Atlas Seznam
Camponotus herculeanus Mravenec obrovský
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec obrovský (Camponotus herculeanus) je nápadně velký druh. Dělnice jsou dlouhé 7 až 12 mm, samičky až 16 mm. Hnízdí hlavně v jádrech smrkových a jedlových kmenů, které jsou narušené houbou Coniophora. Žije hlavně v horách, až po horní hranici lesa. (Fotografie není z Prahy, ale z lesů za Zbirohem.)
Je zvyklý žít ve tmě. Těžko se nechá přinutit, aby kvůli fotografování byl na světle.
Camponotus ligniperda Mravenec dřevokaz
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda) je náš největší druh mravence. Samičky jsou dlouhé 14 až 17 mm. (Ve srovnání se známým tělem dělnic včel medonosných jsou tedy mravenčí matky stejně dlouhé, ale jsou štíhlejší.) Velikost mravenčích dělnic je hodně proměnlivá, některé jsou menší, dlouhé jen 6 mm, jiné naopak až 14 mm, samozřejmě nejčastěji jsou jejich rozměry tak nějak uprostřed.
Hnízda si buduji v dolní části kmenů dutých stromů, zasahují až hluboko do země. Kde chybí vhodné stromy, tam si budují jenom podzemní hnízda. Tito mravenci jsou aktivní ve dne i v noci a co se potravy týká, tak nejsou vybíraví, naopak jsou to všežravci. Jejich přítomnost většinou uniká lidské pozornosti, lidé si jich všimnou na kmenu stromů hlavně v době mravenčího rojení.
Cephus pygmeus Bodruška obilná
od Hanka
čeleď: Bodruškovití - Cephidae
Bodruška obilná (Cephus pygmeus) je nevýznamný škůdce pšenice, případně i žita a ječmene. Její larvy se mohou vyvíjet i v mohutnějších stéblech různých trav. Dospělci se líhnou z kukel na bázi stébel z předchozího roku ve druhé polovině května a nejprve se živí na květech, zejména mají rády žlutě kvetoucí rostliny.
Velmi podobným druhem je bodruška travní (Cephus spinipes).
Ceratina sp. Kyjorožka
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Kyjorožka modravá (Ceratina cyanea) a kyjorožka černoretá (Ceratina nigrolabiata) jsou dva navzájem podobné a vzhledově těžko odlišitelné druhy. Jsou to drobné samotářské včelky, jsou dlouhé jen 5 až 7 mm. Kyjorožka modravá je na teplých místech ČR hojnější, na našem území může žít téměř všude, ale nikde není příliš početná. Kyjorožka černoretá se k nám začala šířit od jihu teprve od 90. let 20.století, nyní se s ní lze setkávat na jižní Moravě.
Na nejteplejších lokalitách jižní Moravy se vzácně vyskytují také druhy kyjorožka zelenavá (Ceratina chalybea) a kyjorožka černá (Ceratina cucurbitina).
Cerceris arenaria Uzlatka písečná
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka písečná (Cerceris arenaria) je dlouhá 8 až 17 mm. (Může být tedy největší ze všech v ČR žijících uzlatek.) S dospělci se lze v přírodě setkat od konce května až do září. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech. Hnízdečko pro larvy si samičky vyhrabávají v písčité zemi. Do plodových komůrek nosí jako zásobu potravy pro larvy ochromené brouky nosatce. V jedné komůrce bývá větší počet ulovených brouků, záleží na jejich velikosti.
U nás je uzlatka písečná vzácnější druh. Proto má nepatrný vliv při biologické ochraně rostlin před škůdci.
Cerceris quadricincta Uzlatka čtyřpruhá
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka čtyřpruhá (Cerceris quadricincta) je dlouhá 7 až 11 mm. Žije na teplých lokalitách, vyhledává především jižní svahy. Hnízdečka si buduje v písčitohlinité zemi. Jako potravu svým larvám nosí ulovené a ochromené brouky nosatce (někdy může lovit drobné brouky i z jiných čeledí), ukládá pět až patnáct brouků do jednotlivé komůrky.
Uzlatka čtyřpruhá se hojně vyskytuje v jižní Evropě. K nám se nyní z jihu šíří.
Cerceris quinquefasciata Uzlatka pětipásá
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata) je dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září, zejména v teplejších oblastech.
Na horní fotografii je samička na květu bodláku.
Dospělci se živí květním pylem a nektarem. Pro larvičky si budují vícekomorová hnízda v zemi. Vyhledává nezarostlá místa, např. okraje pěšin, dokáže si vyhrabat hnízdečko i v poměrně tvrdé půdě. Ačkoliv je to hojnější druh, je o něm málo známo. Pro svoje larvy obstarávají jako potravu brouky nebo jiné blanokřídlé, které ochromují žihadlem.
Cerceris rybyensis Uzlatka obecná
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka obecná (Cerceris rybyensis) je v Praze hojný druh. V přírodě se lze setkat s dospělci od června do září. Buduje si vícekomorová zemní hnízda. Jako potravu pro larvičky loví menší druhy včel samotářek, zejména různé pískorypky nebo ploskočelky. Podle toho, kolik potravy měla larvička k dispozici, se mění velikost dospělců uzlatky, bývá dlouhá 6 až 12 mm.
Cerceris sabulosa Uzlatka písčinná
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Uzlatka písčinná (Cerceris sabulosa) je dlouhá 6 až 12 mm. S létajícími dospělci se lze u nás setkávat od května do září. Je to původně mediteránní druh, proto u nás žije pouze na teplých lokalitách. Způsobem života se podobá naší uzlatce obecné. Uzlatka písčinná také loví pro svoje larvy jako potravu různé druhy včel samotářek.
Clisodon furcatus Pelonoska čistcová
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Pelonoska čistcová (Clisodon furcatus) je dlouhá 11 až 12 mm. Dospělci létají v příodě od května do srpna. Hnízdečka pro svoje larvičky si vykusuje v mrtvém dřevě, ve větvičkách nebo v pařezech. Stěny komůrek tapetuje tenkou vrstvou izolačního sekretu.
Sbírá nektar a pyl na hluchavkovitých rostlinách. Jejich nejoblíbenější rostlinou je čistec lesní.
Samečkové jsou při pátrání po samičkách velmi aktivní, celé dny proletují po svých trasách mezi porosty čistců lesních - na vlhkých místech na kraji lesa nebo v příkopech podél lesních cest.
Na zdejších fotografiích je sameček.