čeleď: Cypřišovité - Cupressaceae
Cypřiš stálezelený je původní ve východním Středozemí a v oblasti evropského Blízkého východu. V tamních podmínkách je to důležitá dřevina, odolná k suchu, která má tvrdé a kvalitní dřevo. Kde se mu daří, může se dožít i věku několika tisíc roků.
V Čechách je k vidění málo, má u nás potíže se slabší mrazuvzdorností. Protože je ale po něm pojmenovaná celá čeleď, chci ho ukázat. V Praze úspěšně roste na jižním svahu v trojské botanické zahradě.
Cypřiš stálezelený existuje ve dvou základních formách.
Sloupovitou korunu má forma
sempervirens pyramidalis. Odkloněné větve má forma
horizontalis. A samozřejmě jsou od těchto typů vyšlechtěné i další kultivary.
Takhle jsem fotografovala oba typy cypřišů blízko sebe v prosinci 2017.
A takhle se změnili skoro k nepoznání, když jsem je fotografovala v únoru 2019.
Horizontální forma.

Horizontální forma má tvar větví podobný tvaru většiny jehličnatých stromů.
A tady je cypřiš se sloupovitou korunou. A vlevo na obrázku ještě i kousek cypřiše s horizontální korunou, která se rozrostla natolik, že třetí, sloupovitý cypřiš už je v jejím zákrytu a na fotografii není vidět.
V literatuře se o nich píše,, že šiška může měřit v průměru až 4 cm. Tady v pražské botanické zahradě jsou ale šišky na cypřiších mnohem menší, odhaduji, že mají v průměru 2 cm nebo 2,5 cm.
Na severní polokouli roste celkem 16 druhů cypřišů. Některé z nich jsou pro pěstování v Čechách pro svou odolnost vhodnější.