Atlas Seznam
Isodontia mexicana Kutilka mexická
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka mexická (Isodontia mexicana), jak její jméno napovídá, pochází ze Střední Ameriky a jihu Severní Ameriky. V Evropě byla poprvé zaznamenána v září 1960 ve Francii. Od té doby se šíří i v dalších evropských zemích, nyní se s ní mnozí setkávají i v ČR.
Je dlouhá 15 až 20 mm. Hnízdečka si buduje v různých přirozených dutinách, např. v dutých stéblech rákosu. Jako potravu pro svoje larvičky loví různé druhy cvrčků a kobylek. Přepážky mezi larválními komůrkami vytváří z úkrojků trávy.
Itoplectis maculator Lumek Itoplectis maculator
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Pimplinae
Lumek Itoplectis maculator se líhne z kukel různých druhů motýlů a můr. Jeho nejvyhledávanější hostitelský druh je obaleč dubový (Tortrix viridana). Housenky obaleče dubového poškozují žírem listy dubů a dalších dřevin, při přemnožení způsobují velké hospodářské škody.
Lumek Itoplectis maculator je jedním z několika významných druhů parazitoidů, kteří se podílejí na omezování počtu jedinců obaleče dubového.
Samičky Itoplectis maculator přezimují ve stadiu dospělců. Dospělí se živí nektarem z květů, částečně možná i pylem. A také samičky nabodávají kladélkem různé kukly a vytékající krvomíza jim slouží jako výživná potrava.
Lasioglossum calceatum Ploskočelka načervenalá
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka načervenalá (Lasioglossum calceatum) je dlouhá 8 až 10 mm. Na horním obrázku je sameček na květu pcháče rolního. Samečkové mají někdy zadeček s červenými znaky, a takoví se podle toho dají rozlišit od jiných podobných druhů. Z rodu Lasioglossum totiž žije v ČR 68 druhů, které si jsou navzájem podobné, a jejich rozlišování je obtížné.
Přezimují oplozené samičky. Jsou dlouhé 8 až 10 mm. Ze zimního spánku se probouzejí koncem března.
Lasioglossum interruptum Ploskočelka skvrnkatá
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka skvrnkatá (Lasioglossum interruptum) je dlouhá 5 až 7 mm. Má výrazné plsťové skvrny na bázi 2. a 3. článku zadečku. V Čechách se vyskytuje jen na teplých výslunných svazích. Je to mediteránní druh, žije hlavně v jižní Evropě a v severní Africe. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
U nás žijí jako včely samotářky, časté je ale také společné zakládání hnízda více samičkami.
Samičky a někteří samečkové tohoto druhu jsou tmaví, část samečků je na začátku zadečku červená.
Lasioglossum laticeps Ploskočelka velkohlavá
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka velkohlavá (Lasioglossum laticeps) je dlouhá jen 6 až 8 mm a velmi štíhlá, patří tedy ke včeličkám, které pro jejich drobné rozměry ani nevnímáme. Přitom vykonávají mnoho opylovacích prací, zejména proto, že se v Praze jedná o velmi hojný druh.
Mladé samičky se páří se samečky během léta a podzimu, a brzy poté, již na podzim, si začnou zakládat vlastní hnízdečko (obvykle v zemi), kde přezimují. Velmi časně na jaře začnou vyletovat a zásobovat svoje plodové komůrky pylem.
Lasioglossum malachurum Ploskočelka sametová
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka sametová (Lasioglossum malachurum) je drobný druh, štíhlý a dlouhý jen 7 až 10 mm.
Je to druh sociální, během vegetační sezony má vždy dělnice, ty jsou vždy menší než jejich matka. Ve střední Evropě mívá dvě, někdy tři generace dělnic. Na severu jen jednu generaci dělnic (v krátkém létě by víc nestihly).
Hnízdí v zemi, často na ušlapaných pěšinách, často ve velkých agregacích stovek až tisíce hnízd blízko sebe.
Lasioglossum marginatum Ploskočelka pospolná
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka pospolná (Lasioglossum marginatum) je druh, který se hojně vyskytuje ve Středomoří. V Čechách byla donedávna neznámá, v posledních dvou letech se objevuje i tady. Je dlouhá jen 7 až 8,5 mm. Její přítomnost na květech snadno uniká pozornosti, protože se podobá jiným druhům ploskočelek, co jsou u nás časté. Velmi nápadné jsou ale vstupy do jejich hnízdeček. U vstupů do podzemního hnízdečka si ploskočelky pospolné budují poměrně pevné hliněné "komínky".
Lasioglossum pauxillum Ploskočelka prosvítavá
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka prosvítavá (Lasioglossum pauxilum) je dlouhá jen 5 až 7 mm. V teplých oblastech ČR je to jeden z nejhojnějších druhů rodu. Je to nenápadná, ale všudypřítomná včelička. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin.
Přezimují oplozené samičky. Ty se probouzejí ze zimního spánku koncem dubna. Pak si vybudují v zemi hnízdečko, a samička naklade do komůrek vajíčka. Z těch se vylíhnou dělnice, které následně matce pomáhají s výchovou další generace. Mladé samičky a samečky je možno v přírodě vidět od července do října.
Lasioglossum xanthopus Ploskočelka žlutonohá
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka žlutonohá (Lasioglossum xanthopus) je dlouhá 11 až 14 mm. Patří k našim největším ploskočelkám. Je to samotářský druh. Hnízdečka pro komůrky se svými larvičkami si vyhrabává na teplých místech, nejraději na plochách, které nejsou porostlé vegetací. Pro svoje larvičky tvoří zásoby potravy z nektaru a pylu z mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější je šalvěj luční.
Samečkové létají v přírodě na podzim, od září do listopadu, někteří samečkové přezimují. Samečkové vyhledávají hnízda se samicemi. Samičky na podzim ze svých rodných hnízdeček nevyletují. Samičky je možno vidět na květech až následující rok od konce března do června.
Lasius flavus Mravenec žlutý
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec žlutý (Lasius flavus) patří k našim nejhojnějším druhům mravenců. Většinou ale uniká lidské pozornosti, protože žije prakticky jen pod zemí, pouze v době rojení vylétávají samečkové a samičky ven. Právě kvůli svému životu v tmavém podzemí jsou dělnice žluté (tmavé mají jenom oči), nepotřebují mít na těle pigment na ochranu proti slunečnímu záření. Samičky mravence žlutého ale jsou tmavohnědé, ty se dostávají na světlo nejen při rojení, ale také během hledání vhodné lokality pro založení svého vlastního hnízda.
Pro založení mraveniště vyhledávají výslunná travnatá stanoviště.