Atlas Seznam
Tiphia femorata Trněnka červenonohá
od Hanka
čeleď: Trněnkovití - Tiphiidae
Trněnka červenonohá (Tiphia femorata) je dlouhá 6 až 16 mm, záleží na množství potravy, jaké měla larvička k dispozici. S dospělci se lze v přírodě setkat od června do září. Žijí zejména na loukách na okrajích lesů. Dospělci se živí zejména pylem a nektarem z květů. Vyhledávají často květy miříkovitých rostlin, ale jen takové druhy, které vynikají velkým množstvím nektaru v květech.
Larvy jsou ektoparazitoidi ponrav chroustů, chroustka letního, zlatohlávka a dalších druhů brouků čeledi Scarabaeidae. Pro trněnky je to energeticky velmi náročné, když se musí kvůli kladení vajíček na hostitele prohrabávat hluboko do země. Kvůli tomu musí dospělé samičky pro sebe získávat hodnotný nektar na květech těch nejlepších nektarodárných rostlin.
Trachusa byssina Smolanka rezavá
od Hanka
čeleď: Čalounicovití - Megachilidae
Smolanka rezavá (Trachusa byssina) je dlouhá 11 až 12 mm. S dospělci se lze u nás setkávat od konce května do srpna. Samičky si budují hnízdečka v zemi, obvykle na chudých pastvinách na mírných jižních svazích v sousedství lesů. Hnízdo je tvořené 10 až 15 cm dlouhou podzemní chodbou s bočními uličkami s plodovými komůrkami. Plodové komůrky obkládá ústřižky listů, které slouží jako stěny. Ústřižky listů spojuje stromovou pryskyřicí, většinou používá pryskyřici z borovic. Jako potravu pro svoje larvičky sbírá nektar a pyl z květů bobovitých rostlin, často to jsou štírovníky.
Trichrysis cyanea Zlatěnka modrá
od Hanka
čeleď: Zlatěnkovití - Chrysididae
Zlatěnka modrá (Trichrysis cyanea) je dlouhá jen 4 až 8 mm. Celé tělo má kovově modré se zelenými odlesky.
V ČR je to jedna z nejhojnějších zlatěnek. Jejími hostiteli jsou různé druhy kutilek, jízlivek a samotářských včel, ale pouze takových druhů, které hnízdí ve dřevě. Je to velice přizpůsobivý druh.
U včelích hostitelů se vyvíjí jako ektoparazitoid na dospělé včelí larvě nebo předkukle. Když je hostitelem některá kutilka, tak larva zlatěnky modré odstraní hostitelské vajíčko nebo mladou larvu kutilky, a sama se pustí do uloupených zásob, které předtím nahromadila pro svoje potomstvo kutilka.
Trypoxylon figulus Dřevovrtka obecná
od RadimzBeskyd
čeleď: Kutíkovití - Crabronidae
Dřevovrtka obecná (Trypoxylon figulus) je dlouhá 7,5 až 12 mm. V ČR se vyskytuje 11 navzájem podobných druhů rodu Trypoxylon, dřevovrtka obecná je z nich největší a nejmohutnější. Dospělci létají v přírodě od května do září. Dřevovrtky si budují hnízdečka v dutých lodyhách rostlin nebo v opuštěných chodbách dřevních brouků. Často se vyskytují v hmyzích hotýlcích, které pro ně připravili lidé. Na vhodných místech může vytvářet početné hnízdní agregace, většinou je blízko sebe současně víc druhů dřevovrtek. Hnízdečka dřevovrtek mohou obsahovat až 9 plodových komůrek. Komůrky jsou od sebe oddělené zděnými přepážkami. Jako potravu pro svoje larvičky nosí do komůrek ochromené pavouky.
Vespa crabro Sršeň obecná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Sršeň obecná (Vespa crabro) je druh nápadný svojí velikostí a mohutností.
Samičky mohou být dlouhé až 35 mm, patří tedy k velkým druhům blanokřídlých. Má ráda parkovou krajinu s dostatkem starých dutých stromů pro zakládání hnízd.
Povahou jsou sršně méně agresivní než vosy, zvykají si na dění v okolí a bez příčiny neútočí.
Vespula germanica Vosa útočná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa útočná (Vespula germanica) je velmi hojný druh vosy. Přezimují pouze oplozené samičky.
Hnízda si ráda zakládá v zemních dutinách, ale také se lze s jejími hnízdy setkat i v nadzemních dutých a tmavých prostorách. Hnízdo vosy útočné má šedé zbarvení, a tím se dá odlišit od podobných hnízd vosy obecné, která má hnízda zbarvená žlutohnědě.
Byla zavlečená do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie.
Vespula vulgaris Vosa obecná
od Hanka
čeleď: Vosovití - Vespidae
Vosa obecná (Vespula vulgaris) se liší od podobné vosy útočné přerušeným žlutým pruhem podél zadního okraje očí.
Hnízda si zakládá ve vlastních vyhrabaných zemních dutinách nebo v norách drobných hlodavců, příležitostně osidluje i nadzemní tmavé duté prostory. Stavebním materiálem je tlející dřevní hmota.
Na horní fotografii je matka po přezimování.
Xiphydria prolongata Pilovrtka topolová
od Hanka
čeleď: Pilovrtkovití - Xiphydriidae
Pilovrtka topolová (Xiphydria prolongata) má štíhlé válcovité tělo, může být dlouhá 8 až 18 mm. U nás je to hojný druh především v lužních lesích. Její larvy se vyvíjejí ve dřevě oslabených nebo usychajících listnatých stromů. Nejčastěji se vyskytuje na jednotlivě stojících vrbách, napadá také topol osiku, příležitostně olše a břízy. S dospělci se lze setkávat od června do srpna.
Samotné dřevo je ale obtížně stravitelné, proto si larvy pilovrtek pomáhají symbiózou s dřevnatkovými houbami. Způsobují poškozování jádrového dřeva.
Xylocopa violacea Drvodělka fialová
od Hanka
čeleď: Včelovití - Apidae
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) je veliká samotářská včela. Je dlouhá až 25 mm, a tvarem těla připomíná čmeláky. Je to nápadný druh, pozornost upoutává hlavně tmavá (černá) barva těla, a tmavší křídla, která se za slunečného počasí lesknou kovově fialovomodře.
Na Moravě je tento druh hojnější, v Čechách je k vidění dost vzácně. V Praze se v posledních letech hodně namnožila, oteplování klimatu jí prospívá, ale většinou se pohybuje v korunách stromů, kam na ní není vidět.