Bolševník obecný Heracleum sphondylium

Na květech bolševníků často bývá hmyzí nával. Tady jsou vedle sebe trněnka a uzlatka čtyřpruhá, v pozadí je nezaostřený vosík francouzský.


Kvítky v detailu.

Horní lodyžní listy jsou přisedlé na břichatě nafouklých světle zelených pochvách..

Lodyha bolševníku obecného je zelená. (To je důležitý rozlišovací znak od bolševníku velkolepého.)

Nedozrálá semena.

Květy mohou být i růžové.

Bolševník obecný, zralá semena.


A co všechno se mi povedlo na květech bolševníku fotografovat v Praze 6 ?

Brouk pestrokrovečník včelový.


Na květech bolševníků bývá hojná i trněnka červenonohá (Tiphia femorata).

Trněnky jsou důležité pro zachování stability v přírodních dějích. Jejich larvy se vyvíjejí jako ektoparazitoidi ponrav vrubounovitých brouků - v Praze hlavně na ponravách chroustka letního (Amphimallon solstitiale), případně je jejich potravou i chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus).


V červenci 2021 jsem fotografovala na květech bolševníku u břehu Vltavy.
Velkým překvapením pro mne byl výskyt velikého brouka druhu tesařík pižmový (Aromia moschata).

Podle toho, pod jakým úhlem dopadá na tesaříka obrovského světlo, se broukova barva mění někdy víc do zelena, jindy víc do fialova. Aby vynikla velikost tesaříka pižmového, je na fotografii současně s broukem páteříčkem žlutým.

Zlatohlávek tmavý a brouci páteříčci žlutí.


Na bolševníku bývá i celá řada různých druhů hrnčířek.
Hrnčířka prýtová (Gymnomerus laevipes).


Hrnčířka Symmorphus bifasciatus.



Brouk tesařík obecný (Stictoleptura rubra) si rád pochutnává na květech bolševníku. Na fotografii je samička.


Zákeřnice tmavá (Rhynocoris annulatus) tu ulovila svojí kořist.


Slunéčko pestré (Hippodamia variegata) je dlouhé jen 3 až 6 mm. Květy bolševníku má v oblibě. Převážně se ale živí mšicemi.

Vosa lesní (Dolichovespula sylvestris) se živí nektarem na květěch bolševníku.

Dospělá zlatoočka (Chrysoperla sp.) se také živí nektarem a pylem. Její larvy jsou dravé, likvidují kolonie mšic, troufnou si i na jiný drobný hmyz.


Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata). Ta nosí do svých hnízdeček jako potravu pro larvy ulovené a ochromené dospělé drobné brouky nosatce, příležitostně asi i jinou kořist.

Podobným druhem je uzlatka obecná (Cerceris rybyensis). Ta loví různé drobné včely samotářky, nejvíc ploskočelky.

Na bolševníku se krátce ukázala i uzlatka písčinná (Cerceris sabulosa).

Uzlatka čtyřpruhá, portrét na květech bolševníku.

Aby se uzlatky nepřemnožily, vyvíjí se v jejich hnízdech zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai).


Tady je srpuška (Gasteruption sp.) a brouk květomil žlutý. Dospělé srpušky se živí na květech, jejich larvy se také vyvíjejí na zásobách nektaru a pylu. Jenže to jsou hnízdní parazité. Samička srpušky pronikne svým dlouhým kladélkem až do komůrky některé samotářské včely a vyklade tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky pak zničí původní larvu včeličky a pak se živí na zásobách sama.

Srpuška Gasteruption jaculator.


Také se mi povedlo na louce u Vltavy u Sedlce fotografovat poměrně vzácný druh, a to je pískolib malý (Bembecinus tridens). Ten zásobuje svoje larvičky potravou z nalovených malých křísků a pěnodějek.



Vosilka hladká (Harpactus laevis) je maličká, ale pro přírodu je velmi důležitá. Jako zásoby potravy pro svoje larvy nosí do komůrek ulovené a ochromené nymfy a dospělce drobných křísů. Křísové jsou pro rostliny nebezpeční tím, že přenášejí virové choroby.


Na zásobách potravy z různých nymf i dospělců malých křísů se vyvíjejí i larvy druhu pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus). Pakutilka je ale hnízdní parazit, využívá zásoby, které pro svoje larvičky opatřily vosilky.



Na květenství bolševníku obecného sedí vpravo ruděnka hrbatá (Sphecodes gibbus), vlevo je neurčený drobný druh blanokřídlého hmyzu.

Ruděnka hrbatá, sameček.


Na další fotografii je na květech bolševníku kutík obecný (Ectemnius continuus). Larvičky kutíka potřebují pro svůj vývoj hodně bílkovin, proto jim rodiče nosí do hnízdeček ulovené kusy dvoukřídlého hmyzu. Naopak dospělci musí mít jako energii do létacích svalů hodně cukrů, to získávají sáním nektaru na květech.


Na květech bolševníků bývají hojné také pilatky. Tady se nechala fotografovat pilatka Tentredo amoena. Její larvy se vyvíjejí na třezalkách.


Pilatka bazalková (Tenthredo marginella). V české přírodě se její larvy vyvíjejí na dobromysli. Podobný druh pilatka mátová (Tenthredo thompsoni) je vzácnější, podle fotografií dospělců nerozlišitelný. Liší se živnou rostlinou svých housenic. Larvy pilatky mátové se vyvíjejí na mátě dlouholisté a na mátě vodní a také na karbinci evropském.
Dospělci potřebují sát nektar na miříkovitých rostlinách.


Bolševník obecný kvete na mozaikově sečených loukách od června do září. Pokud má možnost vyrůstat v ideálních podmínkách, dokáže být vysoký až 2 metry. V lučním porostu, který byl posečený během května, bolševník obecný následně v červenci převyšuje ostatní byliny, ale ne o mnoho.




Ve druhé polovině léta je bolševník obecný důležitý zdroj potravy i pro včely medonosné.