čeleď: Amarylkovité - Amaryllidaceae (dříve česnekovité - Alliaceae)
Česnek medvědí má rád vlhká místa podél potoků, roste většinou pod listnatými stromy, často pod olšemi, na živinami bohatých půdách se slabě kyselou reakcí.
Původně je to druh východní poloviny Čech a Moravy. Nyní se šíří kolem pražských potoků. Je to druh velmi oblíbený jako koření a léčivá bylinka, lidi si ho rozsazují na místa vhodná i nevhodná.
Česnek medvědí se rozmnožuje velmi dobře nejen cibulkami, ale i semeny.
Medvědí česnek totiž raší zjara vemi brzy, patří k prvním zeleným lístečkům, které člověk vidí. Po dlouhé zimě to lidi láká.

Na konci března už jsou jeho listy docela velké.

Někde vytváří medvědí česnek zjara téměř monokulturní porost na velké ploše.

Pohled na porost medvědího česneku po přiblížení.

Medvědí česnek roste nejlépe na plochách, kam potok přináší hodně živin, to znamená dole po proudu od míst, kde do potoka ústí výtok z kanalizační čistírny nebo občas přeteče močůvka z hnojiště u chlévů s dobytkem.
Jako u většiny cibulovin, vývoj postupuje zjara velmi rychle. Vyvinuté listy.

Pohled na list a mladý květ.
Je potřeba umět listy medvědího česneku dobře rozlišovat od jiných druhů rostlin. Zjara se vyskytuje v jeho porostech i ledacos velmi jedovatého. A na počátku vývoje rostlin může být rozlišování obtížné, člověk se snadno splete, pokud se dobře nesoustředí.
Naopak v období květu už je zcela jasné, co je co.

Jenže v období plného květu a začínající tvorby plodů se už listy medvědího česneku nesbírají.