru na jiných rostlinách. Na fotografii je na květu kakostu pyrenejského.