Krabilice hlíznatá Chaerophyllum bulbosum


čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Krabilice hlíznatá je statná dvouletá bylina (může být i víceletá), po vykvetení odumírá. Je to častý druh na březích dolních toků českých řek. U nás byla ve středověku pěstovaná jako zelenina, vařením se upravovaly řepovité kořeny, mladou nať lidi připravovali jako špenát. Zplanělé rostliny ale mají jen slabý kořen.
POZOR NA ZÁMĚNU S JEDOVATÝM BOLEHLAVEM PLAMATÝM !! Krabilice hlíznatá a jedovatý bolehlav plamatý si jsou navzájem velmi podobné rostliny a často rostou společně. Oba tyto druhy kvetou ve stejném termínu, jsou stejně vysoké, mají téměř stejný tvar listů a podobně červeně skvrnité lodyhy. Spolehlivě se dají rozlišit jen podle odlišného tvaru plodů.

Na květech bývá mnoho brouků.
Dvojice brouků druhu páteříček žlutý (Rhagonycha fulva)
/Krabilice hlíznatá, květy a brouci.
/Krabilice hlíznatá a brouci druhu páteříček žlutý.
Nedozrálé plody.
/Krabilice hlíznatá, nedozrálé plody.
/Krabilice hlíznatá, plody v okolíčku.
Lodyžní list.
/Krabilice hlíznatá, lodyžní list.
Lodyha je pod uzlinami nápadně ztlustlá.
/Krabilice hlíznatá má pod uzlinami ztlustlou lodyhu.
Na nejdolejších článcích má lodyha bílé, tuhé a dolů obrácené chlupy.
/Krabilice hlíznatá, spodek lodyhy.
Porost u Vltavy. Lodyhy mohou být vysoké až 2 metry, někdy i víc.
/Krabilice hlíznatá, porost u Vltavy.

A jaké další druhy hmyzu jsem na květech krabilice fotografovala?
Pilenka brukvová (Athalia rosae) je ve starší literatuře pod jménem pilatka řepková. Je to drobný druh, je dlouhá jen 7 až 8 mm.
/Pilenka brukvová na květech krabilice.
/Athalia rosae, foto shora.
Brouk bradavičník dvojskvrnný (Malachius bipustulatus).
/Brouk bradavičník dvojskvrnný.
/Bradavičník dvojskvrnný na krabilici.
Kněžice pásovaná (Graphosoma lineatum italicum).
/Kněžice pásovaná.
Pestřenka trubcová (Eristalis tenax).
/Pestřenka trubcová.

Fotografie jsou pořízené 12. 7. 2021 na vltavském břehu v Podhoří.

Sesel sivý
Mochna přímá
Bolehlav plamatý
Krabilice hlíznatá

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist