od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus) má samičky dlouhé kolem 6 mm, dělnice dosahují délky jen 3 až 4 mm. Hnízda si zakládá v dutinách stromů poblíž paty kmene nebo v kořenech, při nedostatku vhodných stromů si umí poradit i se založením hnízda v zemi nebo v dutém zdivu. Pro umístění hnízda vyhledává mírně suchá stanoviště. Objemná kartonová hnízda si staví ze směsi z rozžvýkané dřevní hmoty spojené slinami a medovicí a hnízdo navíc zpevňují vlákna houby Cladosporium myrmecophilum (synonymum Septosporium myrmecophilum).
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obecný (Lasius niger) je jeden z našich nejhojnějších mravenců. Dělnice má dlouhé 2,5 až 4 mm. Samičky jsou mnohem větší a mohutnější, dlouhé až 9,5 mm.
V přírodě žije na sušších a otevřených biotopech. Často proniká i do domů k lidem, to hlavně brzy zjara, když ho do budov láká teplejší prostředí. Hnízdí převážně v zemi, ale umí se přizpůsobit a vybudovat si hnízdo i v jiných podmínkách.
V rozvinuté kolonii žije vždy pouze jedna plodná samička (královna), která může být obklopená až deseti tisíci dělnicemi.
Na horní fotografii je mladá samička s křídly, která se chystá vyletět na svůj svatební let. Rojení je v Praze pravidelně ve druhé polovině července, jinde může být posunuté do začátku srpna.
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec stínomilný (Lasius umbratus) se barvou i tvarem těla velmi podobá druhu mravenec žlutý. Vzhledové rozdíly mezi nimi se dají objevit až při zkoumání pod mikroskopem, mravenci stínomilní mají líce porostlé drobnými chloupky, mravenci žlutí nikoliv. Tyto dva druhy se ale zásadně liší svým chováním. Mravenci stínomilní získávají svojí výživu z trofobiozy nejen z kořenovými druhy mšic, ale také lezou za mšicemi na větvě stromů. A jak jejich jméno napovídá, vybírají si k návštěvám hlavně takové větve, které jsou ve stínu, nebo je navštěvují až v noci.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Kutík podivný (Lestica clypeata) je dlouhý 8 až 12 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září.
Tady je na fotografiích starší sameček se světlou kresbou na zadečku, mladí jedinci mají kresbu na zadečku žlutou. Vyskytuje se na okrajích lesů a často i ve starých zahradách.
Samičky si pro svoje potomstvo vyhledávají opuštěné chodbičky dřevních brouků. Jako zásoby pro plod loví různé druhy malých motýlů.
od RadimzBeskyd
čeleď: Kladélčicovití - Leucospidae
Kladélčice (Leucospis) jsou dlouhé 10 až 12 mm. Jejich larvy se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách takových samotářských včel, které si vyhledávají místa pro hnízdečka ve dřevě. Nejčastěji parazitují u včel z čeledi čalounicovitých, ale kladélčice nejsou příliš vybíravé a jejich larvy se mohou úspěšně vyvíjet i parazitováním na larvách dalších druhů hmyzu.
Dospělci létají v české přírodě od května do září. Mají nápadné černožluté vosí zbarvení. Dospělci se živí pylem a nektarem z květů. Kladélčice mají rády květy miříkovitých rostlin, navštěvují ale i květy rostlin z jiných čeledí.
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini
Lumek Lymantrichneumon disparis se vyvíjí jako parazitoid v kuklách bekyně velkohlavé (Limantria dispar) a také v kuklách některých dalších podobných můr. Právě podle svého hlavního hostitelského druhu získal tenhle lumek i svoje vědecké pojmenování.
Dospělci tohoto lumka přezimují pod vrstvami mechu a pod kůrou mrtvého dřeva. Samičky lumka musí přizpůsobit svojí aktivitu životnímu cyklu hostitelského druhu. Hlavní hostitelský druh, bekyně velkohlavá, začne vytvářet kukly obvykle až v červenci. Teprve potom mají samičky lumků vhodný čas na kladení svých vajíček na kukly hostitelských druhů.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya annulata je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do června.
Larvy této pilatky se vyvíjejí na listech různých rostlin z čeledi růžovitých.
Pilatek rodu Macrophya je v české přírodě větší počet druhů. Pro druh Macrophya annulata je typické, že mají černé kyčle zadních nohou, ale na předních nohách mají stehna a holeně vně s bílým pruhem. Samečkové mají bílý pruh i na středních nohách. Rozsah červeného zbarvení na zadečku může být proměnlivý, vzácně je zadeček celý černý.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya diversipes je dlouhá 10 až 11 mm. Základní zbarvení těla má černé, lidskou pozornost ale upoutávají nápadně červené nohy. S dospělci se lze v přírodě setkat v květnu a v červnu. V ČR je to v teplých oblastech hojný a široce rozšířený druh. Má ráda výslunné svahy a lesní okraje.
Živnými rostlinami larev jsou jahodníky a ostružiníky.
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka mokřadní (Macrophya duodecimpunctata) je dlouhá 8 až 12 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. V Čechách je to rozšířený a hojný druh, lze se s ní setkávat od nížin až do hor.
Žije na vlhkých loukách a v podmáčených lesích. Živnými rostlinami jejich larev jsou různé druhy ostřic.
Dospělci mají čelní štítek a svrchní pysk bílý. (Fotografovaný jedinec má svrchní pysk zbarvený od nějaké potravy.)
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka Macrophya montana je v Praze velmi hojná, v čevnu jí lze často pozorovat na květech miříkovitých rostlin. Dospělci se živí květním nektarem a pylem, ale také medovicí, a zřejmě nejsou vybíraví, co se potravy týká, mohou využívat i jiné další zdroje potravy.
Jejich larvy (housenice) se vyvíjejí výhradně na listech ostružin a malin.
Na horní fotografii jsou spolu sameček a samička na květech bršlice.