čeleď: Makovité - Papaveraceae
Vlaštovičník větší je vytrvalá bylina. V Praze patří k nejhojněším rostlinám, dobře roste i v akátinách. Charakteristický je obsah žlutooranžové šťávy v celé rostlině. Kvete od dubna až do září. Včely, čmeláci a další hmyz navštěvují květy vlaštovičníku často, zejména v době po okvětu ovocných stromů, když začíná být o květy v přírodě nouze. Na květech vlaštovičníku rády sbírají pyl také pelonosky hluchavkové. Je ale zajímavé, že pelonosky létají na vlaštovičník pouze ráno a pak zase pozdě večer, během dne navštěvují jiné druhy rostlin.
Semena vlaštovičníků obvykle rozšiřují mravenci.
Pelonoska hluchavková (
Anthophora plumipes) za letu před květem vlaštovičníku.
Na květech vlaštovičníku jsou často čmeláci, pod jejich vahou se květy sklánějí dolů, a proto je jejich fotografování obtížné.
Čmelák rokytový (
Bombus hypnorum), dělnice.
Podařilo se mi také vyfotografovat v květu vlaštovičníku droboučkou ploskočelku. Zdá se, že všechny druhy hmyzu, které navštěvují květy vlaštovičníku, sbírají ve květech pouze pyl. Pro květní nektar létají na jiné druhy rostlin.

Vlaštovičník dokáže úspěšně vyrůstat i z drobných štěrbin ve zdivu.

Tady zase úspěšně vyrůstá z akátového kmene.

Květní okolík.

Vlaštovičník v lesním podrostu.

Včela medonosná za letu před květem vlaštovičníku.
Nebezpečí číhá všude. Pavouk běžník rodu
Xysticus, sameček.

Druh pavouka určila Helena Rothová.
Když chce pavouk vyrůstat, musí se občas svléknout z kůže. Tady mne na okvětním lístku překvapila i svlečka tohoto běžníka.