Bolševník obecný Heracleum sphondylium


čeleď: Miříkovité - Apiaceae

Bolševník obecný je původní evropský druh, hojný na většině území ČR (neplést s příbuzným invazním bolševníkem obrovským).
Bolševník obecný roste na loukách, na živinami bohatých půdách. Korunní lístky mohou být i růžové. Vrcholový okolík mívá v průměru 8 až 20 cm.
Charakteristické jsou zveličelé korunní lístky obvodových květů složeného okolíku. Vnější jsou hluboce dvoulaločné až dvouklanné, 3 až 10 mm dlouhé.
Jeho květy jsou hojně navštěvované mnoha druhy hmyzu.

Na květech bolševníků často bývá hmyzí nával. Tady jsou vedle sebe trněnka a uzlatka čtyřpruhá, v pozadí je nezaostřený vosík francouzský.
/Trněnka a uzlatka na bolševníku.

Kvítky v detailu.
/Bolševník obecný, detail okolíčku.
Horní lodyžní listy jsou přisedlé na břichatě nafouklých světle zelených pochvách..
/Bolševník obecný, list.
Lodyha bolševníku obecného je zelená. (To je důležitý rozlišovací znak od bolševníku velkolepého.)
/Bolševník obecný má zelenou lodyhu.
Nedozrálá semena.
/Bolševník obecný, nezralá semena.
Květy mohou být i růžové.
/Bolševník obecný, růžový květ.
Bolševník obecný, zralá semena.
/Bolševník obecný, zralá semena.

A co všechno se mi povedlo na květech bolševníku fotografovat v Praze 6 ?

Brouk pestrokrovečník včelový.
/Na květu bolševníku brouk pestrokrovečník.

Na květech bolševníků bývá hojná i trněnka červenonohá (Tiphia femorata).
/Trněnka červenonohá.
Trněnky jsou důležité pro zachování stability v přírodních dějích. Jejich larvy se vyvíjejí jako ektoparazitoidi ponrav vrubounovitých brouků - v Praze hlavně na ponravách chroustka letního (Amphimallon solstitiale), případně je jejich potravou i chroustek páskovaný (Rhizotrogus aestivus).
/Trněnka fotografovaná z boku.

V červenci 2021 jsem fotografovala na květech bolševníku u břehu Vltavy.
Velkým překvapením pro mne byl výskyt velikého brouka druhu tesařík pižmový (Aromia moschata).
/Tesařík pižmový na bolševníku obecném.
Podle toho, pod jakým úhlem dopadá na tesaříka obrovského světlo, se broukova barva mění někdy víc do zelena, jindy víc do fialova. Aby vynikla velikost tesaříka pižmového, je na fotografii současně s broukem páteříčkem žlutým.
/Tesařík pižmový a brouci páteříčci.
Zlatohlávek tmavý a brouci páteříčci žlutí.
/Brouci zlatohlávek tmavý a páteříčci na bolševníkem obecném.

Na bolševníku bývá i celá řada různých druhů hrnčířek.
Hrnčířka prýtová (Gymnomerus laevipes).
/Květ bolševníku a vosička hrnčířka.
/Hrnčířka se živí na květech bolševníku.
Hrnčířka Symmorphus bifasciatus.
/Symmorphus bifasciatus, samička.
/Symmorphus bifasciatus na květech bolševníku.

Brouk tesařík obecný (Stictoleptura rubra) si rád pochutnává na květech bolševníku. Na fotografii je samička.
/Tesařík obecný, samička.

Zákeřnice tmavá (Rhynocoris annulatus) tu ulovila svojí kořist.
/Zákeřnice po jídle.

Slunéčko pestré (Hippodamia variegata) je dlouhé jen 3 až 6 mm. Květy bolševníku má v oblibě. Převážně se ale živí mšicemi.
/Slunéčko pestré na květech bolševníku.
Vosa lesní (Dolichovespula sylvestris) se živí nektarem na květěch bolševníku.
/Vosa obecná na květech bolševníku.
Dospělá zlatoočka (Chrysoperla sp.) se také živí nektarem a pylem. Její larvy jsou dravé, likvidují kolonie mšic, troufnou si i na jiný drobný hmyz.
/Zlatoočka na bolševníku.

