Atlas Seznam
Selandria melanosterna Selandria melanosterna - pilanka
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae
Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.
Solenopsis fugax Mravenec příživný
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec příživný (Solenopsis fugax) má samičky dlouhé 5 mm až 6,5 mm, jejich dělnice jsou ale velmi drobné, ty jsou dlouhé jen 1,5 mm až 2,5 mm. Hnízda si zakládá v zemi, obvykle v těsném sousedství některého většího druhu mravenců.
Na fotografiích je mladá okřídlená budoucí mravenčí matka druhu Solenopsis fugax.
Sphecodes albilabris Ruděnka běloretá
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka běloretá (Sphecodes albilabris) je náš největší druh ruděnky, je dlouhá 11 až 15 mm.
Je hnízdní parazit u druhu hedvábnice jarní. Samička zjara hledá hnízdiště svého hostitelského druhu pátravým letem nízko nad zemí. Potom aktivně proniká do hnízdečka hostitele, po otevření plodové komůrky odstraní původní vajíčko nebo larvu a na pylonektarové zásoby vyklade svoje vajíčko. Potom komůrku uzavře.
Sphecodes gibbus Ruděnka hrbatá
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnka hrbatá (Sphecodes gibbus) je štíhlá a dlouhá jen 7 až 13 mm. Je to hnízdní parazit u ploskočelek rodu Halictus.
Přezimují oplodněné samičky, ty pak začínají vyletovat od poloviny dubna. Od června do září vyletuje nová generace, samečkové i samičky. V teplých oblastech ČR je to hojný druh.
Rozsah červeného zbarvení zadečku je proměnlivý.
(Na zdejších fotografiích je sameček.)
Sphecodes sp. Ruděnka - popis rodu
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ruděnky (Sphecodes sp.): V ČR žije 24 druhů ruděnek. Největší z nich je ruděnka běloretá, ta je často k vidění, protože upoutává pozornost jak svou nápadnou barevností, tak velikostí, je dlouhá až 15 mm (stejně jako dělnice včel medonosných).
Ostatní druhy jsou menší, často velmi malé (několik druhů je menších než 6 mm), a podle fotografií jsou navzájem obtížně rozlišitelné.
Všechny druhy jsou hnízdní paraziti. Hlavními hostitely jsou ploskočelky rodů Halictus a Lasioglossum (také pískorypky a hedvábnice).
Sphex funerarius Kutilka obecná
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka obecná (Sphex funerarius) je nápadný druh, až 22 mm dlouhý. V přírodě lze vidět dospělce od června do září. Samičky si vyhrabávají v písčité zemi šikmou chodbu s odbočkami se dvěma až čtyřmi plodovými komůrkami. Pro svůj plod samička vytváří zásoby - ochromené cvrčky a kobylky, obvykle 2 až 3 kusy kořisti. Často hnízdí hromadně a vytváří početné hnízdní agregace.
Dospělci získávají energii ze sladkého nektaru na květech.
Stenichneumon culpator Lumek Stenichneumon culpator
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Stenichneumon culpator patří k větším a nápadným druhům lumků. Na obrázcích je samička, ta se pozná podle světlých proužků na tykadlech. Samečkové mají tykadla celá černá. Samičku jsem fotografovala v říjnu 2021 v Praze v Dejvicích.
Podobných druhů lumků existuje v Praze větší počet, v mnoha případech jsou tmavší a červená barva na předních článcích zadečku je u nich málo znatelná.
Stephanus serrator Korunčík
od Hanka
čeleď: Korunčíkovití - Stephanidae
Korunčík Stephanus serrator je středně větší druh, samičky i s dlouhým kladélkem mohou měřit až 2,5 cm. Jsou to parazitoidi larev dřevokazných brouků. Samičky korunčíků pátrají po larvách brouků zejména na nedávno uhynulých stromech, a to na takových, které ještě nejsou napadené houbami. Vyhledávají zejména larvy krasců a tesaříků, někdy i nosatců, vzácně i larvy jiných druhů hmyzu.
Dospělí korunčíci se někdy mohou líhnout i z čerstvých dřevěných výrobků.
Sycophila biguttata Tmavka dvouskvrnná
od Hanka
čeleď: Tmavkovití - Eurytomidae
Tmavka dvouskvrnná (Sycophila biguttata) se vyvíjí v hálkách jako parazitoid larev žlabatek. Je to droboučký druh. Podařilo se mi jí fotografovat, když vybíhala z hálky žlabatky bezkřídlé (Biorhiza pallida) současně s dospělci žlabatek. Na obrázcích sedí vedle na dubovém listu.
Já sama odhaduji její délku pouze kolem 2 mm, podle informací na internetu prý může být dlouhá 3 až 5 mm. Rozdíl ve velikosti může vznikat tím, že tato tmavka se pravděpodobně může vyvíjet v hálkách na larvách několika různých druhů žlabatek, mají tedy k dispozici odlišné množství potravy.
Symmorphus bifasciatus Hrnčířka Symmorphus bifasciatus
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Hrnčířka Symmorphus bifasciatus je menší druh, je dlouhá jen 7 až 11 mm. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dospělé hrnčířky získávají energii sáním na květech. Jejich nejoblíbenější bylinou je bolševník obecný (to je náš původní český druh bolševníku). Pro výchovu svých larev si buduje hnízdečka v dutých lodyhách a stvolech rostlin, často ve stéblech rákosí nebo v opuštěných broučích chodbách ve dřevě. Plod zásobuje larvami různých druhů mandelinek, chycené úlovky znehybňuje bodnutím žihadla a pak s nimi odlétá zásobit svoje hnízdečko. Jednotlivé komůrky od sebe odděluje přepážkami z hlíny.
V ČR je to hojný druh.