Atlas Seznam
Episyron rufipes Hrabalka červenonohá
od Hanka
čeleď: Hrabalkovití - Pompilidae
Hrabalka červenonohá (Episyron rufipes) má ráda stepi a lesostepi, pískovny i říční náplavy. Hnízdečka si vyhrabává v písčitém podkladu.
Dospělci získávají energii sáním na květech miříkovitých rostlin.
Pro larvy musí opatřovat speciální potravu, a to výhradně jen pavouky křižáky, samička je napadá přímo v jejich kruhových sítích. Když se křižák pokusí uniknout po vodícím vlákně na zem, hrabalka ho bleskově následuje a ochromí žihadlem.
Eucera sp. Stepnice - popis rodu Eucera
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Stepnice jarní (Eucera nigrescens) je hojný druh na pražských stepních lokalitách. Stepnice dlouhorohá (Eucera longicornis) se v přírodě vyskytuje až v pozdějším jaru. Vzhledově si jsou oba druhy velmi podobné, na většině fotografií lze rozlišení těchto druhů pouze odhadovat.
Stepnice jarní se živí na mnoha různých druzích rostlin, a podobně i její larvičky se dokážou vyvíjet na zásobách pylu a nektaru z mnoha druhů květin. Nejoblíbenější jsou ale různé druhy vikví.
Samičky stepnice dlouhorohé sbírají nektar a pyl pro výživu svých larviček prakticky jen na různých druzích vikve.
Eucharis adscendens Pomalenka hladká
od Hanka
čeleď: Pomalenkovití - Eucharitidae
Pomalenka hladká (Eucharis adscendens) asi není vzácný druh, ale jen málo komu se podaří jí fotografovat. Dospělci totiž žijí velmi krátce, snad jen o málo víc než jeden den.
Většinu času svého larválního vývoje prožívá v mraveništi, u svého hostitelského druhu mravence (Formica sp.).
Samičky kladou vajíčka do poupat rostlin v blízkosti mraveniště. Zdá se, že samičky si vybírají pro kladení miříkovité rostliny, takové, kde očekávají, že na jejich květy budou chodit mravenci. O životě pomalenek je zatím málo znalostí a je popsáno málo pozorování. Vylíhlá larva je pohyblivá a aktivně se zachytí na mravence. Larva pomalenky svým pachem úspěšně napodobuje pach mravenčích larev. Proto na ní mravenci neútočí, ale starají se o ní, pravděpodobně jí i krmí, ačkoliv larva pomalenky se vyvíjí jako ektoparazit mravenčích larev.
Eumenes coronatus Jízlivka
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes coronatus si buduje hnízdní komůrky ve tvaru přichycené lastury.
V ČR žije 8 druhů jízlivek, které si jsou navzájem podobné. Žijí zejména na suchých a teplých lokalitách.
Pro svoje larvičky si budují komůrky z jemného jílu. Jíl dopravují v letu mezi kusadly a předohrudí.
Do připravené plodové komůrky samička nejdřív vyklade na strop vajíčko. Potom začne hledat potravu. Loví housenky, hlavně housenky píďalek. Ochromené housenky pak zasunuje otvorem do plodové komůrky. V jedné komůrce může být i víc housenek. Nakonec komůrku uzavře.
Eumenes papillarius Jízlivka krátkosrstá
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka krátkosrstá Eumenes papillarius je jedním z osmi druhů jízlivek, s jakými se lze na území ČR setkávat. Není to ale hojný druh. Žije podobně jako její příbuzné, staví pro svoje larvičky urnovitá hnízda a jako zásobu potravy jim do hnízdeček nosí ulovené a ochromené housenky. Dospělci získávají energii sáním nektaru v květech. Mají rádi miříkovité rostliny. Vzhledem k výskytu v srpnu, kdy je v přírodě málo květů, vyhledávají rády květy pámelníku bílého. (Pámelník vysazují včelaři kolem svých úlů jako významnou nektarodárnou rostlinu.)
Eumenes pedunculatus Jízlivka obecná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka obecná (Eumenes pedunculatus) je dlouhá 10 až 17 mm. Má ráda suchá a teplá stanoviště. Oblíbenou rostlinou je vřes, ale není na vřesu závislá.
Je zajímavá tím, že samičky staví pro svoje potomstvo z jílu jednotlivě urnovité plodové komůrky, přilepují je obvykle na lodyhy rostlin, nebo na skalní podklad. Do připravené komůrky pak samička na strop vyklade vajíčko. Potom svůj plod zásobuje housenkami, ponejvíc housenkami píďalek, ale také loví larvy brouků nosatců.
N horní fotografii je sameček na máčce ladní.
Formica pratensis Mravenec luční (travní)
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec luční (Formica pratensis) patří mezi našimi mravenci k větším druhům. Dělnice jsou dlouhé 4 až 9 mm, samičky 9 až 11 mm. Má rád otevřená travnatá stanoviště, stepi, slunné lesní okraje nebo světlé borové lesy. Buduje si široká hnízda s nízkou a plochou kupou z hrubého materiálu, ta mohou být obklopená vyšší trávou.
Mladé matky si zakládají svoje nová hnízda s pomocí dočasného sociálního parazitismu v hnízdech otročících mravenců podrodu Serviformica.
Formicidae Mravenci - popis čeledi mravencovití
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenci (Formicidae) jsou v české přírodě všudypřítomní. U nás to jsou malé a středně velké druhy společenského hmyzu. Kolonie jsou tvořeny třemi kastami - neplodnými dělnicemi, plodnými královnami a samci. U některých sociálně parazitických druhů kasta dělnic chybí. Samičky jsou většinou zřetelně větší než dělnice, po vylíhnutí až na vyjímky okřídlené. Dělnice jsou vždy bezkřídlé.
Gasteruption assectator agg. Srpuška
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptiidae
Srpuška Gasteruption assectator je hnízdní parazit samotářských včel, zejména včel maskonosek (Hylaeus) z čeledi hedvábnicovití (Colletidae).
V současnosti se ukázalo, že původně hodnocený jako jeden druh je ve skutečnosti skupina podobných druhů. Vzhledově stejné samičky odlišných druhů se liší různou hnízdní strategií.
Gasteruption jaculator agg. Srpuška
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptionidae
Srpušky z okruhu druhu Gasteruption jaculator jsou nápadně štíhlé. Samičky mají velmi dlouhé kladélko s bílým zakončením. V ČR se vyskytuje větší počet navzájem podobných druhů.
Jsou to hnízdní parazité samotářských včel. Proto samička takové dlouhé kladélko potřebuje, aby dosáhla do komůrky samotářské včely a nakladla tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky nejprve zlikviduje larvičku hostitelského druhu, a potom se sama živí na zásobách nektaru a pylu, jaké v hnízdní komůrce připravila včelička.
Dospělce lze spatřit, jak se krmí nektarem a pylem na květech. Navštěvují květy mnoha druhů rostlin, k nejoblíbenějším patří miříkovité.