Atlas Seznam
Eumenes papillarius Jízlivka
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka Eumenes papillarius je jedním z osmi druhů jízlivek, s jakými se lze na území ČR setkávat. Není to ale hojný druh. Žije podobně jako její příbuzné, staví pro svoje larvičky urnovitá hnízda a jako zásobu potravy jim do hnízdeček nosí ulovené a ochromené housenky. Dospělci získávají energii sáním nektaru v květech. Mají rádi miříkovité rostliny. Vzhledem k výskytu v srpnu, kdy je v přírodě málo květů, vyhledávají rády květy pámelníku bílého. (Pámelník vysazují včelaři kolem svých úlů jako významnou nektarodárnou rostlinu.)
Na zdejších obrázcích je samička. Foto 27. 8. 2017 v Praze v Dejvicích.
Eumenes pedunculatus Jízlivka obecná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Jízlivka obecná (Eumenes pedunculatus) je dlouhá 10 až 17 mm. Má ráda suchá a teplá stanoviště. Oblíbenou rostlinou je vřes, ale není na vřesu závislá. Na zdejších fotografiích je na květní latě na rozrazilu klasnatém.
Je zajímavá tím, že samičky staví pro svoje potomstvo z jílu jednotlivě urnovité plodové komůrky, přilepují je obvykle na lodyhy rostlin, nebo na skalní podklad.
Do připravené komůrky pak samička na strop vyklade vajíčko. Potom svůj plod zásobuje housenkami, ponejvíc housenkami píďalek, ale také loví larvy brouků nosatců.
Formica pratensis Mravenec luční (travní)
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec luční (Formica pratensis) patří mezi našimi mravenci k větším druhům. Dělnice jsou dlouhé 4 až 9 mm, samičky 9 až 11 mm. Má rád otevřená travnatá stanoviště, stepi, slunné lesní okraje nebo světlé borové lesy. Buduje si široká hnízda s nízkou a plochou kupou z hrubého materiálu, ta mohou být obklopená vyšší trávou.
Mladé matky si zakládají svoje nová hnízda s pomocí dočasného sociálního parazitismu v hnízdech otročících mravenců podrodu Serviformica.
Formicidae Mravenci - popis čeledi mravencovití
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenci (Formicidae) jsou v české přírodě všudypřítomní. U nás to jsou malé a středně velké druhy společenského hmyzu. Kolonie jsou tvořeny třemi kastami - neplodnými dělnicemi, plodnými královnami a samci. U některých sociálně parazitických druhů kasta dělnic chybí. Samičky jsou většinou zřetelně větší než dělnice, po vylíhnutí až na vyjímky okřídlené. Dělnice jsou vždy bezkřídlé.
Gasteruption assectator agg. Srpuška
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptiidae
Srpuška Gasteruption assectator je hnízdní parazit samotářských včel, zejména včel maskonosek (Hylaeus) z čeledi hedvábnicovití (Colletidae).
V současnosti se ukázalo, že původně hodnocený jako jeden druh je ve skutečnosti skupina podobných druhů. Vzhledově stejné samičky odlišných druhů se liší různou hnízdní strategií.
Gasteruption jaculator agg. Srpuška
od Hanka
čeleď: Srpuškovití - Gasteruptionidae
Srpušky z okruhu druhu Gasteruption jaculator jsou nápadně štíhlé. Samičky mají velmi dlouhé kladélko s bílým zakončením. V ČR se vyskytuje větší počet navzájem podobných druhů.
Jsou to hnízdní parazité samotářských včel. Proto samička takové dlouhé kladélko potřebuje, aby dosáhla do komůrky samotářské včely a nakladla tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky nejprve zlikviduje larvičku hostitelského druhu, a potom se sama živí na zásobách nektaru a pylu, jaké v hnízdní komůrce připravila včelička.
Dospělce lze spatřit, jak se krmí nektarem a pylem na květech. Navštěvují květy mnoha druhů rostlin, k nejoblíbenějším patří miříkovité.
Gorytes fallax Vosilka Gorytes fallax
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes fallax na první pohled vypadá jako menší tmavá vosa, ale je to jiná čeleď blanokřídlých. Snad proto jí vědci dali druhové jméno fallax, což v překladu znamená nepravdivý, falešný. Je to prostě taková "falešná vosa".
Vosilky budují v zemi asi 10 cm hluboká hnízda s krátkými odbočkami, zakončenými několika plodovými komůrkami. Jako potravu pro svoje larvy loví nymfy a dospělce malých křísů. Dospělci se živí nektarem z květů.
Gorytes laticinctus Vosilka širopásá
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka širopásá (Gorytes laticinctus) je dlouhá 9 až 14 mm. Pro výchovu svých larviček si buduje asi 10 cm hluboká zemní hnízda s krátkými odbočkami, ty jsou zakončené plodovými komůrkami. Dospělci potřebují získávat hlavně energii do letových svalů, k tomu musí mít v dosahu dostatek nektarodárných kvetoucích bylin. Svoje larvy zásobuje bílkovinnou potravou, loví pro ně nymfy a dospělce malých křísů. Ochromenou kořist samičky ukládají přímo do plodových komůrek.
Gorytes planifrons Vosilka Gorytes planifrons
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Vosilka Gorytes planifrons se objevuje v ČR velmi vzácně, zdá se ale, že je to druh, kterému vyhovuje oteplování a začíná se šířit. Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů. Samičky budují hnízdečka v zemi (někdy i v květináčích na oknech) na teplých místech, kam svítí slunce. Jako zásobu krmení pro svoje larvičky nosí do hnízdeček ulovené křísy. Dává přednost kořisti druhu kornatka hnědá (Issus coleoptratus).
Gymnomerus laevipes Hrnčířka prýtová
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka prýtová (Gymnomerus laevipes) je dlouhá 8,5 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do poloviny srpna. Samečkové se líhnou výrazně dřív než samičky, už v květnu, a také dřív - už během června - postupně vymizí. Samičky jsou na květech aktivní i v srpnu.
Dospělci získávají energii sáním nektaru z květů, obvykle na miříkovitých rostlinách.
Pro svoje potomstvo loví jako potravu larvy drobných mandelinkovitých brouků nebo nosatců. Samičky si budují hnízdečka hlavně ve starých dutých lodyhách ostružiníků nebo bylin (pcháčů, bolševníků, ve stéblech rákosí) nebo v opuštěných hnízdech jiných blanokřídlých.