čeleď: Hvězdnicovité - Asteraceae
Škarda dvouletá kvete od května do listopadu. V městských trávnících je to v létě nejčastější žlutě kvetoucí rostlina.
Hmyz ji velmi miluje. Nektar a pyl tam sbírají včely medonosné i mnoho dalších druhů včel samotářek.
Rozlišovacím znakem od mnoha podobných druhů rostlin je zákrov a zákroveček ( výrazně rozlišené zákrovní listeny, vnější obloukem rozestálé ) na spodní části květů, který je nejlépe viditelný na odkvetlých částech rostlin.

Je to druh značně variabilní, zejména ve tvaru listů. Pravděpodobně má hybridogenní původ.
Škardu dvouletou vyhledává mnoho hmyzu, je pro něj mimořádně důležitá kvůli kvetení ve druhé polovině roku.
Tady na ní saje nektar sameček druhu ploskočelka chrastavcová (
Halictus scabiosae).
Včela medonosná nejen saje nektar, ale taky na škardě sbírá pyl pro larvičky (právě o ten kvalitní pyl je koncem léta velká nouze). Na fotografii je vidět velká pylová rouska na zadní nožičce včely.
Naopak samotářská včela čalounice má sběrací kartáče na pyl na spodní straně zadečku. I pro ní a pro výživu jejích larviček je škarda velmi důležitá rostlina.
Sameček chluponožky čekankové (
Dasypoda altercator) taky hodnotí škardu jako nejlepší rostlinu z celé louky.

To, co my lidi považujeme za obyčejné a podřadné, to je pro hmyz a zejména pro mnoho druhů včel velmi důležitou součástí přírody, bez které by se jim dařilo špatně.
Zralé plody.

Zaostřeno na jednotlivé semeno.
Okáč luční (
Maniola jurtina), samička.
Škardu má v oblibě mnoho druhů hmyzu. Tady je na fotografii pestřenka pruhovaná (
Episyrphus balteatus) a v květu je i mravenec.