Uzlatka pětipásá (Cerceris quinquefasciata). Ta nosí do svých hnízdeček jako potravu pro larvy ulovené a ochromené dospělé drobné brouky nosatce, příležitostně asi i jinou kořist.
/Uzlatka pětipásá na bolševníku.
Podobným druhem je uzlatka obecná (Cerceris rybyensis). Ta loví různé drobné včely samotářky, nejvíc ploskočelky.
/Uzlatka obecná na květech srpku.
Na bolševníku se krátce ukázala i uzlatka písčinná (Cerceris sabulosa).
/Cerceris sabulosa v Sedlci.
Uzlatka čtyřpruhá, portrét na květech bolševníku.
/Uzlatka čtyřpruhá, portrét s kusadly.
Aby se uzlatky nepřemnožily, vyvíjí se v jejich hnízdech zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai).
/Zlatěnka číhavá u Vltavy.

Tady je srpuška (Gasteruption sp.) a brouk květomil žlutý. Dospělé srpušky se živí na květech, jejich larvy se také vyvíjejí na zásobách nektaru a pylu. Jenže to jsou hnízdní parazité. Samička srpušky pronikne svým dlouhým kladélkem až do komůrky některé samotářské včely a vyklade tam svoje vajíčko. Vylíhlá larva srpušky pak zničí původní larvu včeličky a pak se živí na zásobách sama.
/Srpuška a brouk květomil žlutý.
Srpuška Gasteruption jaculator.
/Srpuška na květech bolševníku.

Také se mi povedlo na louce u Vltavy u Sedlce fotografovat poměrně vzácný druh, a to je pískolib malý (Bembecinus tridens). Ten zásobuje svoje larvičky potravou z nalovených malých křísků a pěnodějek.
/Pískolib malý na louce u Sedlce.


Vosilka hladká (Harpactus laevis) je maličká, ale pro přírodu je velmi důležitá. Jako zásoby potravy pro svoje larvy nosí do komůrek ulovené a ochromené nymfy a dospělce drobných křísů. Křísové jsou pro rostliny nebezpeční tím, že přenášejí virové choroby.
/Harpactus laevis na bolševníku.

Na zásobách potravy z různých nymf i dospělců malých křísů se vyvíjejí i larvy druhu pakutilka skvrnitá (Nysson maculosus). Pakutilka je ale hnízdní parazit, využívá zásoby, které pro svoje larvičky opatřily vosilky.
/Pakutilka skvrnitá, foto shora.
/Pakutilka na květech bolševníku.

Na květenství bolševníku obecného sedí vpravo ruděnka hrbatá (Sphecodes gibbus), vlevo je neurčený drobný druh blanokřídlého hmyzu.
/Ruděnka a další hmyz na bolševníku.
Ruděnka hrbatá, sameček.
/Ruděnka hrbatá, sameček.

Na další fotografii je na květech bolševníku kutík obecný (Ectemnius continuus). Larvičky kutíka potřebují pro svůj vývoj hodně bílkovin, proto jim rodiče nosí do hnízdeček ulovené kusy dvoukřídlého hmyzu. Naopak dospělci musí mít jako energii do létacích svalů hodně cukrů, to získávají sáním nektaru na květech.
/Kutík obecný na bolševníku.

Na květech bolševníků bývají hojné také pilatky. Tady se nechala fotografovat pilatka Tentredo amoena. Její larvy se vyvíjejí na třezalkách.
/Pilatka Tentredo amoena na bolševníku.
/Pilatka Tentredo amoena, portrét.
Pilatka bazalková (Tenthredo marginella). V české přírodě se její larvy vyvíjejí na dobromysli. Podobný druh pilatka mátová (Tenthredo thompsoni) je vzácnější, podle fotografií dospělců nerozlišitelný. Liší se živnou rostlinou svých housenic. Larvy pilatky mátové se vyvíjejí na mátě dlouholisté a na mátě vodní a také na karbinci evropském.
Dospělci potřebují sát nektar na miříkovitých rostlinách.
/Pilatka bazalková.

Bolševník obecný kvete na mozaikově sečených loukách od června do září. Pokud má možnost vyrůstat v ideálních podmínkách, dokáže být vysoký až 2 metry. V lučním porostu, který byl posečený během května, bolševník obecný následně v červenci převyšuje ostatní byliny, ale ne o mnoho.
/Bolševník obecný, kvetoucí rostlina v louce.
/Bolševník obecný, rostlina v louce.
/Bolševník obecný, květenství.

Ve druhé polovině léta je bolševník obecný důležitý zdroj potravy i pro včely medonosné.
/Bolševník a včela medonosná.


Mák pochybný
Stulík žlutý
Lakušník vzplývavý (lakušník říční)
Rozchodník šestiřadý (tenkolistý)

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist