Atlas Seznam
Hrabalka stepníková Eoferreola rhombica
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka stepníková (Eoferreola rhombica) se v dospělosti živí sáním nektaru na miříkovitých rostlinách.
Na fotografii je samička, samec je černý se žlutou páskou na druhém zadečkovém článku.
Zajímavostí je jejich rozmnožování. Larvy hrabalky stepníkové potřebují jako potravu pouze pavouky stepníky. Samičky hrabalky loví pavouky stepníky přímo v jejich pavučinových obytných rourkách, které současně používají jako plodové komůrky.
Foto 4. 8. 2016 na lesním pozemku za přírodní památkou Baba.
Hrnčířka Ancistrocerus nigricornis Ancistrocerus nigricornis
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka Ancistrocerus nigricornis je dlouhá 10 až 13 mm. V Čechách je to hojný druh, žije zejména na okrajích lesů. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinkách, často ve stoncích bezu. Přepážky mezi buňkami zhotovuje ze směsi slin a jílu. Jako potravu pro svoje potomstvo loví larvy brouků (často různých mandelinek) nebo malé housenky, nejoblíbenější jsou housenky motýlů z čeledi obalečovití. Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin.
Na fotografiích je samička - foto 10. 5. 2021.
Hrnčířka prýtová Gymnomerus laevipes
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka prýtová (Gymnomerus laevipes) je dlouhá 8,5 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do poloviny srpna. Samečkové se líhnou výrazně dřív než samičky, už v květnu, a také dřív - už během června - postupně vymizí. Samičky jsou na květech aktivní i v srpnu.
Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů, obvykle na miříkovitých rostlinách.
Pro svoje potomstvo loví jako potravu larvy drobných mandelinkovitých brouků nebo nosatců. Samičky si budují hnízdečka hlavně ve starých dutých lodyhách ostružiníků nebo bylin (pcháčů, bolševníků, ve stéblech rákosí) nebo v opuštěných hnízdech jiných blanokřídlých.
Hrnčířka Symmorphus bifasciatus Symmorphus bifasciatus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka Symmorphus bifasciatus je menší druh, je dlouhá jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dospělé hrnčířky získávají energii sáním na květech. Jejich nejoblíbenější bylinou je bolševník obecný (to je náš původní český druh bolševníku). Pro výchovu svých larev si buduje hnízdečka v dutých lodyhách a stvolech rostlin, často ve stéblech rákosí nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě. Plod zásobuje larvami různých druhů mandelinek, chycené úlovky znehybňuje bodnutím žihadla a pak s nimi odlétá zásobit svoje hnízdečko. Jednotlivé komůrky od sebe odděluje přepážkami z hlíny.
V ČR je to hojný druh.
Hrnčířka Symmorphus debilitatus Symmorphus debilitatus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka Symmorphus debilitatus je dlouhá 8 až 13 mm. Pro založení svého hnízdečka vyhledává různé přirozené dutinky, např. v opuštěných chodbách brouků ve dřevě nebo v zemi v hnízdečkách po jiných blanokřídlých, někdy i ve starých hálkách nebo v dutých lodyhách. Pro svoje larvičky nosí jako potravu housenky drobných motýlů, někdy možná i malé larvy brouků.
Je to hojný druh, dokáže se přizpůsobit různému prostředí, může žít na suchých stráních i ve vlhkých lesích.
Na fotografiích je sameček - foto květen 2021.
Hrnčířka útlá Microdynerus timidus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka útlá Mikrodynerus timidus je velmi malá, je dlouhá jen 4 až 7 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. Hnízdečka si buduje v suchých lodyhách bylin nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, často jsou i v prutech ostružin. Svůj plod zásobuje larvami drobných nosatcovitých brouků. Přepážky zhotovuje ze směsi rozkousané rostlinné dřeně a zrnek písku. V ČR žije hlavně v teplých oblastech.
Samička hrnčířky útlé má po stranách tmavočervený první článek zadečku.
Hrnčířka zední Symmorphus murarius
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka zední (Symmorphus murarius) je dlouhá 9 až 17 mm, podle množství potravy, co měla larvička k dispozici. Dospělci v přírodě létají od května do srpna. Samičky budují hnízdečka pro svoje larvy v nejrůznějších dutinách, často v opuštěných chodbách dřevních brouků v mrtvých kmenech stromů, ale i v dutých stéblech rákosí.
Jako zásoby potravy nosí do svých hnízdeček ochromené larvy mandelinek, nejraději larvy druhu mandelinka topolová. Přepážky mezi buňkami tvoří z mokré hlíny, vstup do hnízda na závěr maskuje rozkousanou drtí z dřevních vláken a také hlínou s kamínky.
Vzhledem i bionomií je velmi podobný druh Symmorphus crassicornis. Rozlišovacím znakem hrnčířky zední jsou nápadné jamky vzadu na hlavě (za jednoduchými očky), které jsou větší než u podobných druhů.
Chluponožka čekanková Dasypoda altercator
od Hanka
čeleď: Chluponožkovití - Dasypodaiae (dříve Pilorožkovití - Melittidae)
Chluponožka čekanková (Dasypoda altercator) vyniká dlouhými a nápadně hustými sběracími kartáči na zadních nohách. Specializuje se na hvězdnicovité rostliny. V největší oblibě má čekanku, ale sbírá nektar a pyl i na bodlácích, chrpách a na dalších rostlinách.
Žije v teplých a suchých lokalitách. Je dlouhá 12 až 15 mm.
Hnízdečka si buduje v písčité zemi. Vyhrabává si až 1 m hlubokou hlavní chodbu s postranními štolami, které zakončuje jedna plodová komůrka.
Na vhodných místech bývají hnízdečka většího počtu samiček blízko sebe.
Jízlivka Eumenes coronatus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes coronatus si buduje hnízdní komůrky ve tvaru přichycené lastury.
V ČR žije 8 druhů jízlivek, které si jsou navzájem podobné. Žijí zejména na suchých a teplých lokalitách.
Pro svoje larvičky si budují komůrky z jemného jílu. Jíl dopravují v letu mezi kusadly a předohrudí.
Do připravené plodové komůrky samička nejdřív vyklade na strop vajíčko. Potom začne hledat potravu. Loví housenky, hlavně housenky píďalek. Ochromené housenky pak zasunuje otvorem do plodové komůrky. V jedné komůrce může být i víc housenek. Nakonec komůrku uzavře.
Jízlivka Eumenes papillarius
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes papillarius je jedním z osmi druhů jízlivek, s jakými se lze na území ČR setkávat. Není to ale hojný druh. Žije podobně jako její příbuzné, staví pro svoje larvičky urnovitá hnízda a jako zásobu potravy jim do hnízdeček nosí ulovené a ochromené housenky. Dospělci získávají energii sáním nektaru v květech. Mají rádi miříkovité rostliny. Vzhledem k výskytu v srpnu, kdy je v přírodě málo květů, vyhledávají rády květy pámelníku bílého. (Pámelník vysazují včelaři kolem svých úlů jako významnou nektarodárnou rostlinu.)
Na zdejších obrázcích je samička. Foto 27. 8. 2017 v Praze v Dejvicích.