Atlas Seznam
Pískorypka přelétavá Andrena florivaga
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka přelétavá (Andrena florivaga) je menší druh pískorypky, je dlouhá 9 až 11 mm, samečci bývají i menší. V ČR žije vzácně na nezarostlých stepních lokalitách. Obvykle se s ní lze setkávat na horních hranách skalních stepí, které sousedí s lučními porosty. Samičky si budují hnízdečka v hlubších sprašových půdách. Sbírají nektar a pyl na mnoha druzích rostlin. Nejoblíbenější jsou pampelišky a také další rostliny se žlutými květy jako jsou mochny nebo pryskyřníky.
Na zdejších fotografiích je sameček. Samečkové mají bílý čelní štítek.
Pískorypka pyskatá Andrena labiata
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka pyskatá (Andrena labiata) je drobný druh pískorypky, je dlouhá jenom 7 až 10 mm. Je nápadná částečně červeným zadečkem.
Podobných druhů je víc, ale druh pískorypka pyskatá je v Praze nejhojnější.
Létá od dubna až do července. Má ráda výslunné stráně.
Sbírá nektar a pyl na mnoha druzích rostlin.
Pískorypka ryšavá - meruzalková Andrena fulva
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka ryšavá - meruzalková (Andrena fulva) je časně jarní druh, v přírodě je k vidění už od konce března. Však je taky vybavená do chladného počasí. Má snad ze všech druhů pískorypek nejkrásnější a nejhustší kožíšek.
Naletuje na různé jarní květy. Má ráda javor mléč, ale nejvíc ze všeho miluje angrešty. Právě na angreštu se podařilo jí fotografovat.
Pískorypka úhledná Andrena haemorrhoa
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka úhledná (Andrena haemorrhoa) je dlouhá 9 až 11 mm. Je to hojný druh na mnoha typech stanovišť od nížin až do hor. Dospělci létají zjara od března do června.
Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin, ale dává přednost květům různých dřevin.
Podobně jako všechny pískorypky musí nejprve vylézt na sluníčko a zahřát se, teprve potom je schopná létat. Při zamračené obloze a chladnu zůstává schovaná a na květy nelétá.
Pískorypka zahradní Andrena dorsata
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zahradní (Andrena dorsata) bývá dlouhá 10 mm nebo i trochu méně. Krátce po vylíhnutí má hezky hnědočerveně zbarvené chloupky na hrudi, postupně ale během života šediví. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Má 2 generace do roka. První generace létá od začátku dubna do května, druhá od června do srpna.
Foto 1. 4. 2019 Praha Lysolaje, na květu mochny písečné.
Pískorypka zvonková Andrena pandellei
od Hanka
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískorypka zvonková (Andrena pandellei) je dlouhá 9 až 12 mm. Létá od května do července. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl pouze na zvoncích. Dospělci jsou schopní se živit i na květech jiných druhů rostlin, zejména dospělí samečkové se totiž mohou objevit v přírodě ještě před rozkvětem jejich oblíbených zvonků na lokalitě.
Samičky mají zřetelně bíle páskovaný zadeček, řitní páska a sběráčky jsou světle hnědé, většinou je ale vidíme posypané bílým zvonkovým pylem.
Ploskočelka čtyřpásá Halictus quadricinctus
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka čtyřpásá (Halictus quadricinctus) je dlouhá 13 až 16 mm, samičky jsou velké jako dělnice včel medonosných. Je to vždy samotářský druh. Přezimuje oplodněná samička, ta začíná v dubnu budovat svoje hnízdečko. V zemi si vybuduje rozsáhlou dutinu a uvnitř vystaví hlinitou plástev, kterou zpevňuje svými slinami. V plástvi bývá vedle sebe 10 až 15 plodových komůrek. Plástev je v dutině upevněná na sloupkovitých vzpěrách, okolní vzduch chrání plástev před nadměrnou vlhkostí. Mladá generace se líhne postupně od června do září, stará matka v hnízdečku se vylétnutí potomstva obvykle dožívá. Sbírá nektar a pyl z květů mnoha druhů rostlin. Přednostně vyhledává teplá místa a sprašové biotopy.
Na horní fotografii je na květu chrastavce sameček.
Ploskočelka chrastavcová Halictus scabiosae
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka chrastavcová (Halictus scabiosae) je dlouhá 12 až 15 mm, je podobná menším dělnicím včely medonosné, ale je světlejší. Ještě před pár roky žil tento druh pouze v jižní Evropě a nejblíže k nám na Slovensku. V posledních letech je hojným druhem i v Čechách.
Ačkoliv se ploskočelky zařazují mezi samotářské včely, ploskočelka chrastavcová dokáže žít nejen jako samotářka, ale také ve společenství. Při jarním zakládání hnízda si může pomáhat více samic. Podle klimatických podmínek mohou vyprodukovat i několik generací dělnic, samečkové a samičky nové generace se objevují v přírodě koncem léta a začátkem podzimu. Přezimuje pouze oplozená samička.
Ploskočelka načervenalá Lasioglossum calceatum
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka načervenalá (Lasioglossum calceatum) je dlouhá 8 až 10 mm. Na horním obrázku je sameček na květu pcháče rolního. Samečkové mají někdy zadeček s červenými znaky, a takoví se podle toho dají rozlišit od jiných podobných druhů. Z rodu Lasioglossum totiž žije v ČR 68 druhů, které si jsou navzájem podobné, a jejich rozlišování je obtížné.
Přezimují oplozené samičky. Jsou dlouhé 8 až 10 mm. Ze zimního spánku se probouzejí koncem března.
Ploskočelka obecná Halictus tumulorum
od Hanka
čeleď: Ploskočelkovití - Halictidae
Ploskočelka obecná (Halictus tumulorum) je v Praze velmi hojný druh, ale pro svojí drobnost uniká pozornosti. Je dlouhá jen 6 až 7 mm. Hnízdečka si budují v zemi. Samičky se objevují zjara už na začátku dubna. Pro svoje larvičky sbírají nektar a pyl z mnoha druhů rostlin.
Část samiček žije soliterně, to znamená, že všechno pro zdárný vývoj další pohlavní generace zajišťuje samotná samička. Část samiček je primitivně eusociální. Nejdřív vychovají čtyři nebo pět dělnic, které pak matce pomáhají s prací na založení komůrek pro vývoj budoucí pohlavní generace.