čeleď: Dřínovité - Cornaceae
Dřín jarní je keř, který rozkvétá už v březnu. Občas lze na jeho květech vidět včely medonosné, jak tu sbírají pyl. Květní nektar pravděpodobně dřín jarní netvoří. Včelám medonosným to nevadí, mají zásoby sladkého medu v úlech z předchozího roku, a čerstvý pyl je pro ně vítaným zpestřením potravy. Pokud ale nablízku rozkvetou jívy, tak včely začnou dávat přednost jívám nebo jiným časně kvetoucím vrbám, a na květy dřínů budou létat minimálně.
Včela medonosná sbírá pyl na květech dřínu.
Rozkvetlý dřín ve svahu.
Dřín je keř nebo malý strom, který úspěšně roste na mělkých, kamenitých a vysýchavých půdách. Potřebuje zem se zásaditou nebo neutrální půdní reakcí. Proto je hojný v přírodě na vápencích kolem Karlštejna. V Praze 6 se s ním lze setkat spíš jen jako s vysazeným v zahradách.
Je to stará kulturní rostlina. Proto není snadné určit, jestli je v Čechách původní, a nebo zda ho tu začali lidé pěstovat ze semen přinesených z jihozápadní Asie, a teprve tu potom tu dřín zplaněl a sám se začal šířit.
Plody, zvané dřínky, dozrávají během září. Mají dobrou chuť jen tehdy, pokud jsou utržené v přesně správném stupni zralosti (když začínají jakoby sklovatět).
Poupata se zakládají už na podzim předchozího roku.
Dřín rozkvétá zjara velmi brzy, obvykle už ve druhé polovině března. Kvete dřív než většina jiných druhů keřů.
Dřín je náročný na dostatek světla, ale dokáže růst i v podrostu ve světlém lese.