Atlas Seznam
Lumek Ichneumon sarcitorius Ichneumon sarcitorius
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Ichneumon sarcitorius je středně velký druh, je dlouhý 10 až 14 mm. S dospělci se lze setkávat od července do října. Často se pohybují na květech miříkovitých rostlin. O životě tohoto druhu lumka zatím existuje málo informací. Pravděpodobně jsou hostitelé jeho larev housenky různých druhů můr, v Praze to bude nejčastěji osenice polní.
Na horních dvou fotografiích je samička. Sameček je černožlutý.
Lumek Ichneumon xanthorius Ichneumon xanthorius
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Ichneumon xanthorius se v Praze objevuje ponejvíc v květnu. Pravděpodobně má alespoň částečně dvě generace do roka, proto je vidět v přírodě i během podzimu. Jako svůj hostitelský druh vyhledává především různé druhy osenic, a to takové osenice, které žijí těsně u země nebo v zemi. Oblíbené jsou zejména osenice prvosenková (Noctua comes), osenice zemáková (Noctua fimbriata), osenice rulíková (Xestia baja), osenice obecná (Xestia ditrapezium) a mnoho dalších.
Lumek Itoplectis maculator Itoplectis maculator
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Pimplinae
Lumek Itoplectis maculator se líhne z kukel různých druhů motýlů a můr. Jeho nejvyhledávanější hostitelský druh je obaleč dubový (Tortrix viridana). Housenky obaleče dubového poškozují žírem listy dubů a dalších dřevin, při přemnožení způsobují velké hospodářské škody.
Lumek Itoplectis maculator je jedním z několika významných druhů parazitoidů, kteří se podílejí na omezování počtu jedinců obaleče dubového.
Samičky Itoplectis maculator přezimují ve stadiu dospělců. Dospělí se živí nektarem z květů, částečně možná i pylem. A také samičky nabodávají kladélkem různé kukly a vytékající krvomíza jim slouží jako výživná potrava.
Lumek Lymantrichneumon disparis Lymantrichneumon disparis
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini
Lumek Lymantrichneumon disparis se vyvíjí jako parazitoid v kuklách bekyně velkohlavé (Limantria dispar) a také v kuklách některých dalších podobných můr. Právě podle svého hlavního hostitelského druhu získal tenhle lumek i svoje vědecké pojmenování.
Dospělci tohoto lumka přezimují pod vrstvami mechu a pod kůrou mrtvého dřeva. Samičky lumka musí přizpůsobit svojí aktivitu životnímu cyklu hostitelského druhu. Hlavní hostitelský druh, bekyně velkohlavá, začne vytvářet kukly obvykle až v červenci. Teprve potom mají samičky lumků vhodný čas na kladení svých vajíček na kukly hostitelských druhů.
Lumek Metopius Metopius sp.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Metopiinae
Lumci rodu Metopius jsou endoparaziti celé řady různých druhů motýlů. Samička lumka klade vajíčko do motýlých housenek. Je to užitečný druh lumka, má vliv na to, aby se v lesích nepřemnožili housenky problémových škodlivých druhů.
Dospělci se v létě pohybují na okoličnatých rostlinách, živí se hlavně květním nekarem.
Foto 29. 7. 2017 v Praze 6 na louce v sousedství PP Baba.
Lumek Netelia Netelia sp.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Tryphoninae
Lumek Netelia má neobvyklý vzhled díky svojí světle rezavé barvě. Tmavě pigmentované má pouze svoje velké složené oči a tři jednoduchá malá očka na vrcholu hlavy. Oči totiž musí být vždycky tmavé, pokud má mít jedinec hmyzu dobrý zrak. Podobnou barvu má i několik dalších druhů lumků z jiných podčeledí. Lumek rodu Netelia se od nich pozná např. podle vytvořené aeroly mezi žilkami na předním křídle. Pro všechny lumky se žlutorezavým tělem platí, že se jedná o druhy s noční aktivitou. Samičky lumků Netelia kladou svoje vajíčka na housenky různých druhů motýlů. Při tom ochromí housenku jen dočasně, později se housenka dál vyvíjí.
Lumek Nippocryptus sp. Nippocryptus sp.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Cryptinae
Lumek Nippocryptus, se kterým jsem se setkala v květnu 2021, byl velmi štíhlý a dlouhý zhruba 1 cm. Zaujal mojí pozornost málo obvyklým vzorem, takové šrafování je fotograficky zajímavé.
Na všech zdejších obrázcích je sameček. Pravděpodobně je to druh Nippocryptus vittatorius.
O tomto rodů lumků se zatím dá dohledat jen málo informací.
Samečkové z čeledi Cryptinae mají charakteristický tvar zadečku, který je v místě připojení na hruď tenký, ale dál se rozšiřuje. Zadeček je nejširší v zadní třetině.
Lumek opásaný Therion circumflexum
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Anomaloninae
Lumek opásaný (Therion circumflexum) je větší druh lumka, může být dlouhý až 25 mm. S dospělci se lze setkávat od konce května do září. Protože je lumek opásaný větší druh, vyhledává jako svoje hostitelské druhy housenky větších druhů motýlů. Oblíbeným hostitelským druhem je lišaj šeříkový (Sphinx ligustri) a lišaj borový (Sphinx pinastri), může parazitovat i na mnoha dalších druzích můr. Samičky lumka opásaného kladou vajíčka do housenky, ta se ale dál vyvíjí a ještě se i normálně zakuklí. Dospělí lumci se líhnou až z motýlých kukel.
Lumek Orthopelma mediator Orthopelma mediator
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Orthopelmatinae
Lumek Orthopelma mediator je drobný druh. Lumci z této podčeledi mají velmi štíhlý první zadečkový článek. Vyvíjí se v larvách žlabatek rodu Diplolepis, které vytvářejí hálky na růžích. Nejčastěji je hostitelským druhem žlabatka růžová (Diplolepis rosae).
V březnu nebo začátkem dubna si lidé mohou hálky na růžích nastříhat a doma nechat vylíhnout obyvatele hálek. Samozřejmě se z hálek vylíhne nejvíc jedinců žlabatek, ale současně se objevují i maličtí lumci Orthopelma mediator.
Na horní fotografii je sameček.
Lumek ozbrojený Amblyteles armatorius
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini (Joppini)
Lumek ozbrojený (Amblyteles armatorius) - proč ozbrojený, když nemá žihadlo? Protože svojí vosí barvou napodobuje druhy, které žihadlo mají. (Podobně zbarvených druhů lumků je větší počet.)
V Praze je to hojný druh, nápadný svojí barvou i velikostí, tělo (bez tykadel) má dlouhé 12 - 18 mm.
Dospělci se v létě a na podzim krmí na květech, hlavně na miříkovitých rostlinách. Dospělci přezimují. Samičky jsou velmi odolné vůči chladnu, už koncem zimy a zjara samička vyhledává housenky větších druhů motýlů, přednostně můr. Do housenek kladou vajíčka. Vyhledávaným hostitelským druhem je osenice polní (Agrotis segetum).