Atlas Seznam
Chelostoma rapunculi Dřevobytka větší
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Dřevobytka větší (Chelostoma rapunculi) je dlouhá 8 až 10 mm. Má letovou periodu od června do srpna. Hnízdečka pro svoje larvy si vyhledává v původních dutinách, většinou v opuštěných broučích chodbách ve dřevě, nebo v dutých stoncích rostlin, v doškových střechách. Pro svoje larvičky sbírá zásoby nektaru a pylu pouze na různých druzích zvonků. Dospělci ale mohou získávat energii i sáním nektaru na jiných rostlinách. Na fotografii je na květu kakostu pyrenejského.
Chrysis ignita Zlatěnka ohnivá - komplex druhů
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka ohnivá (Chrysis ignita) je dlouhá 4 až 13 mm. Jedná se o skupinu navzájem velmi podobných druhů. Jsou to hnízdní paraziti kutilek a jízlivek, hnízdících ve dřevě nebo v prutech, nebo ektoparazitoidi samotářských včel. Jsou to nejhojnější zlatěnky, mají široké hostitelské spektrum.
Životní strategii určuje druh hostitele.
1. V hnízdech jízlivek a kutilek larva zlatěnky odstraní hostitelskou larvu a sama pokračuje ve vývoji na připravených zásobách ochromeného hmyzu.
2. U samotářských včel musí larva zlatěnky počkat, až se hostitelská larva promění v předkuklu, a teprve potom ji larva zlatěnky napadne a má ji pro sebe jako potravu. Zásoby pylu a nektaru, určené pro vývoj samotářské včely, jsou totiž pro larvy zlatěnky nepoživatelné.
Chrysis iris Zlatěnka tyrkysová
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka tyrkysová (Chrisis iris) má kovově zelenomodrou až modrou barvu, velikost 7-13 mm, spodní strana těla je modrozelená. Tento druh je spíše chladnomilný a je hojnější ve vyšších polohách.
Zlatěnka tyrkysová je hnízdní parazit hrnčířek rodu Symmorphus, případně i parazitoid včel zednic (Osmia).
Často je vidět na osluněných dřevěných stěnách starých roubenek. Hledá tam hnízdečka svého hostitelského druhu, především hrnčířky zední (Symmorphus murarius). Vyskytuje se v celé Evropě, na východ až na Sibiř. V ČR není hojný, roztroušeně se vyskytuje na většině území.
Chrysis marginata Zlatěnka lemovaná
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka lemovaná (Chrysis marginata) je dlouhá 7 až 10 mm. Lze se s ní setkat na teplých a suchých lokalitách. Je to mediteránní druh, který se šíří na sever teprve v posledních desetiletích.
Je to hnízdní parazit samotářských včel z čeledi čalounicovití.
Rozlišovacím znakem je zelenomodrá anální páska.
Chrysis scutellaris Zlatěnka zlatoštítá
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatoštítá (Chrysis scutellaris) je velká jen 6 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. V ČR žije jen na nejteplejších stepních lokalitách.
Larvy se pravděpodobně vyvíjejí jako ektoparazitoidi samotářských včel z čeledi čalounicovitých. Dospělci získávají energii sáním nektaru na květech.
Chrysis viridula Zlatěnka zlatozelená
od RadimzBeskyd
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka zlatozelená (Chrysis viridula) je dlouhá 6,5 až 9,5 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna. V ČR je to hojný druh, vystupuje i do poloh ve středních nadmořských výškách.
Dospělci této zlatěnky sají sladký nektar na květech mnoha druhů rostlin. K jejich nejoblíbenějším patří květy rostlin z čeledi miříkovité.
Larvy zlatěnky zlatozelené se vyvíjejí jako parazitoidi v hnízdních komůrkách hrnčířek rodu Odynerus a Ancistrocerus a také u samotářských včel zednic rodu Osmia.
Chrysura dichroa Zlatěnka stepní
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka stepní (Chrysura dichroa) je dlouhá 5 až 9 mm. Dospělci létají v přírodě od května do srpna.
Larvy zlatěnek stepních se vyvíjejí v hnízdech samotářských včel z rodu Osmia, ale pouze těch druhů, které hnízdí v prázdných ulitách hlemýžďů. Zlatěnka stepní je hojný druh na skalních stepích.
Na zdejších fotografiích je samička na květech krabilice hlíznaté.
Ichneumon sarcitorius Lumek Ichneumon sarcitorius
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Ichneumon sarcitorius je středně velký druh, je dlouhý 10 až 14 mm. S dospělci se lze setkávat od července do října. Často se pohybují na květech miříkovitých rostlin. O životě tohoto druhu lumka zatím existuje málo informací. Pravděpodobně jsou hostitelé jeho larev housenky různých druhů můr, v Praze to bude nejčastěji osenice polní.
Na horních dvou fotografiích je samička. Sameček je černožlutý.
Ichneumon xanthorius Lumek Ichneumon xanthorius
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Ichneumoninae, tribus Ichneumonini
Lumek Ichneumon xanthorius se v Praze objevuje ponejvíc v květnu. Pravděpodobně má alespoň částečně dvě generace do roka, proto je vidět v přírodě i během podzimu. Jako svůj hostitelský druh vyhledává především různé druhy osenic, a to takové osenice, které žijí těsně u země nebo v zemi. Oblíbené jsou zejména osenice prvosenková (Noctua comes), osenice zemáková (Noctua fimbriata), osenice rulíková (Xestia baja), osenice obecná (Xestia ditrapezium) a mnoho dalších.
Ichneumonidae LUMCI - popis čeledi
od Hanka
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
Lumci (Ichneumonidae) jsou čeledí, od které se v Evropě vyskytuje několik tisíc druhů, mnohdy navzájem těžko rozlišitelných. Důležitým rozlišovacím znakem je (mimo jiné) tvar žilek v předních křídlech.
Obvykle vynikají dlouhými tykadly, ta jsou zpravidla víc než šestnáctičlenná. Samičky některých druhů mají dlouhé kladélko. Zajímavostí je zvláštní připojení zadečku k hrudi.
Většinou to jsou paraziti larev a kukel hmyzu.
Dospělci často sají nektar na květech miříkovitých rostlin.