čeleď: Révovité - Vitaceae
Vinná réva je prastará kulturní rostlina. Její původ není zcela jasný, na jejím vzniku se mohly podílet i třetihorní druhy, které jsou již vymřelé. Za prvotní vývojová centra je považováno Středozemí, Blízký východ a Střední Asie. V současnosti je známo několik stovek kultivarů.
Je to teplomilná a světlomilná dřevina.
Zralé a sladké boule chutnají nejenom lidem, je potřeba dávat pozor i na jiné strávníky, kteří bývají v hroznech ukrytí.
Sršeň obecná (
Vespa crabro):
Škvoři (
Forficula auricularia) zůstávají ukrytí uprostřed hroznů až do poslední chvíle, než se člověk doma pustí do jídla.

Samička škvora:
Škvor sameček má na konci těla klíšťkovité štěty zakřivenější než samičky.
Pohled na keře s tmavomodrými hrozny.
A vosy jsou na podzim všude.
V Praze Troji je slavná vinice sv. Kláry. Je součástí botanické zahrady. Na ukázku pro lidi tu pěstují široké spektrum mnoha odrůd révy.
Výhled shora od kaple přes vinici na Prahu, zejména na Trojský zámek.
A tady je na bobuli pavouk běžník skvostný (
Synema globosum). Ten žije v ČR jen v nejteplejších lokalitách. (Žije i v severní Africe.) Základní zbarvení pod černou kresbou na zadečku může být červené nebo zlatavé nebo bílé.
Různí živočichové se ukazují na révě už od jara.
Na loňských letorostech jsem na začátku května objevila puklici. Pravděpodobně je to mladá samička puklice švestkové.

Při určitém zaostření se ukážou kolem těla puklice tenké a dlouhé chloupky.
Jak se ukázalo později, puklice nebyla jediným druhem, kdo přezimoval ve skulinách kůry na révě. Byly tam skryté i housenky píďalek, druhu různorožec trnkový (
Peribatodes rhomboidaria). Tyhle housenky jsou aktivní jen v noci, proto jsem dlouho netušila, kdo vykousává pupeny révy. Teprve přítomnost dospělých motýlů záhadu vyjasnila.
Při prvním rašení listů se objevila zobonoska révová.
Kdo ty díry v listu vykousal? Foto 11. 6. 2020.

Zobonoska révová (
Byctiscus betulae) v detailu.

Před fotografováním utíká a ukazuje břišní články.
Květy - 23. 6. 2020 v Praze.