Atlas Seznam
Ectemnius dives Kutík dřevní
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík dřevní (Ectemnius dives) je jako dospělec v přírodě k vidění od května do září. Hnízdečka pro larvy si buduje v tlejícím dřevě. Při hloubení hnízdních komůrek využívá kusadla. Jako potravu pro svoje larvy loví různé dvoukřídlé, hlavně pestřenky a kuklice. Kořist ochromí žihadlem a pak v letu dopraví k hnízdečku. Dospělci získávájí energii sáním nektaru na květech, zejména na miříkovitých rostlinách.
Nápadně velké oči a kusadla ukazují na dobře vybaveného dravce. Velikost kolísá od 7 až do 11 mm délky.
V ČR je to hojný druh.
Ectemnius lituratus Kutík Ectemnius lituratus
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík Ectemnius lituratus je druh, o kterém je zatím málo znalostí. Zdá se, že je to spíš lesní druh. Lidé se s ním setkávají na květech miříkovitých rostlin na lesních světlinách a podél lesních cest, ve středních nadmořských výškách. V ČR je jeho výskyt opakovaně potvrzován zejména v Pardubickém kraji.
Tohoto kutíka fotografoval Radim Herman v Prostřední Bečvě 26. 7. 2021.
Empria sp. Empria - pilenka
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď
Pilenky rodu Empria jsou menší, převážně tmavě zbarvené druhy, jsou dlouhé obvykle 6 až 8 mm. U nás se vyskytuje více než 15 velmi podobných druhů. Je pro ně charakteristické, že na zadečku mají párová světlá blanitá okénka. Larvy většiny druhů se vyvíjejí na růžovitých rostlinách (tužebníky, ostružiníky, kuklíky, . . ), několik druhů je vázaných také na břízy a na vrby. Samičky kladou vajíčka do hlavní listové žilky poblíž báze listu. Dorostlé larvy přezimují v zemním kokonu a nebo se zavrtávají do stonků.
Eoferreola rhombica Hrabalka stepníková
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka stepníková (Eoferreola rhombica) se v dospělosti živí sáním nektaru na miříkovitých rostlinách.
Na fotografii je samička, samec je černý se žlutou páskou na druhém zadečkovém článku.
Zajímavostí je jejich rozmnožování. Larvy hrabalky stepníkové potřebují jako potravu pouze pavouky stepníky. Samičky hrabalky loví pavouky stepníky přímo v jejich pavučinových obytných rourkách, které současně používají jako plodové komůrky.
Foto 4. 8. 2016 na lesním pozemku za přírodní památkou Baba.
Epeoloides coecutiens Zdobenka červená
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobenka červená (Epeoloides coecutiens) je dlouhá 9 až 10 mm. Žije jako hnízdní parazit u samotářských včel olejnic. Hostitelským druhem je olejnice vrbinová (Macropis europaea) a olejnice žlutonohá (Macropis fulvipes).
S dospělci zdobenky červené se lze v české přírodě setkat od konce června do poloviny srpna.
Zdobenky pro sebe získávají energii sáním nektaru z květů mnoha druhů rostlin. Samičky zdobenek vyhledávají hnízda hostitelů pomalým letem nad zemí. Po nalezení vhodného hnízda zdobenka zkontroluje, jestli už je poslední plodová komůrka olejnic vydatně zásobená potravou, ale ještě neuzavřená. Potom tam zdobenka naklade svoje vajíčko a sama pak uzavře komůrku i celé hostitelské hnízdečko. Larva zdobenky se líhne velmi brzy, pak odstraní vajíčko hostitele a sama se živí na zásobách, které připravila olejnice pro svoje larvy.
Epeolus variegatus Zdobnice proměnlivá
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Zdobnice proměnlivá (Epeolus variegatus) je velká jen 7 až 8 mm. Je to hnízdní parazit hedvábnic rodu Colletes. V Praze jsou jejím hostitelským druhem zejména hedvábnice řebříčková (Colletes daviesanus) a hedvábnice podobná (Colletes similis).
Když samička najde hnízdečko svého hostitelského druhu, pronikne dovnitř a koncem zadečku dokáže proříznout tuhou výstelku hostitelské plodové komůrky. Svoje vajíčko klade zdobnice mezi vrstvy celofánovité výstelky na stěnách komůrky. Vylíhlá larvička zdobnice pak zničí hostitelské vajíčko a sama se pak v komůrce živí na pylonektarových zásobách.
Episyron rufipes Hrabalka červenonohá
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka červenonohá (Episyron rufipes) má ráda stepi a lesostepi, pískovny i říční náplavy. Hnízdečka si vyhrabává v písčitém podkladu.
Dospělci získávají energii sáním na květech miříkovitých rostlin.
Pro larvy musí opatřovat speciální potravu, a to výhradně jen pavouky křižáky, samička je napadá přímo v jejich kruhových sítích. Když se křižák pokusí uniknout po vodícím vlákně na zem, hrabalka ho bleskově následuje a ochromí žihadlem.
Eucera sp. Stepnice - popis rodu Eucera
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Stepnice jarní (Eucera nigrescens) je hojný druh na pražských stepních lokalitách. Stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis) se v přírodě vyskytuje až v pozdějším jaru. Vzhledově si jsou oba druhy velmi podobné, na většině fotografií lze rozlišení těchto druhů pouze odhadovat.
Stepnice jarní se živí na mnoha různých druzích rostlin, a podobně i její larvičky se dokážou vyvíjet na zásobách pylu a nektaru z mnoha druhů květin. Nejoblíbenější jsou ale různé druhy vikví.
Samičky stepnice dlouhorohé sbírají nektar a pyl pro výživu svých larviček prakticky jen na různých druzích vikve.
Eucharis adscendens Pomalenka hladká
od Hanka
čeleď: Pomalenkovití - Eucharitidae
Pomalenka hladká (Eucharis adscendens) asi není vzácný druh, ale jen málo komu se podaří jí fotografovat. Dospělci totiž žijí velmi krátce, snad jen o málo víc než jeden den.
Většinu času svého larválního vývoje prožívá v mraveništi, u svého hostitelského druhu mravence (Formica sp.).
Samičky kladou vajíčka do poupat rostlin v blízkosti mraveniště. Zdá se, že samičky si vybírají pro kladení miříkovité rostliny, takové, kde očekávají, že na jejich květy budou chodit mravenci. O životě pomalenek je zatím málo znalostí a je popsáno málo pozorování. Vylíhlá larva je pohyblivá a aktivně se zachytí na mravence. Larva pomalenky svým pachem úspěšně napodobuje pach mravenčích larev. Proto na ní mravenci neútočí, ale starají se o ní, pravděpodobně jí i krmí, ačkoliv larva pomalenky se vyvíjí jako ektoparazit mravenčích larev.
Eumenes coronatus Jízlivka
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes coronatus si buduje hnízdní komůrky ve tvaru přichycené lastury.
V ČR žije 8 druhů jízlivek, které si jsou navzájem podobné. Žijí zejména na suchých a teplých lokalitách.
Pro svoje larvičky si budují komůrky z jemného jílu. Jíl dopravují v letu mezi kusadly a předohrudí.
Do připravené plodové komůrky samička nejdřív vyklade na strop vajíčko. Potom začne hledat potravu. Loví housenky, hlavně housenky píďalek. Ochromené housenky pak zasunuje otvorem do plodové komůrky. V jedné komůrce může být i víc housenek. Nakonec komůrku uzavře.