čeleď: Slézovité - Malvaceae (dříve Lípovité - Tiliaceae)
Lípy v pražských parcích se vyskytují v řadě mnoha dalších druhů a jejich kříženců a kultivarů. Není jich ale tolik, aby stálo za to jim věnovat celý příspěvek, chci je ukázat pouze souhrnně. A je to dobře, že se u nás vysazují hlavně naše původní české druhy, ty jsou v mnoha ohledech lepší a kvalitnější. Naše lípy mají kvalitnější dřevo, hezčí tvar rozrostlé koruny, včely medonosné z nich vytvářejí nejlepší voňavý med. Naše lípy v době kvetení krásně voní, o cizokrajných lípách se to říct nedá.
Na horním obrázku je lípa Henryho (Tilia henryana).
Lípy - mimoevropské druhy Tilia sp.
Lípa Henryho (Tilia henryana) je východoasijský druh, v ČR je vysazovaná teprve v posledních desetiletích.
Je nezaměnitelná díky svým nápadně zubatým listům.
Ve srovnání s našimi lípami rozkvétá velmi pozdě. První kvítky v květenství se jí otevírají až koncem srpna a dál kvete během celého září. Květenství jsou velmi bohatá, může v nich být až 60 kvítků.
Květní listeny jsou větší než u našich lip, mohou být dlouhé až 12 cm.
Na květy létají včely medonosné.
Na konci srpna a v září jsou ale na vrcholu rozvoje sršní hnízda.
Sršeň obecná (Vespa crabro) na květním listenu lípy Henryho.
A mnohé sršní dělnice se specializují na lov včel. Přepadená včela se snaží bránit žihadlem, ale není jí to nic platné. Sršně jsou v lovu zkušené specialistky. Na konci vytaženého včelího žihadla je na fotografii vidět i kapička včelího jedu, sršně se mu ale dokáží vyhnout.
Na květech lípy Henryho bývá i velmi mnoho čmeláků. Je zajímavé, že čmeláky sršně neloví. Sršně na ně sice občas udělají prudký nálet, ale dál v útoku na čmeláky nepokračují. Že by sršním nechutnal chlupatý čmeláčí kožíšek?
Na květy lípy Henryho létá i mnoho dalších druhů hmyzu. Hojné jsou zejména různé pestřenky.
Mně se povedlo fotografovat na květech také samečka ruděnky běloreté (Sphecodes albilabris).
Lípa Henryho ráda roste na vlhčích místech, zvládá záplavy. Na podobných místech rostou vrby, kolem kterých jsou hojné samotářské včely hedvábnice jarní. A ruděnka běloretá je hnízdní parazit u hedvábnice jarní, proto jsou ruděnky hojné také na květech lípy Henryho.
Lípa americká (Tilia americana) pochází z vlhkých lesů z východu Severní Ameriky.
Lípu americkou jsem fotografovala v parku proti pražské Střešovické vozovně už v roce 2012 a tenkrát jsem o ní napsala na jiném webu následující text:
Lípa americká roste velmi rychle, proto jí před několika desetiletími zahradníci zkoušeli pěstovat i v Čechách. Ale nedopadlo to dobře, lípa americká se neosvědčila, a tak zase z našich parků a hřbitovů postupně mizí. Možná se mi ji podařilo vyfotografovat na poslední chvíli, než se od nás vytratí úplně. Ve srovnání s evropskými lípami má mnohem horší tvar koruny, podivnou vůni, horší lámavost větví, a naopak nemá žádnou přednost, není důvod, proč s jejím pěstováním pokračovat. Není léčivá. Pozná se podle skutečně velikých listů. Listy má až 20 cm dlouhé a 15 cm široké.
Má nápadně velké nejenom listy, ale i květy a plody. Velikost květu a plodu se nechá odhadnout ve srovnání s velikostí včely na květu.
Dlouhý pestík zůstává na semenech i po dozrání, je to charakteristický znak lípy americké. V parcích se objevují i kříženci lípy americké s evropskými lípami, u nich ten pestík před dozráním opadává.
Srovnání listů a květů lípy americké (vlevo) a lípy srdčité (vpravo).
Na semenech se obvykle pohybuje mnoho jedinců ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus). Ty se živí sáním lipových semen.
Nejnovější z rostlin
