od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice zlatavá (Osmia aurulenta) je dlouhá 8 až 10 mm. Je to druh, který žije pouze na teplých lokalitách. Tato zednice má ráda zejména suché výslunné stráně. Pro svoje larvičky si buduje hnízdečka v prázdných ulitách.
Nektar a pyl sbírá na různých druzích bobovitých a hluchavkovitých rostlin.
Na horní fotografii je na hlávce jetele zvrhlého (Trifolium hybridum) - 25. 6. 2020 v PP Baba.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice dvoubarvá (Osmia bicolor, Neosmia bicolor) je velká jen 8 až 10 mm, ale velmi nápadná zbarvením. Zjara se objevuje už koncem března.
Patří do skupiny zednic, které hnízdí v prázdných ulitách plžů. Zednice dvoubarvá si vybírá jen středně velké ulity, v každé ulitě bývá jediná plodová komůrka, vyjímečně víc.
Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice rezavá (Osmia bicornis) je v Praze i v celé ČR nejhojnějším zástupcem rodu. Významně se podílí na opylování ovocných stromů. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z mnoha různých druhů rostlin.
Na horním obrázku je sameček.
Samičky si budují hnízdečka v různých přirozených dutinách, v suchých lodyhách, v opuštěných chodbách hmyzu ve dřevě a ve spárách v rozmanitém podkladu.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice modravá (Osmia caerulescens) je dlouhá 8 až 10 mm. Modravě lesklé tělo má samička, zlatavě lesklý je sameček. Dospělci létají v přírodě od konce března do poloviny července, někdy se vyskytne i druhá generace, se kterou se lze setkávat v srpnu.
Navštěvuje květy mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější jsou bobovité a hluchavkovité.
Hnízdečka si vytváří na rozmanitých místech, v dutinkách ve dřevě, v lodyhách rostlin, ale i ve skalních puklinách. Plodové komůrky odděluje přepážkami z rozžvýkaných listů.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice rohatá (Osmia cornuta) je větší druh samotářské včely (10 až 15 mm). V Praze je k vidění pouze na lokalitách s nejteplejším mikroklimatem, obvykle na místech mezi domy.
Je to významná opylovatelka ovocných stromů. Proto v některých evropských zemích jsou firmy, které pěstují tento druh ve velkém a jeho kukly ve stadiu před vylíhnutím prodávají sadařům. U nás se vyskytuje v přírodě.
Na horní fotografii je samička na jehnědě včelařského klonu vrby lýkovcové.
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice skalní (Osmia mustelina) je dlouhá 13 až 15 mm. Patří k větším robustním druhům čalounic. V Praze se lze setkat s dospělci v květnu a červnu. Hnízdečka si buduje ve skalních puklinách. Lidská města ale v mnohém připomínají skály, a proto se lze s touto zednicí setkávat v Praze, ačkoliv v přírodě je vzácná. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Mně se podařilo jí fotografovat na pěstovaném hrachoru širokolistém, který má velké květy.
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Cejpík bojovný (Oxybelus mucronatus) je dlouhý 6 až 9 mm. V jižní Evropě a v celém Středomoří je to hojný druh, u nás je zatím vzácný. Díky oteplování klimatu se začíná šířit i k nám na sever. Hnízdečka si buduje v zemi na nezarostlých místech. Přednostně vyhledává lokality s naplaveným pískem podél řeky, ale až tam, kde je sucho. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné mušky, kořist přepravují k hnízdu nabodnutou na žihadle.
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka javorová (Pamphilius alternans) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v české přírodě v dubnu a v květnu. Živnou rostlinou jejích larev jsou javory, pravděpodobně javor klen a javor babyka. Larvy žijí jednotlivě v listových smotcích. Následně se larvy zakuklí v zemních komůrkách.
Plamka v křídlech dospělců je dvoubarevná.
Fotografovala jsem ji na začátku května 2024 v Praze v Dejvicích.
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka lemovaná (Pamphilius marginatus) je dlouhá jen 8 až 10 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. Živnou rostlinou jejich housenic jsou zejména habry, někdy také líska. Housenice žijí v listových smotcích. Ve druhé polovině léta se zakuklí v zemní komůrce a tak přezimují.
Podle literatury se jedná o vzácnější druh.
Fotografovala jsem jí 12. května v Praze v Dejvicích.
od RadimzBeskyd
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískohrabka ostruhatá (Panurgus calcaratus) dosahuje velikosti 7-9 mm. V přírodě se vyskytuje od poloviny června až do října. Hnízdí v různě velkých skupinách, hnízda jsou komunální s 2-10 samicemi, které sdílejí společný vchod, pečují ale jen o vlastní plodové komůrky. Pískohrabky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách.
V ČR je to místy velmi hojný druh, občas se objevuji i ve vyšších polohách (až 1000 m n. m.). Hnízdím parazitem je Nomada fuscicornis.