Atlas Seznam
Rhyssa persuasoria Lumek veliký
od RadimzBeskyd
čeleď: Lumkovití - Ichneumonidae
podčeleď: Rhyssinae
Lumek veliký (Rhyssa persuasoria) je náš největší lumek s délkou těla 20-40 mm, u samice s kladélkem až 80 mm. Obývá jehličnaté a smíšené lesy. Najít ho můžeme zejména na lesních okrajích, mýtinách, podél lesních cest, kde hledá stromy napadené dřevokazným hmyzem. Larvy hostitelských druhů ve dřevě jsou díky svému metabolismu docela teplé a svoje okolí vydatně zahřívají. Samičky lumků pokládají na dřevo svoje tykadla a nohy a sledují změny teplot na povrchu, a podle toho odhalují larvu. Jako hostitelský druh vyhledává larvy velkých pilořitek, pilořitky velké, pilořitky fialové a pilořitky černé, a taky vyhledává larvy velkých tesaříků.
Je to holearktický druh – téměř celá Evropa, severní Afrika, severní část Asie a Severní Amerika. V ČR hojný druh, žije roztroušeně po celém území, nejvíce ve středních polohách v oblastech s jehličnatými lesy.
Sapyga clavicornis Drvenka kyjorohá
od Hanka
čeleď: Drvenkovití - Sapygidae
Drvenka kyjorohá (Sapyga clavicornis) je štíhlá a dlouhá 7 až 12 mm. S dospělci se lze v přírodě setkat od května do července. Je to hnízdní parazit u dřevobytek rodu Chelostoma a zednic rodu Osmia. Samička drvenky proniká ostrým kladélkem do plodové komůrky hostitelského druhu samotářské včelky (často se přitom musí dostat skrz přední jalovou buňku) a vyklade svoje vajíčko na pylový bochník. Vylíhlá larva drvenky nejprve zkonzumuje hostitelské vajíčko nabo mladou hostitelskou larvu, a potom se sama živí na zásobách pylu.
Na horních čtyřech fotografiích je sameček.
Sapygina decemguttata Drvenka desetiskvrnná
od Hanka
čeleď: Drvenkovití - Sapygidae
Drvenka desetiskvrnná (Sapygina decemguttata) je dlouhá 6 až 9 mm. Je to hojný druh, ale kvůli svému štíhlému tvaru těla a nenápadné barvě uniká pozornosti. Dospělci létají v přírodě od června do srpna. Vyhledává lokality s dostatkem mrtvého dřeva.
Je to hnízdní parazit u samotářské včelky dřevobytky obecné (Heriades truncorum).
Sceliphron curvatum Kutilka asijská (podušťák zakřivený)
od Hanka
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka asijská (Sceliphron curvatum) pochází ze Střední Asie a z Indie, v Čechách pozorována od 90tých let předchozího století, nyní začíná být velmi hojným druhem. Často žije ve městech a hnízdečka si staví na skrytých místech v domech.
Hnízdečka pro svoje larvy si zhotovuje z bláta. Na dalším obrázku je zachycená těsně před odletem se svojí blátivou kuličkou v kusadlech. Jako potravu pro larvy nanosí do hnízdečka ochromené pavouky.
Sceliphron destillatorium Kutilka jižní
od RadimzBeskyd
čeleď: Kutilkovití - Sphecidae
Kutilka jižní (Sceliphron destillatorium) je dlouhá 16 až 25 mm, je to barevně nápadný a velký druh hmyzu. Je rozšířená v jižní Evropě a v teplých oblastech střední Evropy. U nás se vyskytuje na Moravě a ve Slezsku, v Čechách se zatím objevuje jen výjimečně.
Kutilka jižní si staví pro svoje potomstvo hliněná hnízda, komůrky má slepené do jednoho kompaktního útvaru. Pro stavbu hnízdeček si vybírá částečně krytá místa pod skalními převisy nebo na budovách. Komůrky zásobuje ulovenými a ochromenými pavouky. Po vykladení vajíčka na tělo pavouka samička kutilky svojí komůrku trvale uzavírá a překrývá ochrannou vrstvou tuhnoucího jílu.
Sciapteryx consobrina Sciapteryx consobrina - pilatka jarní
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Tenthredininae - pilatky
Pilatka jarní (Sciapteryx consobrina) je dlouhá jen 6 až 10 mm. Dospělci létají v přírodě v dubnu a květnu. Patří k druhům, které se objevují při prvním jarním oteplení, někdy se ukáže už na konci března. Má ráda vlhčí louky a lužní lesy.
Její housenice okusují listy a květy bylin, mezi oblíbené patří pryskyřníky, zejména pryskyřník plazivý, sasanky nebo orsej jarní. Orsej jarní rozkvétá zjara velmi brzy a má v květech nektar, proto ho vyhledávají také dospělci pilatky jarní.
Scolia hirta Žahalka žlutá
od Hanka
čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka žlutá (Scolia hirta) je dlouhá 16 až 22 mm. Patří u nás tedy k velkým druhům blanokřídlého hmyzu. Samičky vyhledávají v zemi jako potravu pro svoje potomstvo larvy větších druhů brouků zlatohlávků. Prohrabávají se k nim s pomocí silně otrněných předních nohou. Hostitelskou larvu pak trvale ochromí žihadlem. Potom v blízkosti larvy (někdy hlouběji v zemi) vybudují prostornou komůrku, a do té kořist zatáhnou. Pak na zadeček kořisti vyklade samička žahalky svoje vajíčko, následně matka žahalka komůrku opustí a přístupovou chodbu zahrabe. Vývoj mladé žahalky z vajíčka je rychlý, obvykle larvy dorostou během dvou týdnů a zhotoví si pevný hnědý kokon, ve kterém přezimují ve stadiu předkukly až do jara příštího roku.
V ČR žije jen v nejteplejších oblastech.
Scolia sexmaculata Žahalka šestiskvrnná
od Hanka
čeleď: Žahalkovití - Scoliidae
Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) je dlouhá 10 až 16 mm. Je to mediteránní druh, v jižní Evropě je hojná, u nás je vidět jen velmi vzácně. Svoje pojmenování získala podle toho, že má na horních článcích zadečku 4 nebo 6 světlých skvrn. Má hnědožluté základy křídel se zlatými chlupy. Okraj křídla je tmavý s fialovými odlesky. Žahalky šestiskvrnné se vyvíjejí jako parazitoidi na larvách vrubounovitých brouků, zejména na larvách brouků listokazů a velkých zlatohlávků.
Selandria melanosterna Selandria melanosterna - pilanka
od Hanka
čeleď: Pilatkovití - Tenthredinidae, podčeleď Selandriinae
Pilanka Selandria melanosterna je dlouhá 8 až 11 mm. S dospělci se lze v přírodě setkávat od dubna do srpna. Žije na podmáčených a vlhkých loukách a na mokřadech.
Živnou rostlinou jejích larev jsou především různé ostřice, mohou se vyvíjet i na trávách.
Rozlišovacím znakem pilanky Selandria melanosterna je černé středobočí a dlouhý třetí tykadlový článek.
Solenopsis fugax Mravenec příživný
od Hanka
čeleď: Mravencovití - Formicidae
Mravenec příživný (Solenopsis fugax) má samičky dlouhé 5 mm až 6,5 mm, jejich dělnice jsou ale velmi drobné, ty jsou dlouhé jen 1,5 mm až 2,5 mm. Hnízda si zakládá v zemi, obvykle v těsném sousedství některého většího druhu mravenců.
Na fotografiích je mladá okřídlená budoucí mravenčí matka druhu Solenopsis fugax.