Netýkavka malokvětá Impatiens parviflora


čeleď: Netýkavkovité - Balsaminaceae

Netýkavka malokvětá je jednoletá bylina, která se u nás v posledních desetiletích velmi šíří. Je původní v rozsáhlém areálu jižní části sibiře a jejího širokého okolí. Daří se jí na vlhčích zastíněných místech, v našich lesích teď často vytváří souvislý podrost. Vytlačuje naše původní byliny.
Nejvíc si na ní stěžují houbaři. Samotnému růstu hub netýkavky pravděpodobně nevadí, jenže uvnitř netýkavkového porostu nejsou houby vidět a proto je tam houbaři nemohou najít.

/Netýkavka malokvětá, vrchol rostliny fotografovaný z boku.
Kvítky při zvětšeném zobrazení.
/Netýkavka malokvětá, kvítky zobrazené zvětšeně.
České přírodě nezbývá nic jiného, než že se musí naučit s netýkavkou malokvětou žít. Květy netýkavky malokvěté nejsou pro náš hmyz lákavé, ale když není jiná možnost, tak si opylovatelé nějak poradí. Tady jsem zastihla na květech dělnici čmeláka rolního.
/Netýkavka se čmelákem.
/Netýkavka a čmelák rolní v květu.

A netýkavka malokvětá se k nám nepřestěhovala sama. Přivezla si k nám i svůj druh mšice. Je to mšice Impatientinum asiaticum. Tato mšice má výhodu, že nepřechází na žádné české rostliny, nevyskytuje se ani na naší původní netýkavce nedůtklivé. Kromě netýkavky malokvěté ji u nás je možné vidět na veliké netýkavce žlaznaté - ta u nás také není původní.
/Netýkavka a mšice.
Naše české mšicodravé druhy hmyzu se ale na této mšici na netýkavkách rozmnožují velmi dobře.
Mladé mšice jsou světlé.
/Mladé mšice na netýkavce malokvěté.
Mezi mšicemi tu jsou často vidět i dravé oranžové larvy mšicomorek rodu Aphidoletes z čeledi bejlomorkovití. Mšicomorky mají do roka větší počet generací. Na netýkavkách se mohou dobře namnožit a jejich dospělé samičky pak dokáží přeletět na jiné druhy rostlin a následná generace larev potom hubí mšice i jinde.
/Larvy mšicomorek rodu Aphidoletes.

Mšice také vytvářejí na netýkavkách medovici. O tu se zajímají v první řadě mravenci. Se mšicemi na netýkavkách ale mravenci nejsou kamarádi jako s některými našimi mšicemi. Zatímco s některými našimi druhy mšic mravenci vytvářejí sehrané společenství, mšice jim dodávají kapičku medovice po krátkém zaklepání mravenčího tykadla na zadeček mšice, na netýkavkách mravenci olizují z listů jen takovou medovici, která od kolonií mšic spadla na listy pod nimi.

Mezi netýkavkami mne překvapili i drobní lumci. Zdá se, že jim mšice - mšicová medovice - také slouží jako vítaná potrava.
/Drobný lumek mezi mšicemi.
/Lumek na netýkavce.

Netýkavka malokvětá
Zvonek klubkatý
Zvonek kopřivolistý
Smldník jelení

© Blanokřídlí v Praze 2016

TOPlist