Atlas Seznam
Megachile lagopoda Čalounice bělonohá
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice bělonohá (Megachile lagopoda) je z našich domácích druhů čalounic největší a nejnápadnější.Samičky mají pylosběrný aparát na spodní straně zadečku - stejně jako všechny její příbuzné z této čeledi. Tento břišní kartáč je původně červenohnědý, ale protože se zbarvuje od pylu rostlin, tak původní barva obvykle pod nasbíraným pylem zaniká.
Megachile ligniseca Čalounice mokřadní
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice mokřadní (Megachile ligniseca) je dlouhá 10 až 14 mm. Tergity zadečku má téměř lysé, jen s velmi úzkými přerušenými světlými páskami.
S dospělci se lze setkat od června do srpna. Navštěvuje především hvězdnicovité rostliny, zejména pcháče a bodláky. Žije na vlhkých loukách a mokřadech, v olšinách. Hnízdečka si buduje v dutinách v mrtvém dřevě, mívá 6 až 8 plodových komůrek v řadě za sebou. Fotografovala jsem ji na květech kolotočníku.
V ČR to bývala čalounice mokřadní vzácnější druh, v roce 2022 je v Praze poměrně hojná.
Megachile melanopyga Čalounice páskovaná
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice páskovaná (Megachile melanopyga) je dlouhá 9 až 11 mm. Pásky na zadečku má nápadně široké a nepřerušované. V ČR se s ní lze setkat jen vzácně a pouze v teplých oblastech. Sbírá nektar a pyl hlavně na hvězdnicovitých rostlinách. Dospělci u nás létají od června do září.
Hnízdečka si buduje v nejrůznějších dutinách.
Megachile nigriventris Čalounice černobřichá
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice černobřichá (Megachile nigriventris) je nápadně mohutný druh, je dlouhá až 16 mm. Je trochu barevně variabilní, břišní kartáče může mít zcela černé, nebo i rezavé. Sbírá nektar a pyl pouze z bobovitých rostlin. S dospělci se lze setkat od června do srpna. V Praze je velmi vzácná, v ČR se vyskytuje převážně jen ve středních a vyšších polohách.
S fotoaparátem jsem ji zastihla 28. 6. 2019 v Šáreckém údolí. (Rokle Šáreckého údolí je chladná lokalita.)
Na fotografiích je na květech hrachoru lučního.
Megachile pilidens Čalounice menší
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice menší (Megachile pilidens) je dlouhá jen 7 až 9 mm, patří tedy k nejmenším druhům samotářských včel čalounic. Je to mediteránní druh, u nás žije jen v teplých oblastech, na vhodných lokalitách je hojná.
Fotografovala jsem jí na jižním svahu nad skalami v přírodní památce Baba. Samička je na květech omanu německého.
Letovou periodu má od června do srpna. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin, upřednostňuje bobovité a hvězdnicovité.
Hnízdí v nejrůznějších dutinkách, i v zemi nebo ve sprašových stěnách.
Megachile willughbiella Čalounice trouchová
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Čalounice trouchová (Megachile wilughbiella) je hojný a všude rozšířený druh. Samičky bývají dlouhé 12 až 16 mm, samečkové jsou menší. Nápadná jsou přední chodidla samečka, jsou rozšířená a světle zbarvená.
Na horní fotografii je sameček u květu hadince.
Samička sbírá nektar a pyl na mnoha druzích rostlin, hlavně však na bobovitých, případně na hvězdnicovitých rostlinách. Hnízdečka pro larvy si buduje na různých místech, samička si umí sama vytvořit dutinky v mrtvém dřevě, právě tak umí využívat původní dřevní dutiny, hnízdí i v puklinách ve zdivu nebo v opuštěných hnízdech po jiném hmyzu, ráda využívá i hmyzí hotely, které pro ní připravili lidi.
Melecta albifrons Smutilka obecná
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Smutilka obecná (Melecta albifrons) je hnízdní parazit několika druhů pelonosek, nejvíc u druhu pelonoska hluchavková. Samička smutilky proniká do již uzavřených plodových komůrek pelonosek, prokouše se přes přepážku a otvorem vyklade dovnitř svoje vajíčko. Potom komůrku znovu uzavírá zeminou zvlhčenou sekretem. Vylíhlá larva smutilky zabije larvu hostitelské včely (zlikviduje vajíčko hostitelské včely) a dál se sama živí na zásobách připravených pro hostitelskou včelu pelonosku.
V Praze je to relativně hojný druh.
Melitta haemorrhoidalis Pilorožka zvonková
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka zvonková je dlouhá 11 až 13 mm. V ČR žije téměř všude, vyskytuje se od nížin až do hor, ale nikde není hojná. Charakteristické jsou pro ní červenohnědé třásně na konci zadečku. Dospělci létají v přírodě od července do září.
Je vázaná na výskyt zvonků v přírodě, pro svoje larvičky sbírá jako zásobu potravy nektar a pyl pouze z květů zvonků.
Melitta leporina Pilorožka vojtěšková
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka vojtěšková (Melitta leporina) je drobná samotářská včelka, dlouhá 11 až 13 mm. V přírodě se s ní lze setkat od června do září.
JE VÝZNAMNOU OPYLOVATELKOU VOJTĚŠKY. Vojtěška, botanicky správně napsáno tolice vojtěška, je pro tuhle včelku nenahraditelná, i když dokáže sbírat pyl a nektar i na jiných bobovitých rostlinách. (Oblíbenou rostlinou je také jetel plazivý.)
Vojtěšku dokáže opylovat několik druhů včeliček, trochu i včela medonosná. Ovšem výroba vojtěškového osiva do značné míry závisí na přítomnosti samotářských druhů včel u semenářských porostů, jednou z nich je také pilorožka vojtěšková.
Melitta nigricans Pilorožka kyprejová
od Hanka
čeleď: Pilorožkovití - Melittidae
Pilorožka kyprejová (Melitta nigricans) létá v červenci a v srpnu na porostech kyprejů, v Čechách roste v přírodě jen druh kyprej vrbice.
Pilorožka kyprejová je vázaná na kypreje, pro svoje larvičky připravuje zásoby potravy pouze z pylu a nektaru kyprejů. I dospělci sají pro svojí výživu prakticky pouze na kyprejích.
Kypreje jsou mimořádně dobré včelařské rostliny. Bývá na nich i mnoho dalších druhů hmyzu, zejména čmeláků a včel medonosných.