Trnovník akát Robinia pseudoacacia

Vyniká životaschopností, dokáže růst i v chladnějších oblastech, roste na skalách, kde je jen malá vrstva země, právě tak ale se mu daří růst tak blízko u vody, kde už by měla potíže i některá vrba. Ale protože akáty u nás byly vysazované na nejhorší půdy nebo jsou trpěné jen v nejhorších podmínkách, tak v Čechách nemají akáty kvalitní dřevo, jejich kmeny bývají všelijak pokroucené, zejména kvůli mrazovým poškozením. V Maďarsku a ve Francii jsou trnovníky akáty hodnocené mnohem víc, a tam akáty rostou rovně a jejich dřevo je považované za nejlepší. Tam se dnes používá hlavně na výrobu nejdražšího nábytku, v minulosti se z něj dělala ozubená kola do soustrojí, mlynářská kola, kola vozů, atd. V Čechách je akátové dřevo používané jako vynikající palivo do kamen, má velkou výhřevnost a minimum popela.

V akátových květech je mnoho nektaru, málo pylu (kvetení akátů nevadí alergikům). Mnoho nektaru je ale v květech pouze tehdy, pokud se stromu daří dobře. Na suchých skalách akáty dokážou přežívat, ale nektaru v květech mají minimum. Na takových lokalitách je lépe akáty likvidovat a nechat tam růst zajímavé bylinky. Jenže likvidace akátů na strmých plochách je obtížná, do toho se většinou nikomu nechce. A tak ekologové místo toho likvidují akáty na takových místech, kde jsou snadno přístupné - ale přitom tam nikomu a ničemu neškodí. Tady je důležité, aby se včelaři uměli hlasitě ozvat, a bojovali za zachování akátů.



Taky je důležité vědět, že vysazováním včelařských rostlin lidi podporují nejen včely, ale i stovky dalších užitečných druhů hmyzu.
Čmelák zahradní (Bombus hortorum).



Čmelák zemní (Bombus terrestris) má žlutý proužek jen na předohrudi a na druhém článku zadečku.

Čmelák rolní (Bombus pascuorum) je barevně variabilní.


Nektar z květů jako zdroj energie potřebují i mravenci a brouci.

Akát v Královské zahradě v Praze byl vysazen před rokem 1850. Tenkrát bylo moderní vysazovat několik kmínků těsně vedle sebe. Cílem bylo, aby kmínky srostly a aby i mladé stromky vypadaly jako starší se širokým kmenem. To se ale povedlo jen ve vzácných případech, třeba tady si roste každý ze tří vysazených stromů sám, s ostatními se nespojil.

Mohutný akát roste i v Praze 6 na Kotlářce (pod parkem Hanspaulka). Fotografie 26. 5. 2016
Tady odhaduji, že jeho mohutný kmen vzniknul právě tím vysazením několika stromků vedle sebe. A jak se zdá, kmen tu úspěšně srostl, ale to, co vypadá jako mohutné větve, jsou ve skutečnosti kmeny jednotlivých stromů. V parcích Prahy 6 jsou dost často vidět takové stromy, které vznikly srůstem více kmenů. Podle mých pozorování je ale životnost takových srostenců mnohem kratší než by byla možnost zdravého dožití jednotlivých stromů. Takže určitě takové zahradnické výmysly nedoporučuji.

A proč se akát jmenuje trnovník? Protože jeho mladé větve mají velké trny (plodné, květoucí větve mají trny jen malé nebo pouze naznačené). Trnitou větev jsem fotografovala 7.3. 2016, bílá ploška mezi trny je už začátek rašení listu.


Řez dřevem, letokruhy po uříznuté větvi.


Do centra obcí akáty určitě patří, jsou tu pro včely a včelaře nenahraditelné.


S motýlem otakárkem na květech vysoko ve větvích.


U nás se často stává, že akátové letorosty nestíhají tak úplně dozrát před začátkem zimních mrazů. Stromy taková poškození sice díky bujnému růstu zvládají opravit, ale dřevo pak není kvalitní.
Protože v české přírodě často dochází k mrazovým poškozením akátů, ptáci si pak v takových narušených místech snadno vytvářejí dutiny.
Starý strakapoud před dutinou s mladými.

Mládě strakapouda vykukuje z dutiny.