Atlas Seznam
Coelichneumon deliratorius Lumek Coelichneumon
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Heresiarchini
Lumek Coelichneumon deliratorius žije na okrajích lesů a na lesních mýtinách. Je dlouhý 14 až 20 mm.
Dospělci se živí na květech rostlin. Samička lumka klade vajíčka do housenek různých druhů můr. Housenky pak zůstávají ještě nějaký čas aktivní a přijímají potravu. Nakonec se ale z housenek vylíhnou lumci.
Lumek Coelichneumon deliratorius je důležitý druh pro stabilitu lesa, udržuje lesní škůdce v přijatelných mezích.
Coelioxys sp. Kuželitka
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Kuželitka (Coelioxys sp.) - popis rodu: V ČR žije 13 druhů kuželitek, které si jsou navzájem velmi podobné. Všechny druhy jsou hnízdní paraziti, zejména u svých příbuzných čalounicovitých včel samotářek. V závislosti na vývojovém cyklu hostitelských včel mají jednu nebo dvě generace do roka. Dospělci kuželitek se živí nektarem z květů, nektar sbírají pouze pro svou vlastní spotřebu.
Coeloides bostrichorum Lumčík dutohlav
od Hanka
čeleď: Lumčíkovití - Braconidae
Lumčík dutohlav (Coeloides bostrichorum) mne v červnu 2023 překvapil i v Praze. Je to totiž druh, který je hojný ve smrkových porostech v trochu vyšších nadmořských výškách.
Vyvíjí se jako ektoparazitoid larev lýkožroutů, nejčastěji lýkožrouta smrkového (Ips typographus), může ale parazitovat i u dalších druhů kůrovců. Samičky lumčíka dutohlava vyhledávají pro kladení svých vajíček až starší larvy lýkožroutů.
Přítomnost lumčíků se pozná podle nápadně bílých kokonů mezi požerky larev brouků pod kůrou. V teplejších oblastech má dvě generace do roka.
Tady na fotografiích je samička s dlouhým kladélkem.
Colletes cunicularius Hedvábnice jarní (hrabavá)
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice jarní (Colletes cunicularius) je velká 11 až 14 mm. Zejména samičky se velmi podobají včelám medonosným.
Samečkové vylézají ze svých rodných komůrek dřív, jsou v přírodě k vidění už koncem března, samičky až v dubnu.
Na horním obrázku je portrét samečka hedvábnice jarní.
Pro jejich larvičky samička připravuje potravu pouze z nektaru a pylu z vrb.
Colletes daviesanus Hedvábnice řebříčková
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice řebříčková (Colletes daviesanus) je to letní druh s plsťovými páskami na zadečku. Dospělci jsou v přírodě k vidění od června do srpna. Je to drobný druh, je dlouhá jen 7 až 9 mm. Sbírá nektar a pyl na květech různých hvězdnicovitých rostlin, upřednostňuje řebříčky a vratič.
Obvykle hnízdí na svislém podkladu z pískovce nebo tvrdé hlíny, často v zední omítce nebo ve spárách poškozeného zdiva.
Plodové komůrky odděluje průhlednými přepážkami z celofánovité hmoty.
Colletes similis Hedvábnice podobná
od Hanka
čeleď: Hedvábnicovití - Colletidae
Hedvábnice podobná (Colletes similis) je hojný druh v teplých a suchých lokalitách, na stepích, na okrajích lesů i na výsypkách. S dospělci se lze setkat od května do září. Hnízdečka si budují v zemi na holých plochách. Pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách, dává přednost žlutě kvetoucím druhům rostlin. Její nejoblíbenější rostlinou je vratič obecný.
Od vzácné hedvábnice vratičové (Colletes fodiens) se hedvábnice podobná rozliší podle speciálně směrovaných chloupků na prvním zadečkovém článku.
Corynis obscura Paličatka kakostová
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka kakostová (Corynis obscura) je dlouhá 6 až 8 mm. Housenice se vyvíjejí na kakostu krvavém a na kakostu lesním. S dospělci se lze setkávat v květnu a v červnu, obvykle jsou vidět přímo v kakostových květech. Právě uvnitř kakostových květů se také většinou spáří samička a sameček.
V Praze se paličatky kakostové vyskytují na skalnatých svazích, kde roste kakost krvavý. (Kakost lesní se na přírodních stanovištích Prahy pravděpodobně nevyskytuje nebo zde alespoň není hojný.)
Corynnis crassicornis Paličatka rozchodníková
od Hanka
čeleď: Paličatkovití - Cimbicidae
Paličatka rozchodníková (Corynnis crassicornis) je poměrně vzácný druh. Svým vývojem je vázaná na rostlinu rozchodník bílý (případně i rozchodník ostrý), na něm se vyvíjejí její larvy. Potřebuje suchá a teplá stanoviště.
Dospělci si doplňují energii sáním květního nektaru. Dospělci rádi navštěvují květy pryskyřníků, zejména pryskyřníku hliznatého, který také obvykle roste na suchých místech.
Foto nad skalami v Přírodní památce Baba 11. 5. 2017.
Crabro cribrarius Šíronožka obecná
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Šíronožka obecná (Crabro cribrarius) je dlouhá 9 až 17 mm. Pojmenování šíronožka vzniklo podle toho, že samečkové mají deskovitě rozšířené přední holeně. Samečkové také mají rozšířené tykadlové články.
S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Samičky si vyhrabávají v zemi 15 až 20 cm hluboká hnízdečka, dávají přednost písčitým podkladům. Pro svoje larvičky opatřuje jako zásobu potravy ulovené mouchy. Oblíbenou kořistí jsou středně velké druhy much, jako jsou bzučivky, ovádi nebo masařky.
Na zdejších fotografiích je sameček.
Foto Radim Herman - 24. 7. 2021 v Prostřední Bečvě.
Ctenichneumon panzeri Lumek Pancerův
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini (Joppini)
Lumek Pancerův (Ctenichneumon panzeri) je v Praze poměrně hojný druh. Jako mnoho jeho příbuzných, i on se vyvíjí v housenkách různých druhů můr (Noctuidae). Nejoblíbenějším hostitelským druhem jsou můry osenice. Jsou to např. osenice polní (Agrotis segetum) a osenice vykříčníková (Agrotis exclamationis). Můry osenice velmi škodí tím, že okusují kořeny a kořenové krčky mnoha druhů rostlin, to způsobuje na polích velké hospodářské ztráty. Proto je lumek Pancerův velmi užitečný tím, že omezuje počty vylíhlých dospělých osenic.