čeleď: Růžovité - Rosaceae (dříve mandloňovité - Amygdalaceae)
Trnka obecná je hustě větvený keř s mnoha kolcovými trny. Je náročná na dostatek světla, proto dokáže růst jen na okrajích lesů, uvnitř porostů usychá. V teplých a suchých a kamenitých oblastech ČR je to jeden z nejhojnějších keřů. Rozmnožuje se nejenom semeny, ale do okolí se šíří kořenovými výmladky. Často vytváří neproniknutelné houštiny. Na plochách pražských přírodních rezervací a přírodních památek je potřeba rozrůstání trnek omezovat.
Trnka obecná Prunus spinosa
Pokud roste na velmi suchém místě, tak poměrně brzy ztrácí listy, zatímco plody na větvičkách zůstávají.
Kvetoucí trnka na kraji lesa. Je to typicky jarní obrázek české krajiny.
Ozdobou kvetoucích trnek bývají motýli druhu babočka paví oko (Aglais io).
Na květech trnek jsou starší jedinci, kteří úspěšně přezimovali. Na křídlech už mají následky různých zranění. Ale právě takoví rodiče, kteří se uměli vyrovnat s mnoha životními nástrahami, jsou zárukou geneticky kvalitního potomstva. (Květy trnek vyhledávají pouze dospělci baboček, jejich housenky se budou vyvíjet na kopřivách.)
Babočky paví oko, dvojice.
Trnka má drobné květy, ty jsou často hustě nahloučené na koncích větviček.
Včely medonosné mají o květy trnek zájem. Ovšem trnka nepatří k časně zjara rozkvétajícím dřevinám. Dává si pozor, aby zahájila kvetení až v době, kdy nehrozí ranní mrazíky. A to je období, kdy v naší přírodě kvete skoro všechno. To už kvetou i pampelišky, javory a mnoho dalšího, a včely nestíhají létat po takovém množství květů. Proto bývá trnka někdy včelami opomíjená, včely mohou mít současně rozkvetlé jiné lákavější rostliny.
(Na velmi suchých místech se stává, že trnkové keře zařazují růstový klid uprostřed horkého léta, a pak vykvetou na podzim. V září a říjnu je květů nedostatek, a dělnice včel medonosných pak sbírají v trnkových květech nektar i pyl.)
Zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta) bývá na trnkových květech častější. Ten vyžírá pestíky a tyčinky ve květech mnoha druhů rostlin.
Ale plody trnka vytvoří.
Trnky se snadno kříží s jinými druhy slivoní. Podle názorů některých odborníků se dokonce v dávné minulosti trnka podílela jako jeden z rodičovských druhů na vzniku kulturních odrůd švestek. I nyní jsou v přírodě častí kříženci trnky se slivoní obecnou (Prunus insititia x Prunus spinosa). Plody takto vzniklých kříženců bývají 2x větší a sladké.
Další zajímavosti:
Na trnkách se vyvíjejí také housenky motýlka druhu ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae). Dospělí ostruháčci často sají nektar na řebříčku.
Trnka je také hostitelskou rostlinou housenek druhu ostruháček březový (Thecla betulae). Na obrázku je samička, saje nektar z květu turanu ročního.
Dospělci ostruháčků létají v době, kdy jsou trnky odkvetlé, proto se musí živit na květech jiných druhů rostlin. Pro výskyt těchto vzácných motýlů je důležité, aby v sousedství trnkových keřů byl dostatek jiných kvetoucích bylin.
Nejnovější z rostlin
