Atlas Seznam
Osmia caerulescens Zednice modravá
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice modravá (Osmia caerulescens) je dlouhá 8 až 10 mm. Modravě lesklé tělo má samička, zlatavě lesklý je sameček. Dospělci létají v přírodě od konce března do poloviny července, někdy se vyskytne i druhá generace, se kterou se lze setkávat v srpnu.
Navštěvuje květy mnoha druhů rostlin, nejoblíbenější jsou bobovité a hluchavkovité.
Hnízdečka si vytváří na rozmanitých místech, v dutinkách ve dřevě, v lodyhách rostlin, ale i ve skalních puklinách. Plodové komůrky odděluje přepážkami z rozžvýkaných listů.
Osmia cornuta Zednice rohatá
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice rohatá (Osmia cornuta) je větší druh samotářské včely (10 až 15 mm). V Praze je k vidění pouze na lokalitách s nejteplejším mikroklimatem, obvykle na místech mezi domy.
Je to významná opylovatelka ovocných stromů. Proto v některých evropských zemích jsou firmy, které pěstují tento druh ve velkém a jeho kukly ve stadiu před vylíhnutím prodávají sadařům. U nás se vyskytuje v přírodě.
Na horní fotografii je samička na jehnědě včelařského klonu vrby lýkovcové.
Osmia mustelina Zednice skalní
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Zednice skalní (Osmia mustelina) je dlouhá 13 až 15 mm. Patří k větším robustním druhům čalounic. V Praze se lze setkat s dospělci v květnu a červnu. Hnízdečka si buduje ve skalních puklinách. Lidská města ale v mnohém připomínají skály, a proto se lze s touto zednicí setkávat v Praze, ačkoliv v přírodě je vzácná. Sbírá nektar a pyl z mnoha druhů rostlin. Mně se podařilo jí fotografovat na pěstovaném hrachoru širokolistém, který má velké květy.
Oxybelus mucronatus Cejpík bojovný
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Cejpík bojovný (Oxybelus mucronatus) je dlouhý 6 až 9 mm. V jižní Evropě a v celém Středomoří je to hojný druh, u nás je zatím vzácný. Díky oteplování klimatu se začíná šířit i k nám na sever. Hnízdečka si buduje v zemi na nezarostlých místech. Přednostně vyhledává lokality s naplaveným pískem podél řeky, ale až tam, kde je sucho. Jako potravu pro svoje larvy loví různé drobné mušky, kořist přepravují k hnízdu nabodnutou na žihadle.
Pamphilius alternans Ploskohřbetka javorová
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka javorová (Pamphilius alternans) je dlouhá 8 až 11 mm. Dospělci létají v české přírodě v dubnu a v květnu. Živnou rostlinou jejích larev jsou javory, pravděpodobně javor klen a javor babyka. Larvy žijí jednotlivě v listových smotcích. Následně se larvy zakuklí v zemních komůrkách.
Plamka v křídlech dospělců je dvoubarevná.
Fotografovala jsem ji na začátku května 2024 v Praze v Dejvicích.
Pamphilius marginatus Ploskohřbetka lemovaná
od Hanka
čeleď: Ploskohřbetkovití - Pamphiliidae
Ploskohřbetka lemovaná (Pamphilius marginatus) je dlouhá jen 8 až 10 mm. Dospělci létají v květnu a v červnu. Živnou rostlinou jejich housenic jsou zejména habry, někdy také líska. Housenice žijí v listových smotcích. Ve druhé polovině léta se zakuklí v zemní komůrce a tak přezimují.
Podle literatury se jedná o vzácnější druh.
Fotografovala jsem jí 12. května v Praze v Dejvicích.
Panurgus calcaratus Pískohrabka ostruhatá
od RadimzBeskyd
čeleď: Pískorypkovití - Andrenidae
Pískohrabka ostruhatá (Panurgus calcaratus) dosahuje velikosti 7-9 mm. V přírodě se vyskytuje od poloviny června až do října. Hnízdí v různě velkých skupinách, hnízda jsou komunální s 2-10 samicemi, které sdílejí společný vchod, pečují ale jen o vlastní plodové komůrky. Pískohrabky sbírají nektar a pyl pouze na hvězdnicovitých rostlinách.
V ČR je to místy velmi hojný druh, občas se objevuji i ve vyšších polohách (až 1000 m n. m.). Hnízdím parazitem je Nomada fuscicornis.
Pemphredon cf. rugifer Stopčík Pemphredon rugifer
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon rugifer je dlouhý kolem 10 mm. Dospělí jedinci si doplňují energii sáním nektaru z květů. Při fotografování jsem ho zastihla když se pohyboval na květenství kopřivy dvoudomé. Drobným druhům hmyzu kupodivu nevadí žahavé chlupy kopřiv a nektar z kopřivových kvítků je láká pro návštěvy.
Pro svoje larvičky vytváří zásoby potravy z většího počtu nalovených a ochromených mšic.
Pemphredon lugubris Stopčík Pemphredon lugubris
od Hanka
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Stopčík Pemphredon lugubris je dlouhý až 12 mm.
Je to hojný druh ve starých lesích, kde je dostatek tlejícího dřeva. V takovém nepříliš pevném dřevě si vykusuje prostor pro hnízdečko. Jednotlivé komůrky mohou být v řadě za sebou, nebo v rozvětvených chodbičkách, podle podmínek. Jednotlivé komůrky jsou oddělené přepážkami z pilin. Plod zásobují ochromenými mšicemi. V jedné komůrce může být zásoba pro larvičku až 40 mšic. Dospělci se také živí nabodáváním mšic.
V ČR žije 15 navzájem velmi podobných druhů rodu Pemphredon.
Perithous scurra Lumek Perithous scurra
od RadimzBeskyd
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Pimplinae
Lumek Perithous scurra parazituje na larvách různých druhů xylobiontních (hnízdících v mrtvém dřevě nebo opuštěných chodbách xylofágního hmyzu) blanokřídlých ze skupiny žahadloví (Aculeata), zejména samotářských včel, včetně jejich kleptoparazitů (např. zlatěnek).
Žije na mnoha místech po celé zeměkouli. Na různých lokalitách má k dispozici odlišné hostitelské druhy, umí se vyvíjet na larvách mnoha druhů blanokřídlého hmyzu ze skupiny žahadloví (Aculeata). Všude ale vyhledává jako svoje hostitele takové larvy, které mají svoje komůrky ve dřevě, případně v různých dutých prutech. Měřeno bez kladélka má tělo dlouhé 6 až 11 mm, u samiček s kladélkem je délka zhruba dvojnásobná. Velikost je ovlivněná množstvím potravy, jaké měla jejich larva k dispozici.
Na fotografiích je samička, která kontroluje hnízdní komůrky hmyzího hotýlku.